Nejspíš jste si již všimli, že zatímco dospívajícím dívkám se obvykle líbí určitý typ mladých mužů, s postupujícím věkem považují náhle ženy za atraktivní zcela jiné rysy. Nová studie se tomu pokusila přijít na kloub - a odhalila, u jak starých potenciálních partnerek máte právě vy největší šanci.
Mikroskopické kousky plastu se v alarmujícím množství dostávají hluboko do lidského těla. Jednou z hlavních cest je pitná voda. Nový výzkum čínských vědců ale naznačuje, že existuje až překvapivě jednoduchý způsob, jak jejich množství výrazně snížit. Řešení je přitom překvapivě jednoduché: stačí vodu přivést do varu a obyčejně přecedit.
Autismus je v současné době neléčitelné onemocnění, které komplikuje život tisícům lidí po celém světě. Podle autorů nové studie by se to ale v budoucnu mohlo změnit. Odhalili totiž trojici látek, které dokázaly nemoc vyléčit u myší. Předpokládá se, že by léčba mohla být vhodná také pro lidi.
Už jako čtyřletý míchal "lektvary" z toho, co našel doma, a jednou málem způsobil požár. Nyní by se z jednoho z jeho pokusů mohl stát přelomový lék na rakovinu kůže. Patnáctiletého Hemana Bekeleho jmenoval časopis Time Dítětem roku 2024.
Gertovi-Janu Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Před časem mu však lékaři implantovali zařízení, díky kterému se dokázal postavit a chodit.
Pokud pracujete více než 55 hodin týdně, měli byste se mít na pozoru. Podle výsledků nejnovější studie evropských vědců na 85 tisících lidech středního věku může přepracovanost vést ke zvýšenému riziku srdeční arytmie, a tedy vyššímu riziku srdečního selhání či mozkové mrtvice. Dlouhé pracovní doby se však naopak nemusí bát mladí a zdraví lidé.
Lidské myšlení je extrémně složité pro výzkum, nemáme dostatečné metody, nevíme, jak je informace uložena v paměti, říká neurofyziolog a vědec Josef Syka. Dodává, že mozek poškozuje hlavně stres a nedostatek fyzické aktivity. Dodává, že se rodíme s určitou kvalitou mozku, ale tu můžeme výrazně zlepšovat a výrazně rozvíjet, to je prý hlavně otázka vzdělávání, tím totiž vytváříme kvalitu nervových spojů.
V sedmnácti letech jsem zaklepal na dveře laboratoře, navíc jsem se s rakovinou setkal v rodině, věděl jsem, že chci studovat biochemii, tohle mi přišlo jako dobrý nápad, jak se lépe profilovat, z laboratorních technik jsem nic neuměl, uměl jsem nadprůměrně anglicky a měl jsem motivaci, je to hlavně o motivaci naučit se něco nového a zlepšovat se, říká student Marek Feith, který vyhrál mezinárodní soutěž středoškoláků v Pekingu a již několik let dochází do vysokoškolských laboratoří, kde pomáhá specialistům s výzkumem rakoviny.
