Boston /Od našeho zpravodaje/ - Sestřelení neřiditelné špionážní družice není dobrý nápad, soudí vědecká organizace, která se mimo jiné zabývá sbíráním dat o družicích kroužících vesmírem.
Vzniklé trosky by podle jejího odhadu mohly poškodit Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Od prosince 2006 bez kontroly
Špionážní satelit patří americkému Národnímu úřadu pro průzkum (NRO). Od jeho vypuštění v prosinci 2006 s ním řídicí středisko nikdy nedokázalo navázat kontakt.
Protože koncem února nebo začátkem března má neřízená družice spadnout na Zemi a není jasné, kam to bude, rozhodl americký prezident George W. Bush, že satelit má být při sestupu zničen.
Podrobněji čtěte: Bush rozkázal sestřelit splašený satelit
Trosky jako neřízené střely
Satelit by měla rozmetat raketa. "Má k tomu dojít v příštích dnech asi 240 kilometrů nad Zemí. Při kolizi však může být část úlomků roztříštěné družice vymrštěna do větších výšek a kroužit v nich. A tam létá Mezinárodní kosmická stanice," varuje David Wright z americké Unie znepokojených vědců.
Tato nevládní organizace se zabývá analýzou globálních bezpečnostních rizik a vede seznam dostupných údajů o vojenských, stejně jako civilních družicích. Její představitelé se sešli s účastníky výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
Vesmírná stanice ISS nyní krouží asi 340 kilometrů nad Zemí. Je k ní připojený raketoplán Atlantis, jehož návrat na Zemi je plánován na středu. Po odpojení raketoplánu se sedmičlennou posádkou zůstanou na palubě stanice ISS tři astronauti.
Čínská družice byla menší
Loni v lednu zkušebně zničila Čína raketou svoji vysloužilou družici a sklidila za to ve světě kritiku. Jednak proto, že tím demonstrovala schopnost vojensky zasáhnout v kosmickém prostoru, ale také proto, že kousky rozbité družice uměle rozšířily množství částic, které létají kolem Země a při potenciální srážce ohrožují funkční družice, případně i kosmické lodi.
"Čínská družice přitom byla dvaapůlkrát menší než nynější americká," říká Wright. "To znamená, že nyní vznikne mnohem více úlomků."
Zkušeností s kosmickými terči moc není
V debatách s účastníky konference AAAS se však ukazuje, že si vědci nejsou jisti, co se vlastně může při rozbití družice stát. Mnoho zkušeností s tím totiž není.
Někteří soudí, že vzniklé úlomky nebudou vymrštěny na oběžnou dráhu, nýbrž zamíří k Zemi a v její atmosféře se spořádaně rozžhaví a odpaří. I tak některý stejně může dopadnout až na zemský povrch.
Jiní zase souhlasí s Wrightem, že úlomky mohou změnit dráhu a dlouhodobě ohrožovat lidmi vytvořené kosmické objekty.
Nejasný důvod zničení
Nejasný je i důvod, proč vlastně má být družice zničena. Americké úřady to vysvětlují nevyhořelým palivem, které v družici zůstalo. Je jím hydrazin, což je hořlavá, ale i žíravá a jedovatá kapalina. Nebylo by tedy vhodné, aby se tato chemická látka dostala až na Zemi.
Část odborníků však soudí, že pokud by byla družice ponechána svému osudu, třením o vzduch z větší části shoří. A spolu s ní shoří i nebezpečný hydrazin. Anebo se bezpečně rozptýlí v obrovské atmosféře. Jenom se to stane níž, než když družici zasáhne vojenská raketa.
Možné tedy je, že Spojené státy rozbitím nefunkční družice chtějí ukázat, že přece jenom mají svůj majetek pod kontrolou. Současně pak demonstrují svoji schopnost vojensky zasáhnout ve vesmíru. A nakonec se pojišťují, že z žádného úlomku, který může dopadnout na Zemi, se nepozná, k čemu přesně družice sloužila.
Ze setkání vědců čtěte také:
| Buňky ve zkumavce mají nahradit pokusy na zvířatech |
