Vědci v Praze představili bublinky, jež zabíjejí nádor

Josef Tuček
9. 6. 2009 18:15
Nanočástice v krvi dopravují lék k rakovinným buňkám
Mikrobubliny připlouvají krví k nádoru, působením ultrazvuku praskají a uvolňují lék.
Mikrobubliny připlouvají krví k nádoru, působením ultrazvuku praskají a uvolňují lék. | Foto: Philips

Praha - Dopravit lék přesně do nádoru tak, aby nepoškodil zdravé tkáně, to je úkolem mikrobublinek, které vyvíjí mezinárodní tým vědců. Svůj projekt výzkumníci představili v Praze na evropské konferenci Euronanoforum, věnované nanotechnologiím.

Nanotechnologie jsou technologie, které pracují s titěrnými objekty. A skutečně: v tomto výzkumném projektu za šestnáct milionů eur, nazvaném Sonodrugs a spolufinancovaném Evropskou unií, se pracuje s kapslemi či bublinkami o velikostech od sta nanometrů (miliontin milimetru) do čtyř mikrometrů (tisícin milimetru).

Léků je dost. Klíčová je doprava

Nejde samozřejmě o bublinky z mýdla. Ve skutečnosti vědci pracují s nanočásticemi vytvořenými z bílkoviny albumin, z organických látek fosfolipidů nebo z umělých polymerů. Uvnitř či na jejich povrchu je pevně připojen lék, který zabíjí nádorové buňky. Ale dokud je připevněný k bublině, zůstává neškodný.

Takových léků medicína zná mnoho. Problémem však je, že ničí i zdravé tkáně těla. Cílená doprava přímo do nádoru je tedy pro jejich nejvýhodnější použití klíčová.

Ultrazvuk uvolňuje léčiva

Představa vědců je taková, že mikrobubliny vpraví do krve a nechají je proudit tělem, a to i těmi nejjemnějšími krevními vlásečnicemi. Při tom ovšem sledují jejich putování, buď ultrazvukem, nebo technikou zvanou zobrazování magnetickou rezonancí.

Mikroskopický pohled na větší z používaných bublin.
Mikroskopický pohled na větší z používaných bublin. | Foto: Philips

Podstatný okamžik nastane, když se mikrobubliny dostanou do těsné blízkosti nádoru. Cílený puls ultrazvuku je buď přímo rozbije, anebo ohřeje jejich okolí o pár stupňů Celsia, což stačí k tomu, aby se bublinky rozpustily.

Výsledkem je, že se nesený lék uvolní přesně tam, kde má. Tedy v místě nádoru.

Výzkumný projekt, na němž se podílejí badatelé z osmi evropských zemí, začal loni a poběží ještě tři roky, ale navazuje už na dřívější výzkumy."Věříme, že za nějakých deset let by se tato terapie mohla dostat do praxe," tvrdil v Praze Hans Hofstraat ze společnosti Philips, která projekt koordinuje.

Magnetická přitažlivost

Schéma působení magnetických nanočástic, které k nádoru "navádí" elektromagnet.
Schéma působení magnetických nanočástic, které k nádoru "navádí" elektromagnet. | Foto: Siemens

Jiný způsob využití mikročástic pro léčení rakoviny zkouší zase společnost Siemens společně s Univerzitní nemocnicí v německém Erlangenu.

Tamní vědci "nalepí" protinádorový lék na magnetickou částici o velikosti pouhých sto nanometrů. K nádoru pak přiblíží silný magnet, který nanočástice "přitáhne" do blízkosti rakovinných buněk, kde se lék uvolní.

I v tomto případě se pokusy zatím dělají jen na laboratorních zvířatech. Nádory musí být u povrchu těla, aby se k nim mohl speciální otočný elektromagnet o hmotnosti 47 kilogramů zvenku přiblížit. V úvahu tedy pro léčení tímto způsobem přicházejí nádory hlavy, krku či kůže.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Raúl Castro na sjezdu potvrdil, že předává vedení mladší generaci

Kubánský vůdce Raúl Castro v pátek na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení mocné Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je "plná vášně a protiimperialistického ducha". Informovala o tom agentura Reuters.

Čtyřdenní sjezd PCC se koná za zavřenými dveřmi, ale kubánská televize odvysílala úryvky Castrova úvodního projevu. Devětaosmdesátiletý Raúl Castro v něm vyjádřil spokojenost nad tím, že může předat vedení skupině věrných, kteří za sebou mají desítky let zkušeností, během nichž stoupali po stranickém žebříčku.

Předáním moci formálně skončí éra bratrů Castrových na Kubě. Ve vedení PCC má na sjezdu Raúla Castra vystřídat kubánský prezident Manuel Díaz-Canel (61).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko vyhostí v odvetě za krok Washingtonu deset amerických diplomatů

Rusko vyhostí deset amerických diplomatů a zváží další odvetné kroky vůči Washingtonu, oznámil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americkému velvyslanci zároveň doporučil, "aby se vrátil domů ke konzultacím". Moskva podle ruské diplomacie vyhostí i pět diplomatů z Polska v odpovědi na podobný krok Varšavy. Zveřejnila rovněž sankční seznam osmi bývalých i současných předních amerických činitelů, informovaly zahraniční tiskové agentury.

"Dostali jsme seznam deseti diplomatů s žádostí, aby opustili Spojené státy. Na toto opatření odpovíme recipročně a požádáme deset amerických diplomatů v Rusku, aby opustili naši zemi," citovala agentura AFP Lavrova.

Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Kromě vyhoštění deseti ruských diplomatů Washington oznámil i uvalení sankcí na skoro čtyři desítky jednotlivců a firem.

Moskva dnes také zakázala vstup na své území osmi současným i bývalým předním americkým činitelům. Je mezi nim šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray, ředitelka tajných služeb (DNI) Avril Hainesová, ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas, ministr spravedlnosti Merrick Garland, bezpečností poradce administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa John Bolton či někdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) James Woolsey.

Ruský ministr zahraničí také zmínil další odvetná opatření, například zpřísnění restrikcí pro pohyb amerických diplomatů na ruském území.

Zdroj: ČTK
Další zprávy