Memphis, Tennessee - Porovnání genů a jejich mutací u dětí s agresivními rakovinami mozku umožnilo vědcům zjistit příčiny jejich vzniku a zkusit vyvinout účinnou léčbu.
Více než dvě třetiny nemocných dětí měly mutace v jednom ze dvou příbuzných genů, jejichž normální funkcí je "sbalovat" DNA tak, aby se vešla do jádra buňky.
Nález je o to cennější, že tyto mutace byly zjištěny u pacientů s tzv. difuzním intrinsickým pontinním gliomem (DIPG), onemocněním vyznačujícím se nejhorší prognózou mezi dětskými rakovinami mozku.
DIPG tvoří asi 10 až 15 procent dětských rakovin mozku a jen necelých deset procent dětí se dožije dvou let od diagnózy. Obvykle tyto děti žijí jen mezi devíti a deseti měsíci.
Pod krkolomným označením se skrývá vnitrolební mozkový nádor prorůstající do mozkového kmene - konkrétně do části zvané Varolův most.
Beznaděj dětských onkologů
Vzhledem k tomu, že je tato část mozku naprosto nezbytná pro život, není možné nádor chirurgicky vyjmout.
Jediným alespoň trochu účinným způsobem léčby je radioterapie, ostatní metody zatím selhávají.
Důvodem je i fakt, že tento typ rakoviny představuje, co se své molekulární podstaty týče, velkou neznámou.
Právě proto je výsledek týmu ze St. Jude Children's Research Hospital - Washington University Pediatric Cancer Genome Project, publikovaný v časopise Nature Genetics, tak cenný.
Konečně by totiž mohl umožnit vývoj specifické a účinné léčby.
Průměrný věk, kdy je DIPG diagnostikováno, je mezi sedmi až devíti lety věku - děti mladší tří a starší třinácti let, u nichž byla tato nemoc zjištěna, mají o něco nadějnější vyhlídky.
Postup onemocnění se projevuje těžkými neurologickými poruchami - svalovou slabostí, poruchami řeči, neschopností chodit, a někdy dokonce tyto děti nedokáží ani sedět nebo polknout sliny.
Od špatného sbalení k agresivní rakovině
Mutované byly geny kódující bílkoviny zvané histon H3 a H1, jejichž hlavní funkcí v buňce je - jak už bylo řečeno - sbalit DNA tak, aby se vešla do jádra.
Způsob sbalení však také určuje, jak a který gen bude aktivován či vypnut a zároveň ovlivňuje i stabilitu DNA a její případné opravy.
Zjištěná mutace v zápisu "receptu" pro výrobu těchto bílkovin způsobuje, že dochází k nahrazení jedné jediné aminokyseliny (stavební molekuly, ze kterých se skládají bílkoviny) - i to však způsobí výraznou změnu v jejich vlastnostech.
Buňka díky tomu získává výhodu, díky které může například nekontrolovatelně růst a množit se, nebo se může stát "nesmrtelnou".
Dalším z překvapení je skutečnost, že tato mutace nebyla doposud s rakovinou spojována a zjištěna byla jen na základě porovnání celé sekvence genomu nemocných a zdravých dětí.
Kromě DIPG byly mutace zjištěny i v dalším typu rakovin mozku, které postihují zejména děti - v glioblastomech.