Vítězové a poražení. Jak jsou na tom bývalé státy Sovětského svazu čtvrtstoletí po jeho rozpadu?

Ondřej Soukup Tomáš Kunc Ondřej Soukup, Tomáš Kunc
8. 12. 2016 11:39
Jak využily jednotlivé republiky bývalého Sovětského svazu za čtvrtstoletí svou nezávislost? Kdo získal a kdo naopak prodělal? Zde najdete grafický přehled nejdůležitějších údajů k 15 bývalým státům SSSR.

Před 25 lety se definitivně rozpadlo sovětské impérium. Ruský prezident Boris Jelcin, jeho ukrajinský kolega Leonid Kravčuk a běloruský předseda parlamentu Stanislav Šuškevič tehdy ve vládní rezidenci v Bělověžském pralese dohodli rozpuštění státního útvaru jménem Sovětský svaz.

Šokovanému Michailu Gorbačovovi, který byl stále sovětským prezidentem, to oznámili telefonem. Státní útvar vzniklý z bolševické revoluce v roce 1917 už prostě nešlo udržet. Na troskách sovětského impéria pak vzniklo Společenství nezávislých států (SNS), které jeden z politiků označil za “způsob civilizovaného rozvodu”.

Jak využily jednotlivé republiky bývalého Sovětského svazu za čtvrtstoletí svou nezávislost?

Mezi jednoznačné vítěze patří pobaltské státy. Splnil se jim sen o obnovení suverenity a zapojily se rychle do Evropské unie i NATO. Jejich životní úroveň sice nedohnala průměr EU, ale v rámci postsovětských států je jednoznačně nejvyšší.

Průměrně jsou na tom nyní Rusko, Kazachstán a Ázerbájdžán. Jejich ekonomický růst se ale nastartoval až koncem devadesátých let minulého století, kdy konečně začaly stoupat ceny ropy a zemního plynu. Ani jedna z těchto zemí se ale nedokázala zbavit závislosti na jejich exportu, takže pokles cen těchto strategických surovin je před třemi lety znovu tvrdě zasáhl. Jde navíc o autoritářské režimy bojující s netransparentností a korupcí.

Obyvatelé zbylých postsovětských států jim i přesto můžou závidět. Jsou na tom za čtvrtstoletí evidentně nejhůře. Korupce, etnické konflikty a občanské války jsou hlavním důvodem, proč jejich obyvatelé žijí hůř než v dobách Sovětského svazu.

Foto: Aktuálně.cz

Rusko

Podle řady ekonomů se Rusům žije nejlépe v jejich dějinách. Je to sice pravda, ale vypovídá to spíše o kruté povaze ruských dějin. Potenciálně nesmírně bohatá země se zatím nedokázala vymanit ze závislosti na vývozu nerostných surovin, což ji způsobuje při současném poklesu cen velké problémy. Stále tvrdší autoritářský režim prezidenta Vladimira Putina zatím svádí nespokojenost obyvatelstva na vnějšího nepřítele. Do budoucna už mu to ale nemusí vycházet. 

Počet obyvatel 142,355 mil. (-0,06 %)
HDP per capita 25 400 USD
Očekávaný věk dožití 70,8 roku
Veřejný dluh 9,4 % HDP
UN Human Development Index 50. místo

Zdroj: UN Human Development Report 2015, CIA World Factbook, EBRD Transition Report 2015

 

Právě se děje

Další zprávy