reklama
 
 

Unikátní objev: masový hrob z třicetileté války

2. 8. 2007 17:34
Pohřebiště je pro archeology vzácnou kořistí

Berlín - Při hloubení jámy severozápadně od Berlína skupina dělníků zjistila, že není první, kdo na místě kope. Objevila lidské kostry.

Ještě více překvapeni pak byli archeologové. Ukázalo se totiž, že jde o mimořádně vzácný nález. Masový hrob z období třicetileté války, tedy z první poloviny 17.století (válka zuřila v letech 1618 až 1648).

Jeden z mála

A takové hroby nejenže se nenacházejí každý den, ale nenacházejí se téměř vůbec. V tomto období se těla příliš často do masových hrobů neukládala. A pokud ano, tak tyto hroby zatím stále jěště na objevení čekají.

Antropologové odkryli pozůstatky celkem 130 mužů ve věku dvaceti až pětatřiceti let. Oběti u sebe nemají žádné oblečení ani jiné osobní věci.

"To, co činí tento nález výjimečným, je fakt, že v Evropě bylo dosud objeveno jen málo hromadných hrobů, vykopaných před 19. stoletím," citoval časopis Spiegel šéfku týmu archeologů Anje Groethovou.

Vědci se domnívají, že jde o vojáky, kteří padli v bitvě u Wittstocku nedaleko Berlína.

Tato bitva se odehrála 4. října 1636. Armáda švédských protestantů v ní rozdrtila katolická vojska, v boji padlo více než šest tisíc mužů.

Důležité bitvy války

Důležité bitvy války

  • BITVA U BREITENFELDU 17.9. 1631 - švédská vojska krále Gustava Adolfa II. poblíž Lipska rozdrtila vojska Katolické ligy
  • BITVA U LÜTZENU 16.11. 1632 - Švédové a vojáci německých protestantů se střetli s armádou Katolické ligy, švédský král padl
  • BITVA U NÖRDLINGENU 6.9. 1634 - vojáci Svaté říše římské a Španělska v Bavorsku porazili Švédy a Sasy
  • BITVA U LIPSKA 23.10.1642 - někdy nazývána též 2.bitva u Breitenfeldu. Švédská armáda porazila vojska Svaté říše římské
  • BITVA U ROCROI 19.5.1643 - Francie (spojenec Švédska) zvítězila nad Španělskem (spojencem Habsburků)

Katolíci, podporovaní saskými vojáky, přitom měli početní převahu v poměru 22 tisíc ku 16 tisícům. Švédům velel legendární vojevůdce Johan Baner, jedna z hlavních postav třicetileté války.

Krutá bitva

Podle antropologů svědčí zranění pochovaných o krutosti a brutalitě bitvy. Oběti mají rozdrcené kosti, proražené lebky, useknuté končetiny.

Většina bitev se uskutečnila na území dnešního Německa, kde válka způsobila smrt asi pětiny obyvatel. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku poklesl během války počet obyvatel téměř o třetinu.

Muži trpěli syfilisem

Zatím není jasné, jaké národnosti muži byli. Na obou stranách bojovalo hodně žoldnéřů z celé Evropy, například Skotů. Na základě prvních ohledání ostatků vědci zjistili, že část pochovaných vojáků měla syfilis.

"Nález  nám pomůže zjistit mnoho údajů nejen o samotné bitvě a třicetileté válce, ale i době, v níž tito muži žili. Hodně toho zjistíme například ze zubů," uvedla Grotheová.

Jde patrně o nejvýznamější nález hrobu ze starších válek v Evropě od roku 2002, kdy byl poblíž Vilniusu odkryt hrob s ostatky dvou tisíc vojáků Napoleonovy armády.

Šlo o muže, kteří ustupovali v roce 1812 od Moskvy a nezemřeli v boji, ale kvůli hladu a mrazu.

autor: Martin Novák | 2. 8. 2007 17:34

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama