V nejstarší sklárně se fouká a pije jako za hraběte Harracha

Jana Patková
27. 7. 2015 7:00
Třetí díl letního turistického seriálu Aktuálně.cz vás zavede do pravděpodobně nejstarší sklárny na světě. Najdete ji v krkonošském Harrachově. První zmínka o ní se datuje do roku 1712.
Ze sklárny v Harrachově se stal vyhledávaný turistický cíl.
Ze sklárny v Harrachově se stal vyhledávaný turistický cíl. | Foto: Archiv Sklárna Novosad a syn

Harrachov - Sklárna Novosad a syn v Harrachově je nejstarší fungující sklárnou u nás i ve světě. Její patřičně dlouhá historie ještě zdaleka není uzavřena, o čemž se může přesvědčit každý při exkurzi nebo ve zdejším muzeu. Současní majitelé sklárny ji totiž povýšili na vyhledávaný turistický cíl.

Když se vyučený sklář a vystudovaný právník František Novosad na počátku 90. let 20. století stal majitelem sklárny v Harrachově, myslel především na pokračování ruční výroby nápojového skla, které sklárnu proslavilo. Poměrně brzy však pochopil, jaké možnosti skýtá spojení skla a turistiky.

Už v roce 2001 začal s výstavbou minipivovaru s restaurací, z níž hosté vidí přímo do výrobní haly. Popíjet přitom mohou kvasnicové nefiltrované a nepasterizované pivo František či Čerťák, případně stejně jako skláři slabé Huťské výčepní.

"Pivo jsme začali vařit především pro turisty, až v druhé řadě pro naše skláře," říká dnes František Novosad, který už do firmy přibral i svého syna Petra. Společně tak řídí spojené království piva a skla. Mimochodem, v pivu se tu můžete i vykoupat, provozují zde oblíbené pivní lázně.

Tradiční techniky jsou nepřekonané

První housle ovšem v Harrachově hraje stejně jako za časů hrabat Harrachů sklo. A stejně jako kdysi vzniká dodnes nepřekonanými technikami foukání do dřevěných forem a sklářskými píšťalami.

Současnou produkci tvoří hlavně luxusní nápojové soubory, dekorativní a užitkové sklo a křišťálové lustry. Měsíčně se tu vyrobí přibližně 40 tisíc sklenic.

Kdo chce, může být u toho. Sklárna denně pořádá exkurze s odborným výkladem, jež vedou do hutní haly s pecemi i do unikátní, sto dvacet let staré historické brusírny skla, poháněné transmisemi a vodní turbínou.

Ať už jde o děti nebo dospělé, podle Františka Novosada všechny účastníky přibližně hodinové exkurze vždy nejvíc zaujmou chlapi se sklářskými píšťalami.

"I když vidí i broušení a další zušlechťování skla, nejvíc lidi baví dívat se na skláře, jak foukají," upřesňuje prozíravý majitel, který turisty do sklárny přivedl dávno před tím, než se to u nás stalo zvykem.

Kdo chce, může být u toho. Sklárna pořádá denně exkurze.
Kdo chce, může být u toho. Sklárna pořádá denně exkurze. | Foto: Archiv Sklárna Novosad a syn

"Kdysi před patnácti lety občas nějakému skláři, který se špatně vyspal, vadilo, že ho okukují," vzpomíná František Novosad. "Dnes každý ví, že je to finanční přilepšení pro sklárnu a potažmo i pro každého jednotlivce. Teď turisty vyhlížejí a koukají po hezkých ženských mezi nimi," směje se Novosad, který exkurzím přizpůsobil i halu.

Přistavěl horní ochoz, takže se návštěvníkům naskýtá nevšední výhled z ptačí perspektivy. Teprve pak sejdou mezi skláře, mezi horké pece a svalnaté chlapy popíjející Huťskou osmičku.

Ze vzorkovny skla je muzeum

Součástí areálu sklárny je Muzeum skla. Sbírka s více než pěti tisíci exponáty je největší sbírkou českého skla pocházející z jedné sklárny. Exponáty sloužily před druhou světovou válkou jako firemní vzorkovna tehdejších majitelů, hrabat Harrachů.

Ti ji před Němci schovali do tajné místnosti, která byla objevena až v 70. letech. O sbírku pak nikdo zvlášť nepečoval, tu a tam ji opustil nějaký pěkný kousek, když vedení tehdejšího státního podniku Crystalex Nový Bor potřebovalo dárek pro vzácnou návštěvu.

Až nynější majitel nechal celý znovuobjevený "skleněný poklad" vynosit ze zchátralé místnosti, pečlivě zaevidovat a přenést do budovy Panského domu, v němž vybudoval muzeum. Místnosti, v níž se sklo našlo, se prý od té doby neřekne jinak než "třináctá komnata".

Až bude brusírna bezpečná

"Chtěli bychom jednou zpřístupnit i zajímavé prostory pod brusírnou," plánuje František Novosad. "Až přijdeme na to, jak to udělat, aby to bylo pro turisty bezpečné – tak za dva tři roky, doufám."

Už nyní mohou turisté zavítat také do sousední kapličky svaté Alžběty, kterou sklárna opravila a o kterou se stará. Kaple má skleněný zvon, jenž tu byl odlit roku 1916. Je půl metru vysoký a váží deset kilogramů. Uvnitř kapličky je oltář z benátských zrcadel.

Další nevšední turistický cíl vám v rámci našeho letního speciálu Aktuálně.cz představíme zase příští pondělí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy