Praha - Vláda na začátku července schválila návrh nového rozpočtu na vědu, výzkum a vývoj, který ukazuje, jakým způsobem bude v příštích letech rozděleno asi 26 miliard určených pro českou vědu.
Jednou z institucí, která si poměrně výrazně pohorší, je Akademie věd, jež by měla oproti letošnímu roku přijít o necelých 300 milionů korun.
"Jsem hluboce přesvědčen, že není možné podporovat výzkum a vývoj tak, že budeme firmám dávat levné peníze, se kterými ony samozřejmě hospodaří úplně jinak než se svými vlastními penězi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Václav Hořejší.
Reaguje tak například na fakt, že mezi institucemi, které by si měly výrazně polepšit, je například Technologická agentura, která financuje projekty aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje.
Aktuálně.cz: Pro příští rok se počítá se zeštíhlením rozpočtu Akademie věd o necelých tři sta milionů. Co to bude znamenat třeba konkrétně pro váš ústav?
Ještě nevíme, co to konkrétně pro nás bude znamenat, navíc ještě doufám, že se to podaří nějak napravit, v poslední chvíli během projednávání rozpočtu. I když spoléhat se na to nelze.
Jak to potom bude Akademie řešit, to nevím. Je možné, že se v příštím roce zastaví třeba veškeré investiční akce (nemohli bychom nakupovat nové přístroje) a dopad na provozní a platové prostředky bude poměrně malý, nebo se to bude řešit plošným snížením peněz pro jednotlivé ústavy, anebo kombinací obojího.
Podobně to bylo před třemi lety, kdy se poprvé snižoval rozpočet - nejprve o 12 % za rok, ty další dva roky to bylo o něco méně, ale spolu s inflací to bylo i tak velmi znatelné. Navíc došlo k ukončení některých velkých programů účelového financování, které potom nebyly adekvátně nahrazeny.
A.cz: Jak bolestivé to pro vás bylo?
U nás jsou skupiny, které tím velice trpí, u kterých se musely snižovat mzdy; neříkám, že je to u všech, některé to tolik nepocítily, ale do určité míry se to dotklo všech.
Pokud by došlo v dalším roce k dalšímu snižování, které by se přeneslo na všechny ústavy, nemohli bychom přijímat nové lidi, museli zrušit některé výzkumné skupiny, které bychom za normálních okolností podporovali. Nevím, jak to dopadne.
A.cz: Jak se vlastně podařilo v minulosti vyrovnat se s ukončením právě těch velkých a poměrně štědrých programů? Vím, že některé skupiny se to snažily zvládnout účastí v některých programech "aplikovaného výzkumu". Do jaké míry byly v tomto ohledu úspěšné?
Ano, snažily se něco získat třeba od Technologické agentury nebo z programu ministerstva průmyslu a obchodu, ale my jsme ústav věnující se zejména základnímu výzkumu, takže ty naše možnosti týkající se aplikovaného výzkumu - potažmo průmyslového vývoje, protože u nás se pojem "aplikovaný výzkum" používá pro něco, co bruselská nomenklatura používá výraz "industrial development" - jsou značně omezené.
Některé naše skupiny sice uspěly, ale popravdě to tak trochu nerad vidím. Samozřejmě platí, že bližší košile než kabát, ale pokud skupina nemá z čeho platit mzdu, tak začne dělat i něco, pro co ani není optimálně kvalifikovaná.
Velký problém je, že u těchto projektů aplikovaného výzkumu je potřeba značná spoluúčast firem, a to také není snadné. Na druhé straně je to trochu paradoxní v tom, že tyto firmy do toho musí vložit nějaké prostředky, ale dostanou je zpátky zase prostřednictvím tak, že mohou dostat část té dotace. Myslím si, že je to celé špatně.
A.cz: Směřuje tedy vývoj k situaci z léta 2009, kdy se například konaly veřejné akce na podporu vědy v rámci "Věda žije"?
Ta situace zatím není tak krizová jako v roce 2009. Tam byl totiž nejhorší ten střednědobý výhled, podle kterého měl rozpočet Akademie věd klesnout během tří let až na polovinu. Dokonce se mluvilo i o tom, že by se zlikvidovala současná struktura Akademie věd, že by zůstal jen omezený počet ústavů, které by možná ani nebyly pod hlavičkou Akademie, ale stály by jako samostatné instituce - tak to popisoval třeba tehdejší premiér Topolánek.
Nyní je ten střednědobý výhled jiný - zatím je to naplánováno tak, že pro Akademii je tam pro příští rok propad menší než deset procent; přesto v kombinaci s tím, co bylo v těch předcházejících letech, tak je to velmi citelné.
Nicméně potom by snad měl opět následovat mírný nárůst, takže ta situace není taková, aby lidi burcovala k demonstracím - a o to je to možná nebezpečnější, protože to může být takový proces postupného dušení Akademie. Já si pořád myslím, že je to hlavně věc současné politické garnitury.
Věřím, že pokud dospějeme k dalším volbám a ty dopadnou trochu lépe, tak tohle pomine a nějaká rozumnější vláda si lépe uvědomí, jaký je význam Akademie věd.
A.cz: Takže si od vlády sociální demokracie slibujete návrat k lepšímu?
Osobně si to slibuji, protože tomu tak doposud bylo - zatím vždy, když vládly sociálně demokratické vlády, tak ta léta byla zlatými roky české vědy. Každý rok byl nárůst rozpočtu na výzkum a vývoj o více než deset procent.
