Praha – Pod sněmovní kontrolu asi budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců by navíc mohl dohlížet taky nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v pátek v úvodním kole podpořila sněmovna. Změny by měly zajistit důslednější systém kontroly zpravodajských služeb. Novelu nyní projednají bezpečnostní a branný výbor a taky ústavně-právní výbor.
Předloha by se dala podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) označit jako návrh o posílené kontrole zpravodajských služeb. "Nesměřuje k posílení jejich pravomocí," řekl. Podle zpravodaje Václava Klučky (ČSSD) návrh umožňuje lepší kontrolu tajných služeb a zároveň neohrožuje jejich fungování. Poslanec ANO Bohuslav Chalupa soudí, že rozšíření kontroly by mohlo přispět i k debatě o lepší koordinaci zpravodajských služeb, o čemž mluvil taky Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Opoziční poslanci ocenili to, že Sobotka předlohu konzultoval se všemi sněmovními stranami. "Návrh je velmi vyvážený a rozumný," řekl Marek Benda (ODS). Zdeněk Ondráček za klub KSČM uvedl, že takto by si představoval tvorbu klíčových zákonů.
Benda i Ondráček mají navzdory tomu některé výhrady. Za nešťastné označili to, že členové nezávislého kontrolního orgánu by měli brát přímo ze zákona měsíční paušál 20 tisíc korun. Zákon sice široce vyjmenovává, kdo všechno nesmí v orgánu působit, nevylučuje ale státní službu, podotkl Benda. "Mám z toho trochu obavu," uvedl.
Ondráček a rovněž Martin Lank (Úsvit) poukazovali také na to, že získání bezpečnostní prověrky na stupeň přísné tajné, kterou budou muset členové kontrolního orgánu mít, trvá poměrně dlouho. Podle Ondráčka to může některé kandidáty odradit.
Lank ale vyjádřil jisté pochyby o novele jako celku. "Nabádám k maximální opatrnosti, abychom změnou nenapáchali víc škody než užitku," řekl.
Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově mají poslanci podle novely dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
V novém orgánu jen důvěryhodní a prověření lidé
Vedle toho by předlohou vznikl pětičlenný orgán nezávislé kontroly. Složený by měl být z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly akce zmařit.
Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být jen soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje to, aby člen byl občanem ČR, dosáhl 40 let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl právě prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Členy má vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
Členy kontrolního orgánu by nesměli být lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje kromě soudců taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory i krajské nebo obecní zastupitele.
