Berlín - K opatrnosti při používání nanotechnologií vyzval v úterý německý Spolkový úřad pro životní prostředí. V tiskové zprávě přímo doporučil pokud možno se vyhnout používání výrobků, které obsahují nanočástice, protože nejsou plně známy jejich účinky na člověka a životní prostředí.
Nanočástice jsou už obsaženy ve stovkách výrobků na světovém trhu a od nanotechnologií se čeká přímo revoluce v průmyslu, ale také třeba ve zdravotnictví.
Od výrobců německý ekologický úřad požaduje, aby výrobky obsahující nanočástice označovali a co nejdříve dodali věrohodné údaje o jejich bezpečnostních aspektech.
Je to první respektovaná vládní instituce, která zaujala takto odmítavé stanovisko. Úřady v jiných zemích pouze doporučují větší výzkum potenciálního rizika nanočástic.
Už v minulých letech však k opatrnosti nabádaly zajišťovny Munich Re a Swiss Re, obří finanční ústavy, u nichž svá rizika pojišťují pojišťovny.
V ponožkách i opalovacích krémech
Nanotechnologie pracují s objekty o rozměrech zhruba desítek nanometrů (miliontin milimetru), které se blíží velikosti molekul či někdy rovnou atomů.
Látky rozdělené na takto nepatrné částečky totiž mívají jiné vlastnosti než v běžných velikostech. Dnes se dají najít v nejrůznějších výrobcích, od ponožek s obsahem stříbrných nanočástic, které zabíjejí mikroby, takže nohy nejsou nepříjemně cítit, přes opalovací krémy, které díky titanovým nanočásticím lépe odrážejí sluneční paprsky, až třeba po nátěrové hmoty, na nichž díky struktuře jejich povrchu neulpívá špína.
Ve zdravotnictví nanočástice dokážou přenášet léky v lidském těle. Čeká se od nich také, že jimi vylepšené tkaniny by mohly zachránit evropský textilní průmysl ohrožený levnou asijskou konkurencí.
Nanočástice se tedy dostávají do styku s lidským tělem, pronikají do životního prostředí, do vzduchu, do vody. V Německu je na osm set společností, které vyrábějí výrobky, jež je obsahují.
Předběžná opatrnost
Obavy však zatím vycházejí spíše z předběžné opatrnosti. Faktem je, že žádné vědecké studie rizika nanočástic neprokázaly s nevyvratitelnou jistotou.
Některé studie naznačují, že nanočástice díky své nepatrné velikosti mohou pronikat do plicních buněk a způsobit tam nežádoucí změny. Jiné ukazují, že by nanočástice mohly proklouznout přes takzvanou hematoencefalickou bariéru, která v mozku odděluje krev od mozkové tkáně a zabraňuje vstupu nežádoucích látek do mozku.
Tyto indicie však nebyly vědou jednoznačně přijaty a na definitivní důkazy o rizikovosti nebo naopak neškodnosti nanočástic se stále teprve čeká.
