Vědci opravili poškozený mozek. Přijde éra kyborgů?

Jakub Novák
8. 10. 2011 23:10
V budoucnu by mohly být poškozené části mozku nahrazeny implantáty

Tel Aviv - Krysí "kyborg", vytvořený na univerzitě v Tel Avivu, ukazuje novou cestu, kudy by se mohla ubírat léčba mozku poškozeného zraněním či nemocí, nebo jak vylepšit funkci stárnoucího mozku.

Jak na poškozený mozek?

V současné době je většina léčebných postupů u pacientů po mrtvicích nebo úrazech mozku prováděna formou cvičení, jejichž cílem má být aktivace opravných mechanismů v mozku samotném.

Do budoucnu se potom počítá se zásahy využívajícími zejména kmenových buněk, schopných vytvořit nové nervové buňky, a genetických zásahů.

Vědci z týmu profesora Mattiho Mintze z Tel Aviv University krysám zablokovali část mozku zvanou mozeček (cerebellum) a uspanému zvířeti poté vložili zařízení, které je schopné přijímat informace přicházející z mozkového kmene, zpracovávat je a následně vysílat - opět do mozkového kmene - signály k vykonání příslušných pohybů.

Mozek je extrémně složitý orgán. Podaří se jednou nahradit některé z jeho poškozených částí?
Mozek je extrémně složitý orgán. Podaří se jednou nahradit některé z jeho poškozených částí? | Foto: Rush University Medical Center

Umělý mozeček

Jak uvedl časopis NewScientist, vědci se poté snažili naučit krysy podmíněnému reflexu - při zaznění určitého zvuku jim byl do oka fouknut vzduch, takže mrkly. Po nějakém čase mrkaly již při samotném zaznění tónu.

Pokud byl ale vložený čip vypnutý, nebyla zvířata schopná se tomuto reflexu naučit. To se povedlo až po jeho zapnutí.

"Toto je důkaz, že dokážeme zaznamenat informaci putující z mozku, správně ji zpracovat a poslat zpět do mozku," řekl profesor Mintz na konferenci Strategies for Engineered Negligible Senescence zaměřené na vývoj léčebných technik "omlazujících" stárnoucí tkáně a orgány, která se konala v britském Cambridge.

Od krysy k člověku?

Mozeček je část mozku zodpovědná za celkovou motoriku, koordinaci pohybů a rovnováhu. Vhodným modelem pro tento typ experimentů je zejména díky své poměrně jednoduché struktuře a podobnosti mezi různými savci, včetně člověka.

Výsledky týmu profesora Mintze naznačují, jaké by se v blízké budoucnosti mohly lidem otevřít možnosti - cílem výzkumníků teď bude příprava složitějších čipů a snaha sestrojit zařízení, schopná nahradit jiné, komplikovanější oblasti mozku - například oblast mozkové kůry zodpovědné za vidění a další.

 

Právě se děje

Další zprávy