Vítězové a poražení. Jak jsou na tom bývalé státy Sovětského svazu čtvrtstoletí po jeho rozpadu?

Ondřej Soukup Tomáš Kunc Ondřej Soukup, Tomáš Kunc
8. 12. 2016 11:39
Jak využily jednotlivé republiky bývalého Sovětského svazu za čtvrtstoletí svou nezávislost? Kdo získal a kdo naopak prodělal? Zde najdete grafický přehled nejdůležitějších údajů k 15 bývalým státům SSSR.

Před 25 lety se definitivně rozpadlo sovětské impérium. Ruský prezident Boris Jelcin, jeho ukrajinský kolega Leonid Kravčuk a běloruský předseda parlamentu Stanislav Šuškevič tehdy ve vládní rezidenci v Bělověžském pralese dohodli rozpuštění státního útvaru jménem Sovětský svaz.

Šokovanému Michailu Gorbačovovi, který byl stále sovětským prezidentem, to oznámili telefonem. Státní útvar vzniklý z bolševické revoluce v roce 1917 už prostě nešlo udržet. Na troskách sovětského impéria pak vzniklo Společenství nezávislých států (SNS), které jeden z politiků označil za “způsob civilizovaného rozvodu”.

Jak využily jednotlivé republiky bývalého Sovětského svazu za čtvrtstoletí svou nezávislost?

Mezi jednoznačné vítěze patří pobaltské státy. Splnil se jim sen o obnovení suverenity a zapojily se rychle do Evropské unie i NATO. Jejich životní úroveň sice nedohnala průměr EU, ale v rámci postsovětských států je jednoznačně nejvyšší.

Průměrně jsou na tom nyní Rusko, Kazachstán a Ázerbájdžán. Jejich ekonomický růst se ale nastartoval až koncem devadesátých let minulého století, kdy konečně začaly stoupat ceny ropy a zemního plynu. Ani jedna z těchto zemí se ale nedokázala zbavit závislosti na jejich exportu, takže pokles cen těchto strategických surovin je před třemi lety znovu tvrdě zasáhl. Jde navíc o autoritářské režimy bojující s netransparentností a korupcí.

Obyvatelé zbylých postsovětských států jim i přesto můžou závidět. Jsou na tom za čtvrtstoletí evidentně nejhůře. Korupce, etnické konflikty a občanské války jsou hlavním důvodem, proč jejich obyvatelé žijí hůř než v dobách Sovětského svazu.

Foto: Aktuálně.cz

Kyrgyzstán

Nejdemokratičtější země postsovětské Střední Asie má velké ekonomické problémy a zápasí s korupcí vládnoucích elit. Velkou část ekonomiky otevřeně nebo skrytě kontroluje sousední Čína, kam také mnozí Kyrgyzové jezdí pracovat. Zemi oslabuje i latentní konflikt mezi Kyrgyzy a Uzbeky, kteří žijí na jihu.

Počet obyvatel 5,727 mil. (+1,09 %)
HDP per capita 3400 USD
Očekávaný věk dožití 70,7 roku
Veřejný dluh 68,8 % HDP
UN Human Development Index 120. místo

Zdroj: UN Human Development Report 2015, CIA World Factbook, EBRD Transition Report 2015

 

Právě se děje

Další zprávy