Z toho šlo nejvíce vysokým školám, ale Akademii také. Je samozřejmě pravda, že to byla doba, kdy byla obecně lepší hospodářská situace - je objektivní skutečností, že je teď krize - s tím by měla problémy každá vláda.
A.cz: Co konkrétně tedy dělá současná vláda špatně?
To, co vytýkám vládě, není fakt, že dává málo peněz na vědu a vývoj - ona dává po tři roky vlastně přibližně stejně - ale způsob, jakým je rozděluje. Evidentně je tu nějaký tlak, myslím, že docela iracionální, na potlačení Akademie.
Je opakovaně slyšet hlasy, že něco jako Akademie věd v jiných zemích neexistuje. To je samozřejmě nesmysl - například Francie má INSERM, Německo má dokonce čtyři podobné instituce jako je Akademie věd, a to se zcela zásadním významem pro německou vědu.
Ze signálů, které vždycky přicházely od sociální demokracie, usuzuji, že kdyby se změnila vláda a přehouplo se to na tu trochu levicovou stranu, tak by to pro nás pravděpodobně bylo lepší.
A.cz: Jak by to skloubení podpory základního a aplikovaného výzkumu mělo vypadat? Nebo naopak, jak by určitě vypadat nemělo?
Já jsem hluboce přesvědčen, že stát by se měl starat o co nejkvalitnější vysokoškolské vzdělání a co nejkvalitnější základní výzkum (který je ovšem nedílnou součástí nejvyšších stupňů vysokoškolského vzdělání). Vysoce kvalifikované lidi a výsledky základního výzkumu (ale musí být opravdu co nejlepší!) pak firmy dostávají vlastně zadarmo. To je mnohem důležitější než nějaké dotace na přilepšenou firmám.
Jak bude vypadat klenot české biomedicíny, centrum BIOCEV?
Pokud je ve společnosti vše v pořádku a základní výzkum je na skutečně špičkové úrovni, tak se z něj líhnou výsledky, které jakoby automaticky generují něco, co lze prakticky využít. Nemůže to být obráceně - nemůže to být tak, že si předem řekneme, že budeme dotačně podporovat něco, co má být dílčím zlepšením něčeho, co v současné době již existuje.
A.cz: Můžete to nějak konkrétně přiblížit?
Před několika lety se jakýsi drobný podnikatel v novinách chlubil tím, že dostal od ministerstva průmyslu a obchodu grant na vývoj lepší sekačky na trávu a zároveň dodával, že ještě podá další žádost o grant na vývoj lepší převodovky do té sekačky, což mu teprve umožní potřít konkurenty.
Takhle se to dělalo za socialismu, dokud stát ty výrobní podniky vlastnil; v té době mělo jakýsi smysl nutit tyto státní podniky do inovací.
V dnešním systému to ale musí být úplně obráceně - podniky samy musí mít možnosti, kapacitu a motivaci k tomu, aby dělaly něco, co se jim vyplatí. Pokud nejsou samy schopny ten vývoj provádět, tak by si ho měly financovat třeba u technických vysokých škol. Takto to přece funguje v "normálních" zemích.
Jak bude vypadat superlaser ELI v Dolních Břežanech?
U nás je to tak, že množství veřejných prostředků, které tečou na vývoj a inovace do soukromých firem, je neobvykle vysoké, násobně větší než ve většině zemí srovnatelné velikosti.
Někteří naši politici berou za samozřejmost, že veřejné peníze vložené do firemního vývoje a inovací se ekonomicky bohatě vyplatí. Ale to je absurdní - ve skutečnosti neexistuje ani žádná metodika, pomocí které by se takový efekt mohl měřit!
A.cz: Jaká je tedy situace jinde? Které státy například podporují soukromý sektor více a proč?
V některých velkých zemích stát investuje - i právě prostřednictvím soukromých firem - do významných strategických záměrů, jako je třeba zbrojení nebo atomová energie.
V těch malých zemích - Švýcarsku, Holandsku, a podobně - je tok peněz oproti tomu našemu obrácený - firmy daleko více dávají do podpory výzkumu (i základního!) na univerzitách, než kolik samy dostávají od státu.
Vyšší tok peněz do soukromého sektoru je potom už pouze v zemích východní Evropy, těch, které ještě nejsou natolik vyvinuté a pořád ještě tak trochu žijí v tom minulém systému s velmi silným vlivem státu v ekonomice. Příkladem jsou myslím třeba Ukrajina, Rusko (to je však ještě specifičtější případ) nebo Rumunsko.
Jsem hluboce přesvědčen, že není možné podporovat výzkum a vývoj tak, že budeme firmám dávat levné peníze, se kterými ony samozřejmě hospodaří úplně jinak než se svými vlastními penězi.
A.cz: Jak by to tedy měl stát udělat? Jak by měla motivace firem podle Vás vypadat?
Myslím, že pokud chce stát stimulovat firmy k tomu, aby dělaly vlastní vývoj a inovace, tak to má dělat pomocí daňových nástrojů - tedy tak, že náklady, které jsou v té firmě vynaloženy na výzkum, si mohou odepsat do nákladů, případně i s nějakým koeficientem větším než jedna.
To by mělo úplně stačit. Ale je jasné, že když firmy mají možnost dostat od státu peníze a mohou si o ně požádat, tak nemají důvod proč si je nevzít.
A.cz: Takže stát víceméně firmy rozmazluje?
Ano, rozmazluje a deformuje tržní prostředí. Protože když někomu dám peníze na vývoj sekačky na trávu a jeho konkurent tyto peníze nedostane, tak je to úplně špatně.