Výzkum strážce před rakovinou přinesl vědci ocenění

Josef Tuček
17. 6. 2008 16:30
Předseda Grantové agentury ČR udělil ceny výzkumníkům
Bořivoj Vojtěšek.
Bořivoj Vojtěšek. | Foto: Josef Tuček

Praha - Bílkovina označovaná jako p53 fascinuje vědce už tři desetiletí. Často se jí říká "strážce genomu". Zjistilo se totiž, že "hlídá" genetickou informaci, neboli zabraňuje nežádoucím změnám v buňce a potlačuje možnou přeměnu zdravé buňky v nádorovou.

Jde to tak daleko, že tato bílkovina dokáže rakovinnou buňku přimět k tomu, aby sama odumřela a přestala se nekontrolovatelně dělit.

Hodně složitá rakovina

Proč tedy p53 někdy "připustí" vznik nádoru, a proč se jí už dávno nádorová onemocnění neléčí?

"Protože dění v nádorové buňce je nesmírně složité. V některých případech protein p53 špatně zmutuje, jindy proti němu působí jiné bílkoviny," vysvětluje Bořivoj Vojtěšek, který většinu roku pracuje v laboratoři Masarykova onkologického ústavu v Brně a vždy několik měsíců v zahraničí.

Výzkum, na kterém se doktor Vojtěšek se svými kolegy podílí, se soustředil na protein p53 a jemu podobné. Co je podstatné, brněnští vědci objevili nový mechanismus poškození bílkoviny p53, která pak naopak nádorové bujení podporuje, místo aby proti němu bojovala. A poprvé naznačili možnost, jak by šlo poškozenou bílkovinu v její nežádoucí činnosti zastavit.

Bílkovina p53 navázaná k DNA.
Bílkovina p53 navázaná k DNA. | Foto: Science

"Věřím, že jednou naše výsledky, samozřejmě ve spojení s poznatky dalších týmů ve světě, pomohou vysvětlit, proč vzniká rakovina, jak jí zabránit nebo jak ji účinně léčit hned v zárodku," říká Bořivoj Vojtěšek. Jak dodává, teď se snaží využít získané poznatky ke zjištění, jaká současná léčba může být pro konkrétního pacienta nejlepší.

Za svou práci převzal v úterý cenu předsedy Grantové agentury České republiky Josefa Syky.

Houby prospívají lesu

Dalším oceněným vědcem byl Petr Badrian u Mikrobiologického ústavu Akademie věd za poznání, jak houby, například penízovky nebo václavky, pomáhají rozkládat odumřelé listy, jehličí či větévky, a udržovat tak les ve zdravém stavu.

Václav Dvořák z Technické univerzity v Liberci získal uznání za rozpoznání dějů v tryskových čerpadlech a kompresorech, které umožňuje zvýšit účinnost těchto zařízení.

Docent David Vokrouhlický z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy si odnesl ocenění za poznatky o pohybu planetek v naší Sluneční soustavě. Mimo jiné se podílel na výpočtu, kde vznikla a jak ve vesmíru putovala planetka, která se před 65 miliony let srazila se Zemí a způsobila vymření dinosaurů.

Gigantosaurus už není největším masožravým dinosaurem na světě. Objev v Argentině to potvrdil.
Gigantosaurus už není největším masožravým dinosaurem na světě. Objev v Argentině to potvrdil. | Foto: The Academy of Natural Sciences, Philadelphia
Podrobněji čtěte:
Nové výpočty vyjasňují, proč a kdy vyhynuli dinosauři

Ocenění se zabývají základním výzkumem, tedy vlastně poznáním podstaty světa kolem nás. "Ale ukazuje se, že od něj nemusí být daleko k přímému využití v praxi," poznamenal předseda Grantové agentury Josef Syka.

 

Právě se děje

Další zprávy