Špičkový přístroj dorazil do Prahy. Bude hledat energii

Josef Tuček
20. 10. 2007 16:10
Tokamak našel nový domov u českých vědců
Souprava převážející hlavní část tokamaku Compass byla dlouhá asi 22 metrů, široká asi 3,5 metru a vysoká lehce přes čtyři metry. Tokamak (v modrém obalu) byl na speciálním rámu, dobře obedněn a utěsněn.
Souprava převážející hlavní část tokamaku Compass byla dlouhá asi 22 metrů, široká asi 3,5 metru a vysoká lehce přes čtyři metry. Tokamak (v modrém obalu) byl na speciálním rámu, dobře obedněn a utěsněn. | Foto: Ústav fyziky plazmatu

Praha - Experimentální zařízení, od něhož se očekává, že pomůže vědcům najít cestu k nevyčerpatelnému zdroji energie, dorazilo ráno po čtyřdenní cestě z jihoanglického města Culham do Prahy. V pravé poledne pak za pomoci jeřábu usedlo na své místo v nové hale.

Je to "tokamak", čili přístroj pro zkoumání jaderné fúze, a nese označení Compass-D.

"Vědci jsou z toho celí nadšení, ale pro mě to byl náklad jako každý jiný," shrnul dojmy z cesty David Dvorský, řidič firmy V. D. Vlist, který tokamak přivezl. "Jenom na kanále La Manche, na trajektu, byly nějak vysoké vlny a nepříjemně to houpalo.

"Z trajektu se přístroj vykládal v Rotterdamu, protože přes Nizozemsko a Německo se nadměrné náklady vozí lépe než přes Belgii a Francii," doplnil Jaroslav Müller z přepravní firmy NYK Logistics.

Těžší než se čekalo

Od začátku devadesátých let Compass používali britští vědci. Pak si jejich výzkumný ústav pořídil ještě tokamak trochu jiného typu, zvaný MAST. Původní záměr provozovat oba experimenty současně se však ukázal jako obtížně zvládnutelný. K tomu v těsném sousedství ještě probíhá výzkum na společném evropském tokamaku JET.

Trochu náročnější stěhování.
Trochu náročnější stěhování. | Foto: Ústav fyziky plazmatu

A tak se Britové rozhodli výzkum na Compassu přerušit. Zařízení nyní předávají českým fyzikům.

Compass původně sestavovali konstruktéři přímo v ústavu v Culhamu. "Takže jsme si nebyli jisti, kolik zařízení skutečně váží. Měli jsme k dispozici pouze odhad," popisuje Radomír Pánek z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze. Jedenáct českých vědců a techniků totiž jezdilo do Anglie tokamak demontovat.

"Pak se ukázalo, že samotný tokamak po demontáži všech přídavných zařízení byl těžší, než jsme původně předpokládali. Naštěstí použitý jeřáb jej dokázal z haly vyzvednout," vypráví doktor Pánek.

Do Prahy už dříve dorazilo pět kamionů plných kabelů a dalšího příslušenství odmontovaného z tokamaku. Hlavní, pětadvacetitunová část se přepravovala vcelku a dorazila nyní.

Náklad na 22 metrů dlouhé soupravě byl široký asi tři a půl metru a vysoký přes čtyři metry.

V Praze vědci a technici tokamak znovu celý smontují. Předpokládají, že první experimenty v něm začnou probíhat koncem příštího roku.

Zdarma, jen za odvoz

Jeřáb to zvládl.
Jeřáb to zvládl. | Foto: Ústav fyziky plazmatu

Britská a česká vláda uzavřely dohodu o tom, že Compass bezplatně převezme Česká republika, která má fyziky schopné přístroj zvládnout. Zaplatí jen převoz, instalaci a provoz. Přestože samotný tokamak je jen za odvoz, musí pro něj česká věda připravit potřebné zázemí, experimentální halu, nová pokusná zařízení a samozřejmě vysoce kvalifikovanou obsluhu.

Compass bude provozovat Ústav fyziky plazmatu Akademie věd v Praze-Kobylisích.

Jako ve Slunci

Při fúzní reakci se jádra vodíku, udržovaná v magnetickém poli a rozehřátá na stovky milionů stupňů Celsia, srážejí a slučují na těžší helium a uvolňuje se energie. Podobná reakce probíhá ve Slunci. Stačí k ní vodík, kterého je na Zemi dost, a nevzniknou při ní vysoce radioaktivní odpady.

Vědci však tuto reakci stále nedokážou udržet v chodu tak dlouho, aby bylo možné tímto způsobem získávat energii pro komerční využití.

Pokusy, které čeští i zahraniční experti uskuteční na Compassu v Praze, mají proto mimo jiné poskytnout znalosti pro stavbu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ve Francii poblíž Marseille. Od něj se už čeká, že vědci díky němu zjistí, jak konstruovat fúzní elektrárny dodávající elektřinu do sítě.

Mezinárodní experimentální reaktor ITER, budovaný ve Francii, má prokázat, jestli je možné získávat na Zemi energii z vodíku stejně, jako se do děje ve Slunci.
Mezinárodní experimentální reaktor ITER, budovaný ve Francii, má prokázat, jestli je možné získávat na Zemi energii z vodíku stejně, jako se do děje ve Slunci. | Foto: ITER
Podrobněji o nadějích fúzní energetiky, o českém podílu na ní i o přípravách na provoz Compassu v Praze čtěte:
Hledá se energie zítřka. Buďte u toho
 

Právě se děje

Další zprávy