Praha - Které české vědce a techniky všech dob považuje veřejnost za nejvýznamnější?

V očích lidí vede vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle před autorem protivirových léků Antonínem Holým a objevitelem krevních skupin Janem Janským. Až za nimi se umístili zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský.

Ze třiceti vybraných badatelů jich jedenáct stále pracuje. Tři z nich jsou ženy, nejvýše, na 16. místo, se dostala lékařská výzkumnice Eva Syková.

Nejstarším oceněným se stal stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan (narozen v roce 1535), nejmladším je onkolog Jiří Bártek (1953).

Anketu připravil projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava ve spolupráci se zpravodajským portálem iDnes, zúčastnilo se jí téměř dva tisíce hlasujících. Zatímco o pořadí vědců v čele rozhodovala většina hlasujících, závěr žebříčku už určovaly jednotlivé hlasy.

Výsledky byly představeny při příležitosti udělení letošních cen Česká hlava.

A jaké bylo celkové pořadí?

První desítka

1. místo:

Otto Wichterle (1913-1998), průkopník makromolekulární chemie, nejvíce známý jako vynálezce silonu a měkkých kontaktních čoček. (390 hlasů)

2. místo:

Otto Wichterle, podle ankety mezi veřejností nejvýznamnější český vědec všech dob. | Foto: Wikimedia Commons

Antonín Holý (1936), autor chemických látek proti virům, na nichž jsou mimo jiné založeny léky proti AIDS a žloutence typu B. (309 hlasů)

3. místo:

Jan Janský (1873-1921), objevitel čtyř krevních skupin. (184 hlasů)

4. místo:

Johann Gregor Mendel (1822-1884), zakladatel genetiky a autor teorie dědičnosti. (156 hlasů)

5. místo:

Jaroslav Heyrovský (1890-1967), objevitel polarografie a jediný český vědec, který získal Nobelovu cenu. (131 hlasů)

6. místo:

Oldřich Jirsák (1947), vynálezce přístroje pro průmyslovou výrobu nanovláken. (90 hlasů)

7. místo:

František Křižík (1847-1941), vynálezce obloukové lampy. (84 hlasů)

8. místo:

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869), vlivný fyziolog a biolog, formuloval buněčnou teorii. (79 hlasů)

9. místo:

Antonín Holý obsadil celkově druhé místo. Je také nejvýše oceňovaným vědcem, který dosud pracuje. | Foto: ÚOCHB AV ČR

Luboš Kohoutek (1935), astronom, objevitel řady komet. (76 hlasů)

10. místo:

Jiří Bártek (1953), onkolog, světová špička ve výzkumu nádorů. (56 hlasů)

Druhá desítka

11. místo:

Viktor Kaplan (1876-1934), technik, vynálezce nového typu vrtulové turbíny. (48 hlasů)

12. místo:

Prokop Diviš (1698-1765), vynálezce bleskosvodu, který se ovšem v praxi neuplatnil. (36 hlasů)

13. místo:

Bedřich Hrozný (1879-1952), orientalista a archeolog, rozluštil písmo Chetitů. (35 hlasů)

14. až 15. místo:

Stanislav Brebera (1925), vynálezce plastické trhaviny Semtex. (33 hlasů)

Josef Ressel (1793-1857), vynálezce šroubu pro pohon lodí. (33 hlasů)

16. místo:

Eva Syková (1944), neurofyzioložka, zkoumá buněčné terapie a využití kmenových buněk pro léčení. (32 hlasů)

17. až 18. místo:

Eva Syková získala nejvyšší příčku mezi ženami. | Foto: Ondřej Besperát

Jakub Krčín z Jelčan (1535-1604), stavitel ve své době největší soustavy rybníků v Evropě. (27 hlasů)

Ernst Mach (1838-1916), experimentální fyzik, je po něm pojmenováno Machovo číslo, neboli poměr rychlosti objektu k rychlosti zvuku. (27 hlasů)

19. místo:

Armin Delong (1925), konstruktér prvního českého elektronového mikroskopu. (23 hlasů)

20. až 21. místo:

Helena Illnerová (1937), průkopnice v poznání biologických "hodin" v živých organismech. (19 hlasů)

Blanka Říhová (1942), spoluautorka unikátních polymerních léčiv. (19 hlasů)

Třetí desítka

22. místo:

Pavel Hobza (1946), teoretický chemik, objevitel nepravé vodíkové vazby. (16 hlasů)

23. místo:

Jaroslav Němec (1921-2005), jeden z otců československého jaderného programu, objasnil principy vzniku a šíření vad a trhlin v konstrukčních materiálech. (14 hlasů)

24. místo:

Přístroj na výrobu nanovláken, zvaný Nanospider, vynesl svému autorovi Oldřichu Jirsákovi 6. místo. Tvar stroje získal i ocenění Vynikající design 2007. | Foto: Design centrum České republiky

Karel Klíč (1841-1926), vynálezce dodnes nejdokonalejší reprodukční techniky - rotačního hlubotisku. (13 hlasů)

25. až 26. místo:

Emil Kolben (1862-1943), elektrotechnik a průmyslník, ve své době výrobce největších elektrocelků a turbín pro elektrárny. (9 hlasů)

Bohuslav Brauner (1855-1935), podílel se na výzkumu prvků vzácných zemin (lanthanoidů), navrhl, aby za základ relativní atomové hmotnosti byl vzat kyslík, což bylo později mezinárodně přijato. (9 hlasů)

27. až 28. místo:

Josef Božek (1782-1835), konstruktér prvního českého parního vozu. (7 hlasů)

Jiří Městecký (1941), imunolog působící v USA, kde zůstal po okupaci Československa v roce 1968, spolupodílel na objevu protilátek, které chrání lidské sliznice před nákazou. (7 hlasů)

29. až 30. místo:

Karel Schinzel (1860-1951), autor principu výroby třívrstvých barevných fotografií, pozdějšího základu barevných fotografických filmů Kodachrome a Agfacolor. (2 hlasy)

František Šorm (1913-1980), zakladatel medicínské chemie u nás. (2 hlasy)