Praha - Bílkovina označovaná jako p53 fascinuje vědce už tři desetiletí. Často se jí říká "strážce genomu". Zjistilo se totiž, že "hlídá" genetickou informaci, neboli zabraňuje nežádoucím změnám v buňce a potlačuje možnou přeměnu zdravé buňky v nádorovou.
Jde to tak daleko, že tato bílkovina dokáže rakovinnou buňku přimět k tomu, aby sama odumřela a přestala se nekontrolovatelně dělit.
Hodně složitá rakovina
Proč tedy p53 někdy "připustí" vznik nádoru, a proč se jí už dávno nádorová onemocnění neléčí?
"Protože dění v nádorové buňce je nesmírně složité. V některých případech protein p53 špatně zmutuje, jindy proti němu působí jiné bílkoviny," vysvětluje Bořivoj Vojtěšek, který většinu roku pracuje v laboratoři Masarykova onkologického ústavu v Brně a vždy několik měsíců v zahraničí.
Výzkum, na kterém se doktor Vojtěšek se svými kolegy podílí, se soustředil na protein p53 a jemu podobné. Co je podstatné, brněnští vědci objevili nový mechanismus poškození bílkoviny p53, která pak naopak nádorové bujení podporuje, místo aby proti němu bojovala. A poprvé naznačili možnost, jak by šlo poškozenou bílkovinu v její nežádoucí činnosti zastavit.
"Věřím, že jednou naše výsledky, samozřejmě ve spojení s poznatky dalších týmů ve světě, pomohou vysvětlit, proč vzniká rakovina, jak jí zabránit nebo jak ji účinně léčit hned v zárodku," říká Bořivoj Vojtěšek. Jak dodává, teď se snaží využít získané poznatky ke zjištění, jaká současná léčba může být pro konkrétního pacienta nejlepší.
Za svou práci převzal v úterý cenu předsedy Grantové agentury České republiky Josefa Syky.
Houby prospívají lesu
Dalším oceněným vědcem byl Petr Badrian u Mikrobiologického ústavu Akademie věd za poznání, jak houby, například penízovky nebo václavky, pomáhají rozkládat odumřelé listy, jehličí či větévky, a udržovat tak les ve zdravém stavu.
Václav Dvořák z Technické univerzity v Liberci získal uznání za rozpoznání dějů v tryskových čerpadlech a kompresorech, které umožňuje zvýšit účinnost těchto zařízení.
Docent David Vokrouhlický z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy si odnesl ocenění za poznatky o pohybu planetek v naší Sluneční soustavě. Mimo jiné se podílel na výpočtu, kde vznikla a jak ve vesmíru putovala planetka, která se před 65 miliony let srazila se Zemí a způsobila vymření dinosaurů.
Podrobněji čtěte: Nové výpočty vyjasňují, proč a kdy vyhynuli dinosauři |
Ocenění se zabývají základním výzkumem, tedy vlastně poznáním podstaty světa kolem nás. "Ale ukazuje se, že od něj nemusí být daleko k přímému využití v praxi," poznamenal předseda Grantové agentury Josef Syka.