Vláda neschválila návrh zákona, který zakazoval umisťovat malé děti do ústavů

ČTK ČTK
21. 8. 2017 19:27
Vláda neschválila záměr ministerstva práce sjednotit zákon se zákazem umisťování malých dětí do ústavů a zákon o péči o ohrožené děti pod jeden resort. Výhrady k navrhovanému plánu měla některá ministerstva i většina krajů. Sjednocení péče a zákazu dávat děti do ústavů vládě již dříve doporučovala rada pro lidská práva.
Kojenecký ústav.
Kojenecký ústav. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zákon se zákazem posílat malé děti do ústavů a se sjednocením péče o ohrožené děti pod jeden resort se v Česku teď chystat nezačne. Záměr ministerstva práce neschválila vláda. Informovala o tom na svém webu. Výhrady k navrhovanému plánu měla některá ministerstva i většina krajů.

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například sousední Slovensko to zakázalo už před lety.

V Česku se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016.

Zákaz dávat děti do ústavů a sjednocení péče doporučovala vládě její rada pro lidská práva. Plán kabinet od loňského prosince projednával třikrát. Se záměry nakonec souhlasil. Uložil ministerstvu práce, aby navrhlo možné změny legislativy. Dnes navrženou cestu ale neschválil.

Podle resortu práce měla nová právní úprava platit od roku 2021, změnit či zrušit se mělo 15 zákonů a vyhlášek. Od roku 2022 se neměly do dětských domovů posílat děti do jednoho roku, od roku 2023 děti do tří let a od roku 2025 pak děti do sedmi let. Pokud by nemohly zůstat ve vlastní rodině, měli se o ně postarat pěstouni či náhradní rodiče. Vzniknout měla skupina profesionálních pěstounů pro postižené, starší děti či víc sourozenců.

Péči mělo nově mít na starosti jen ministerstvo práce, část agendy mělo převzít od resortů školství a zdravotnictví. Dětské domovy pro děti od sedmi do 18 let měly patřit mezi sociální služby. Chlapci a děvčata v tísni by v nich mohli zůstat nejvýš tři roky, doba by se ale případně dala prodloužit. Rodiče by v určitých případech za stravu a péči platili, maximální cenu by stanovila vyhláška. Děti by chodily do spádové školy. Odměny pěstounů se měly v zákoně upravit jako určitý násobek průměrné mzdy, s jejím růstem by se tak pravidelně valorizovaly.

S převedením péče pod jeden resort a se zařazením dětských domovů mezi sociální služby by se změnilo financování. Peníze mělo získat ministerstvo práce, kraje by na domovy dostávaly dotace. Po útlumu ústavů by se prostředky daly také víc využít na podporu rodin, služby a na prevenci.

Navrhované změny mají řadu odpůrců. Patří k nim i někteří poslanci sociálního výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že v Česku se bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem dětí. Kojenecké ústavy dokázal zrušil zatím jen Zlínský kraj, a to loni od září. Pro děti do tří let zajišťuje pěstouny.

 

Právě se děje

Další zprávy