Vědci popsali, jak došlo k nejmasovějšímu vymření dějin

Jakub Novák
12. 1. 2012 13:13
Za rozsáhlým vymíráním v permu stojí nejspíš erupce
Foto: Reuters

Cambridge/Washington DC - Vědci se přiblížili k objasnění toho, proč na konci prvohor došlo k nejmasovějšímu vymírání v dějinách naší planety.

Před 250 miliony let, na přelomu permu a triasu, totiž zmizelo ze zemského povrchu kolem 90 procent všech mořských a 70 procent suchozemských druhů. Několik milionů let pak trvalo, než došlo alespoň k částečnému obnovení ekologické rozmanitosti.

Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, proč k tomu došlo. Postupem času se začalo spekulovat o tom, že na počátku událostí, které k vymírání vedly, stály masivní erupce v oblasti takzvaných sibiřských trapů, rozsáhlé plochy, kterou v současnosti pokrývají výlevy čedičů a která leží mezi veletoky Lenou a Jenisejem.

Tým vedený Benjaminem Blackem z Massachusetts Institute of Technology (MIT) nyní na základě zkoumání různých možností poprvé přibližně popsal, jak k zásadní změně podmínek na Zemi došlo.

Ke zkoumaným okolnostem patřilo například odstínění slunečního svitu sirnými částicemi nebo poničení ozónové vrstvy uvolněným chlorem či dalšími halogeny.

Tým vědců zkoumal koncentrace těchto látek, které zůstaly "uvězněny" ve výronech magmatu.

Podle provedených měření vědci odhadují, že během konce permského období bylo do vzduchu uvolněno mezi 6300 a 7800 gigatunami síry, mezi 3400 a 8700 gigatunami chloru a dokonce 7100 až 13700 gigatun fluoru.

Pokud bylo tak obrovské množství těchto látek vyvrženo do atmosféry, mohlo být skutečně důvodem velkých klimatických změn. Je ale potřeba na tyto výsledky navázat dalším výzkumem a využít dostupných klimatických modelů k vytvoření představy o tom, co se tehdy skutečně stalo.

Výsledky práce týmu byly publikovány v časopise Earth and Planetary Science Letters.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy