Tajné informace na prodej? Trumpa zrazuje jeho výřečnost, ale zřejmě i zpravodajské služby

Daniel Anýž Daniel Anýž
26. 5. 2017 10:32
Už podruhé během krátké doby musí Bílý dům vysvětlovat svým spojencům, jak se na veřejnost dostaly tajné informace, které Američanům poskytly spřátelené zpravodajské služby. Izraelce nejprve vyděsilo, když americký prezident Donald Trump neopatrně sdělil jejich informace Rusům. Nyní přiznali, že si chtějí dávat větší pozor. Brity pak rozhořčilo, když se v amerických médiích objevily utajované informace z vyšetřování teroristického útoku v Manchesteru. A poplach zní i ve Washingtonu. Co úniky způsobilo? Neprofesionalita a nezkušenost Trumpova Bílého domu, anebo sabotáž ze strany tajných služeb?
Americký prezident Donald Trump na setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Oválné pracovně.
Americký prezident Donald Trump na setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Oválné pracovně. | Foto: ČTK

Brusel - Britská premiérka Theresa Mayová na čtvrteční summit NATO v Bruselu nedorazila probírat jen alianční témata. Měla i jedno osobní poselství, speciálně pro amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Podle zpráv v médiích chtěla Trumpovi "jasně vysvětlit", že informace, které si mezi sebou předávají britské a americké bezpečnostní složky, "musejí zůstat v bezpečí".

Důvodem byly opakované úniky tajných informací z vyšetřování pondělního teroristického v Manchesteru, které se objevily v amerických médiích.

Co přesně Mayová Trumpovi osobně řekla, média nepíší. Trump však začal konat.

Přímo uprostřed čtvrtečního summitu NATO prezident nařídil americkému ministerstvu spravedlnosti, aby zahájilo vyšetřování úniků informací z vyšetřování Manchesteru.

"Úniky tajných informací vážně ohrožují naši národní bezpečnost," uvedl Trump.

Jeho vzkaz mířil do Washingtonu. Zároveň tím ale pojmenoval, proč byli Britové tak zasaženi a rozhořčeni, což ilustrovalo ostré veřejné prohlášení premiérky Mayové.

V úterý se totiž v amerických médiích objevilo například jméno atentátníka z Manchesteru.

Ve středu pak americký deník New York Times uveřejnil další, do té chvíle tajné, údaje z vyšetřování. Snímky atentátníkova detonačního zařízení z místa činu a také schematický nákres, kde po výbuchu ležela těla některých jeho obětí.

"Žádného jiného vztahu si neceníme tak jako zvláštního vztahu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím," uvedl prezident Trump ve čtvrtek v Bruselu.

Škoda už ale byla napáchána. Britská strana přestala s Američany dočasně sdílet informace z vyšetřování manchesterského útoku. I když po méně než 24 hodinách výměnu opět obnovila, podle britského listu The Guardian vyslala jasný signál svým partnerům: úniky informací do médií jsou nepřípustné.

Zlobí se i Izrael

Britové navíc nejsou sami, kdo řeší, co vše lze prezidentu Trumpovi, jeho Bílému domu a americkým tajným službám svěřit.

Ve středu, kdy Britům po fotografiích v New York Times došla trpělivost, se objevila také zpráva, že rovněž Izraelci prověřují režim, ve kterém budou Američanům předávat informace.

Média citovala na první pohled nevinné vyjádření izraelského ministra obrany Avigdora Liebermana, že Izraelci udělali "drobnou úpravu" způsobu předávaní zpravodajských zjištění USA.

Jde však o potvrzení, že Tel Aviv vzal dva týdny starý přešlap Donalda Trumpa velmi vážně. Trump tehdy během jednání v Bílém domě neopatrně vyzradil ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem izraelské zpravodajské informace.

Izrael to chápe jako možné ohrožení svých tajných služeb. A Bílý dům za to zaplatil úbytkem důvěry.

Tento incident přitom vyvolal nejen na straně Izraele, ale především i ve Washingtonu krajní znepokojení.

"Bílý dům se řítí z kopce a musí zjistit, co se děje. Nedostatek disciplíny vede k chaosu, a chaos k nebezpečnému prostředí," uvedl republikánský senátor Bob Corker, předseda zahraničního výboru Senátu, pro časopis Foreign Policy. Vyjádřil tím taky frustraci, kterou už cítí i někteří republikánští politici, když sledují počínání Bílého domu.

Vědí v Bílém domě, co dělají?

Ze zahraničí, ale také především zevnitř USA znějí zásadní otázky. Vědí Bílý dům a osobně prezident Donald Trump, co vůbec dělají? A jak se mimořádně citlivé tajné informace dostávají do médií? Není to ve skutečnosti sabotáž ze strany zpravodajských služeb vůči Bílému domu?

Ve veřejných zdrojích, médiích či komentářích think-tanků se jasných odpovědí zatím moc nenabízí. Objevují se však názory, že může jít o kombinaci dvou faktorů.

Zaprvé, jak ukázal případ s Lavrovem, jde o naprostou nepřipravenost Donalda Trumpa a některých jeho lidí na mnohé aspekty výkonu prezidentského úřadu a chodu celého aparátu.

A za druhé se Trumpovi možná vrací jeho předchozí útoky na americké zpravodajské služby, kdy po celou předvolební kampaň, ale i po svém zvolení degradoval jejich práci.

Trump opakovaně zpochybňoval a zpochybňuje závěry amerických zpravodajců, které poprvé zveřejnili loni v říjnu, že Rusko zasahovalo do loňské americké prezidentské kampaně s cílem poškodit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.

Trump k tomu navíc přidával nevybíravé útoky na zpravodajskou komunitu. Letos v lednu, jen týden před příchodem do Bílého domu, například americké zpravodajské služby ve svém vzkazu na Twitteru propojil s praktikami nacistů.

Po nástupu do čela Bílého domu prezident Trump sice vyměnil šéfy agentur (CIA, NSA a DNI) novými lidmi. Nedůvěru, kterou vytvořil v celé zpravodajské komunitě, ale zachytil například článek Wall Street Journal z poloviny února.

"Členové amerických tajných služeb před prezidentem Donaldem Trumpem zadržují tajné informace, protože se obávají, že by mohly být prozrazeny nebo znehodnoceny," citoval deník bývalé i aktivní zpravodajce.

Už tehdy v únoru list zároveň psal, že to "podtrhuje hlubokou nedůvěru, která vznikla mezi zpravodajskou komunitou a prezidentem".

Poslední dva aktuální případy, s Izraelem a Manchesterem, ukazují, že tento problém se nevyřešil, ale spíše naopak prohloubil.

Smrtelně vážná věc

Michael Gerson, který byl poradcem a autorem projevů někdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, se v textu pro deník Washington Post také ptá, jak je vůbec možné, že unikly informace o rozhovoru mezi Trumpem a Lavrovem.

Podle něj je to, že se v amerických médiích objevily přepisy citlivého rozhovoru, "smrtelně vážná věc".

Tomu, kdo informace do médií vynesl, nejde o kariéru, ale rovnou o vězení. "A zahraniční zástupce to nechává v nejistotě, zda mohou mít důvěru v tajnost diplomatických rozhovorů na těch nejvyšších úrovních."

Gerson připouští, že únik mohl pocházet od úředníka, který "ztratil trpělivost" s chováním Bílého domu. Samotný únik ale pokládá za nebezpečné profesní selhání toho, kdo věc pustil ven.

Michael Hayden, který byl v letech 2006 až 2009 šéfem Ústřední zpravodajské služby (CIA) a před tím vedl Národní bezpečnostní agenturu (NSA), akcentuje spíše výchozí Trumpovu netaktnost.

Prezidentova neopatrnost v rozhovoru s Lavrovem byla podle něj tak alarmující, že "není těžké si představit poplach", který to mezi profesionály ve zpravodajské komunitě a ve vládě vyvolalo, píše ve svém textu pro list Washington Post. K úniku do médií je pak podle něho už jen krůček.

Trump v Bruselu odstrčil černohorského premiéra a postavil se před něj | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy