Sonda Kepler odlétla hledat světy, jako je ten náš

Josef Tuček
7. 3. 2009 6:30
Kosmický přístroj vysleduje vzdálené planety

Praha, Chicago - Americká automatická mise, jejímž úkolem je hledat ve vzdáleném vesmíru planety podobné Zemi, odstartovala v sobotu brzy ráno našeho času. Raketa Delta II vynesla z mysu Canaveral do kosmického prostoru dalekohled nazvaný Kepler.

Astronomové už našli zhruba 350 planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je naše Slunce, a leží tedy mimo naši Sluneční soustavu. Říká se jim exoplanety či extrasolární planety. První byla objevena v roce 1995.

Někdy jejich existenci vědci zjistí třeba výpočtem podle toho, že exoplaneta má gravitační vliv na svou mateřskou hvězdu a způsobuje její pravidelné výkyvy. Jindy však vědci mohou vzdálenou planetu i "vidět", přesněji: rozpoznají pravidelný úbytek jasnosti hvězdy ve chvíli, kdy planeta přechází mezi hvězdou a pozorovatelem.

Malá změna jasu prozrazuje planetu

A to je i úkolem mise Kepler. Její dalekohled, či přesněji fotometr, bude měřit změny jasnosti vzdálených hvězd.

O jak nepatrné hodnoty může jít, přibližuje Petr Kubala z České astronomické společnosti na příkladu naší Sluneční soustavy: "Při přechodu obří planety o velikosti Jupiteru poklesne jasnost Slunce asi o jedno procento." Ovšem Země, která je mnohem menší, při přechodu před Sluncem sníží jeho jas o méně než 0,01 procenta.

Exoplaneta přechází před svou hvězdou, a snižuje tak její jas. Podle toho ji astronomové najdou.
Exoplaneta přechází před svou hvězdou, a snižuje tak její jas. Podle toho ji astronomové najdou. | Foto: NASA

Takto nepatrné hodnoty musí přístroje na sondě přesně změřit, pokud mají další exoplanety nalézt. Měla by dokázat objevit nejenom ty velké, ale i takové, které mají blízko pozemským parametrům.

Americká kosmická agentura NASA vybrala za cíl sledování oblasti v souhvězdí Labutě a sousedícím souhvězdí Lyry. Tam je totiž možnost soustavně sledovat velké množství, asi sto tisíc hvězd, aniž by přístrojům dalekohledu něco překáželo. Díky tomu si astronomové budou moci udělat představu o tom, jak časté exoplanety ve vesmíru vlastně jsou.

Daleko od Země

Vesmírný dalekohled Kepler ve vesmíru nebude ovlivněn atmosférou nebo magnetickým polem Země. Bude natočen tak, aby se do jeho zorného pole nikdy nedostal Měsíc nebo Slunce, které by rušily pozorování.

Má hmotnost jedné tuny. Bude naveden na oběžnou dráhu kolem Slunce, které obkrouží jednou za 372,5 dne. Tím se na své dráze bude vzdalovat od Země, která obíhá blíže Slunci. Družice Kepler se pak k Zemi zase přiblíží za 61 let. To už ovšem bude jen nefunkčním umělým kosmickým objektem.

Mise je plánována na nejméně tři a půl roku, s možností prodloužení na šest i více let.

Kosmický dalekohled Kepler.
Kosmický dalekohled Kepler. | Foto: www.exoplanety.cz

Kepler bádal i v Praze

Pro misi zvolila NASA jméno německého astronoma Johannese Keplera, který v roce 1609, tedy právě před čtyřmi sty lety, při svém pobytu v Praze publikoval první dva své zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.

Známý český astrofyzik Jiří Grygar nedávno připomněl Keplerovo bádání jako příklad, že i zdánlivě čistě teoretické poznání může mít nakonec velmi praktické užití: "V tomto případě to ovšem trvalo až do roku 1957, kdy díky znalostem Keplerových zákonů mohla vzlétnout první lidmi sestrojená družice do vesmíru," řekl.

Dnes družice ovlivňují náš běžný život: sledují počasí, přenášejí telekomunikační signály. Anebo, jako v případě sondy Kepler, prohledávají okolní vesmír.

Je tam život?

Čtrnáct let uplynulo od objevu první exoplanety; nachází se v souhvězdí Pegas na jižní obloze ve vzdálenosti 48 světelných let od Země. Vědci od té doby s novou energií intenzivně posuzují, jestli na vzdálených planetách může být život podobný tomu pozemskému - možná dokonce život inteligentní.

Raketa Delta II a v ní umístěná sonda Kepler.
Raketa Delta II a v ní umístěná sonda Kepler. | Foto: www.exoplanety.cz

"Většina těchto nově objevených planet jsou zřejmě plynní obři podobní našemu Jupiteru nebo Saturnu," hodnotil na nedávném výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Chicagu astrofyzik Alan Boss z Carnegieho institutu pro vědu. Tyto planety jsou zřejmě tvořeny především vodíkem a heliem.

"Ale něco přes tucet planet, objevených až v posledních letech, má menší hmotnost, odpovídající zhruba pětinásobku až dvacetinásobku hmotnosti naší Země. S jistotou zatím nevíme, jestli mohou mít podobné složení jako Země, ale je to dost pravděpodobné," řekl Alan Boss zpravodaji Aktuálně.cz v Chicagu.

Podle něj je pak statisticky vysoce pravděpodobné, že ve vzdálenosti deseti až třiceti světlených let od Země existují planety její velikosti, na nichž panují podobné podmínky. "Jsou obyvatelné, a protože měly několik miliard let na vývoj, je pak nevyhnutelné, že se i tam vyvinul nějaký typ života," tvrdil Boss.

Start rakety Delta II vynášející sondu Kepler.
Start rakety Delta II vynášející sondu Kepler. | Foto: NASA

Cesta na návštěvu: 200 000 let

Jestli to může být i inteligentní život našeho typu, je jiná otázka. Žádné jeho projevy vědci zatím ve vesmíru nedokázali identifikovat.

Faktem ovšem je, že případná kosmická "návštěva" je podle našich znalostí nemožná. Pro představu: nejvzdálenější pozemská sonda, Voyager 1, odstartovala v roce 1977 a je nyní od Země ve vzdálenosti, kterou světlo urazí za více než čtrnáct hodin.

Touto rychlostí by k případné exoplanetě vzdálené deset světelných let dorazila za nějakých dvě stě tisíc pozemských let...

Dostupnější možností je výměna rádiových signálů. Ty se pohybují rychlostí světla, takže naše zpráva by tam putovala deset let, a stejně dlouho by trvala cesta i případné odpovědi.

 

Právě se děje

před 13 minutami

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

Další zprávy