Vědci o krůček postoupili k vytvoření umělého života

Josef Tuček
28. 1. 2008 9:15
Sestavili "program" pro bakterie vyráběné na přání

Rockville - Je možné lidskými silami uměle vytvořit živý, byť jen mikroskopicky malý organismus?

Vědci z ústavu v americkém Rockvillu, který vede průkopník genetiky Craig Venter, věří, že živý organismus se dá sestavit na míru. A nyní oznámili, že v plnění tohoto cíle zase o kousek postoupili.

Badatelé říkají, že takto chtějí vytvořit bakterie, které by produkovaly čisté pohonné látky pro automobily. Anebo třeba pohlcovaly oxid uhličitý z atmosféry.

Někteří vědci ovšem varují, že pokud postup ovládnou teroristé, mohou díky němu sestavit nakažlivé mikroorganismy.

Přetvořená bakterie

Pro pochopení, čeho vlastně vědci nyní dosáhli, je nejlepší vrátit se k jejich minulé práci.

Už loni tým Craiga Ventera oznámil, že dokázal z jedné bakterie "vytáhnout" její genetický materiál (tedy DNA uloženou v jediném jejím chromozomu). Složitým postupem jej vědci celý přenesli do bakterie jiného druhu. Druhá bakterie pak z důvodů, které stále ještě nejsou zcela jasné, odvrhla své vlastní geny, a přeměnila se tak v organismus, jenž vypadal a projevoval se jako první bakterie.

Slepený počítačový program

Nyní vědci, mezi něž Venter získal i nositele Nobelovy ceny Hamiltona Smithe, postoupili zase o krůček dál. "Slepili" z malých kousků DNA, získaných z jiných mikroorganismů, velký kus DNA, který je stejný, jaký má bakterie Mycoplasma genitalium. To je nejmenší známá samostatně žijící bakterie.

Craig Venter.
Craig Venter. | Foto: Johns Hopkins University

Připojování různých kousků DNA k sobě není ničím novým, v mnoha laboratořích se už běžně dělá. V tomto případě však vědci z Rockvillu "slepili" úsek DNA dlouhý 582 970 párů bází, tedy kousíčků, z nichž se DNA skládá. Dosud popsaný "rekord" činil 32 tisíc párů bází.

Venterovi vědci tedy nyní mají k dispozici celý v laboratoři sestavený genom jedné konkrétní bakterie. Genom je úplný souhrn dědičných vlastností a dá se přirovnat k počítačovému programu, který řídí veškeré vlastnosti organismu.

To nejdůležitější má teprve přijít

Teprve teď však bude výzkumníky čekat to nejdůležitější.

Svůj uměle sestavený genom musí v příštích pokusech vložit do jiné bakterie. A to tak, aby ji nový genom ovládl. Tím se teprve potvrdí, že postup může být skutečně funkční.

Mikroorganismy na objednávku

Pokud se přenos uměle sestaveného genomu skutečně povede, budou mít vědci v ruce nástroj, jak sestavovat bakterie podle přání.

Postup by vypadal asi tak, že by výzkumníci z kousků cizí DNA (či z DNA syntetizované v laboratoři, což je také možné) "slepili" velký kus DNA odpovídající celému bakteriálnímu genomu. Ten by vnesli do jiné bakterie a přeměnili ji tak podle svého přání.

Bakterie rodu Mycoplasma. S těmi vědci při výzkumu uměle sestavovaného života pracují.
Bakterie rodu Mycoplasma. S těmi vědci při výzkumu uměle sestavovaného života pracují. | Foto: Universität Leipzig

Nový mikroorganismus by se už pak sám množil. A choval by se (snad) tak, jak by jej vědci "naprogramovali".

Teroristům radši nedávat

Už dnes bakterie, do nichž genoví inženýři vnesli kousky lidské DNA, vytvářejí ve farmaceutických továrnách například inzulín pro nemocné s cukrovkou. Pokud by tedy vědci dokázali ne pouze pozměnit malou část DNA, ale rovnou ji celou sestavit podle svých potřeb, možnosti genového inženýrství by se výrazně rozšířily.

Současně by se však zvýšila i nutnost udržet nové poznatky pod kontrolou. Zcela stejným postupem by se totiž v laboratoři teroristů daly vytvořit nebezpečné bakterie. A to buď "kopírováním takových mikrobů, jejichž genom je popsán, anebo zkombinováním rizikových genů.

K cíli je ještě daleko

K tomuto cíli však ještě mají výzkumníci daleko. V této chvíli například ještě přesně nevědí, které geny jsou pro život baktérie nezbytné, takže se bez nich neobejde ani uměle sestavený mikroorganismus.

Craig Venter se proslavil tím, že se významně podílel na mapování lidského genomu, tedy souhrnu lidských dědičných vlastností. Jeho nynější výsledky s konstrukcí mikroorganismů na přání jsou nyní sotva v poločase. Přesto je publikoval špičkový vědecký časopis Science. Už to naznačuje, co vědecký svět očekává: Venterovi se to nakonec podaří.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Finále Muchové se odkládá, v Soulu prší

Finále na tenisovém turnaji v Soulu mezi Karolínou Muchovou a Magdou Linetteovou z Polska nezačne kvůli dešti dřív než v 11:00 SELČ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy