Léta se táhnoucí spor o vepřín na místě romského koncentračního tábora v Letech na Písecku v současné době nikdo neřeší a zdá se, že v nejbližší době nikdo řešit nebude.
Zbourají vepřín?
Infobox
FAKTA
- Tábor Lety vznikl v roce 1939. 24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra Richart Bienert provedení soupisu českých a moravských Cikánů a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně.
- Internací v Letech prošlo 1 309 registrovaných osob. Podmínky v táborech byly mimořádně nelidské a řada svědků je charakterizuje jako krutější než v Osvětimi. Týrání internovaných hladem, zimou a bitím až k smrti bylo výslovně nařízeno českým ministerstvem vnitra.
- V Letech zemřelo nejméně 326 osob. Podle některých svědectví dozorci topili novorozeňata v kádi s vodou a poté těla vyhazovali do táborové latríny.
- Stovky Romů byly deportováni do Osvětimi, kde většinu z nich nacisté povraždili. 6. srpna 1943 byl tábor Lety oficiálně uzavřen.
- Genocida českých a moravských Romů byla pravděpodobně nejdůsledněji provedenou genocidou druhé světové války. Z internovaných v Letech ji přežilo asi 300 osob.
- Bezprostředně po válce se Lety staly předmětem několika trestních řízení, jejichž výsledkem bylo potrestání nejsurovějšího dozorce Josefa Lunáčka důtkou. Tragédie Romů byla postupně zapomenuta. V 70. letech v těsném sousedství bývalého tábora vyrostla velkovýkrmna vepřů.
- Historii tábora náhodně objevil v roce 1992 americký genealog Paul Polansky.
O zbourání vepřína dlouhodobě usiluje Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Podle jeho předsedy Čeňka Růžičky ale vládní představitelé nechtějí o Letech jednat. "Premiér Paroubek sliboval, že se za jeho vlády problém v Letech vyřeší. Nic se však nezměnilo."
Ministerstvo financí přitom v rozpočtu na letošní rok s odkupem vepřína počítalo.
Problém výkrmny vepřů v Letech má ve vládě na starosti ministr spravedlnosti Pavel Němec. Podle Růžičky sice ministr se současným stavem nesouhlasí, ale nechtěl řešením problému ztrácet politické body. Veřejnost totiž nechápe, proč by kvůli výkrmně vepřů měla vláda platit desítky až stovky milionů korun.
Podle ministerstva se vláda problémem zabývá, naposledy o problému jednala v květnu.
"Byla vytvořena meziresortní komise, která hledá nejvhodnější a nejlevnější řešení problému," řekl deníku Aktuálně.cz vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Podle něj v současné době mají politici jiné starosti, a tak se nic nevyřeší, dokud nebude vládnout nový kabinet.
Jeden z návrhů, který se romským aktivistům i vládě zamlouvá, je zřízení speciálního fondu na přesunutí vepřína a úpravu památného místa. Základní vklad ve výši 100 milionů korun by měla poskytnout vláda. Následně by do fondu mohl přispívat kdokoli - lidé i Evropská unie.
Politici i historici se mezi tím dohadují, zda byl v Letech internační, koncentrační či sběrný tábor.
Štětina: Důležitější je vztah k menšinám
Do roku 1992 o bývalém koncentračním táboru nikdo nevěděl. Po náhodném objevu americkým genealogem se do problému zapojily americké úřady a média.
Tehdejší prezident Václav Havel se zasadil o výstavbu památníku, který byl odhalen 13. května 1995. Na setkání u příležitosti odhalení památníku však neměli přístup lidé, kteří táborem prošli, ani jejich příbuzní.
Před pomníkem si lidé památku obětí připomínají každoročně v půli května.
Letos se vzpomínky zúčastnil i senátor Jaromír Štětina. "Osud vepřína mě tolik nezajímá, spíše postoj lidí k menšinám obecně. Menšiny potřebují podpořit jiným způsobem, než že se budou bourat nějaké prasečí symboly," řekl České televizi.
Štětinu trápí, že v Letech se kromě lidí, kteří uctí památku holocaustu, objevují extremisté.
V lednu se v Letech konalo několik jejich setkání. "Neonacisté jasně popírali holocaust. Podal jsem trestní oznámení a předal všechny potřebné průkazné materiály," řekl deníku Aktuálně.cz senátor. "Policie mi po více než půl roce oznámila, že případ odložila."
Nacionalisté například zpochybňovali význam tábora a tvrdili, že památníky by se měly stavět těm, kdo něco dokázali, a nikoli asociálům.
Druhé Lety
Situace se nezměnila ani na místě druhého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu na Moravě. Tento méně medializovaný případ je s Lety srovnatelný. Zahynulo tady téměř 200 Romů.
Jeden z objektů, kde umíraly desítky Romů, je v současné době součástí rekreačního střediska a funguje zde restaurace.
Romští iniciátoři chtějí v místě zřídit muzeum. Podle Čeňka Růžičky z Výboru pro odškodnění romského holocaustu majitelka objektu před šesti lety požadovala za prodej objektu 20 milionů korun.
Majitelka střediska Alena Vojtová se pro deník Aktuálně.cz vyjádřila stručně: "Nikdo od nás odkoupit objekt nechtěl a návštěvníkům to vůbec nevadí."
