Vědci o krůček postoupili k vytvoření umělého života

Josef Tuček
28. 1. 2008 9:15
Sestavili "program" pro bakterie vyráběné na přání

Rockville - Je možné lidskými silami uměle vytvořit živý, byť jen mikroskopicky malý organismus?

Vědci z ústavu v americkém Rockvillu, který vede průkopník genetiky Craig Venter, věří, že živý organismus se dá sestavit na míru. A nyní oznámili, že v plnění tohoto cíle zase o kousek postoupili.

Badatelé říkají, že takto chtějí vytvořit bakterie, které by produkovaly čisté pohonné látky pro automobily. Anebo třeba pohlcovaly oxid uhličitý z atmosféry.

Někteří vědci ovšem varují, že pokud postup ovládnou teroristé, mohou díky němu sestavit nakažlivé mikroorganismy.

Přetvořená bakterie

Pro pochopení, čeho vlastně vědci nyní dosáhli, je nejlepší vrátit se k jejich minulé práci.

Už loni tým Craiga Ventera oznámil, že dokázal z jedné bakterie "vytáhnout" její genetický materiál (tedy DNA uloženou v jediném jejím chromozomu). Složitým postupem jej vědci celý přenesli do bakterie jiného druhu. Druhá bakterie pak z důvodů, které stále ještě nejsou zcela jasné, odvrhla své vlastní geny, a přeměnila se tak v organismus, jenž vypadal a projevoval se jako první bakterie.

Slepený počítačový program

Nyní vědci, mezi něž Venter získal i nositele Nobelovy ceny Hamiltona Smithe, postoupili zase o krůček dál. "Slepili" z malých kousků DNA, získaných z jiných mikroorganismů, velký kus DNA, který je stejný, jaký má bakterie Mycoplasma genitalium. To je nejmenší známá samostatně žijící bakterie.

Craig Venter.
Craig Venter. | Foto: Johns Hopkins University

Připojování různých kousků DNA k sobě není ničím novým, v mnoha laboratořích se už běžně dělá. V tomto případě však vědci z Rockvillu "slepili" úsek DNA dlouhý 582 970 párů bází, tedy kousíčků, z nichž se DNA skládá. Dosud popsaný "rekord" činil 32 tisíc párů bází.

Venterovi vědci tedy nyní mají k dispozici celý v laboratoři sestavený genom jedné konkrétní bakterie. Genom je úplný souhrn dědičných vlastností a dá se přirovnat k počítačovému programu, který řídí veškeré vlastnosti organismu.

To nejdůležitější má teprve přijít

Teprve teď však bude výzkumníky čekat to nejdůležitější.

Svůj uměle sestavený genom musí v příštích pokusech vložit do jiné bakterie. A to tak, aby ji nový genom ovládl. Tím se teprve potvrdí, že postup může být skutečně funkční.

Mikroorganismy na objednávku

Pokud se přenos uměle sestaveného genomu skutečně povede, budou mít vědci v ruce nástroj, jak sestavovat bakterie podle přání.

Postup by vypadal asi tak, že by výzkumníci z kousků cizí DNA (či z DNA syntetizované v laboratoři, což je také možné) "slepili" velký kus DNA odpovídající celému bakteriálnímu genomu. Ten by vnesli do jiné bakterie a přeměnili ji tak podle svého přání.

Bakterie rodu Mycoplasma. S těmi vědci při výzkumu uměle sestavovaného života pracují.
Bakterie rodu Mycoplasma. S těmi vědci při výzkumu uměle sestavovaného života pracují. | Foto: Universität Leipzig

Nový mikroorganismus by se už pak sám množil. A choval by se (snad) tak, jak by jej vědci "naprogramovali".

Teroristům radši nedávat

Už dnes bakterie, do nichž genoví inženýři vnesli kousky lidské DNA, vytvářejí ve farmaceutických továrnách například inzulín pro nemocné s cukrovkou. Pokud by tedy vědci dokázali ne pouze pozměnit malou část DNA, ale rovnou ji celou sestavit podle svých potřeb, možnosti genového inženýrství by se výrazně rozšířily.

Současně by se však zvýšila i nutnost udržet nové poznatky pod kontrolou. Zcela stejným postupem by se totiž v laboratoři teroristů daly vytvořit nebezpečné bakterie. A to buď "kopírováním takových mikrobů, jejichž genom je popsán, anebo zkombinováním rizikových genů.

K cíli je ještě daleko

K tomuto cíli však ještě mají výzkumníci daleko. V této chvíli například ještě přesně nevědí, které geny jsou pro život baktérie nezbytné, takže se bez nich neobejde ani uměle sestavený mikroorganismus.

Craig Venter se proslavil tím, že se významně podílel na mapování lidského genomu, tedy souhrnu lidských dědičných vlastností. Jeho nynější výsledky s konstrukcí mikroorganismů na přání jsou nyní sotva v poločase. Přesto je publikoval špičkový vědecký časopis Science. Už to naznačuje, co vědecký svět očekává: Venterovi se to nakonec podaří.

 

Právě se děje

před 11 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy