Snímek Slunce, jak ho vidí lidské oko

ČTK, jaa
6. 4. 2006 8:00
Brno - Unikátní snímek zatmění Slunce, které pozorovali před týdnem v Libyi a Turecku, vytvořili odborníci z Vysokého učení technického (VUT) v Brně.
Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vytvořili unikátní snímek zatmění Slunce, které pozorovali před týdnem v Libyi a Turecku.
Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vytvořili unikátní snímek zatmění Slunce, které pozorovali před týdnem v Libyi a Turecku. | Foto: čtk

Snímek vznikl spojením desítek fotografií pomocí speciální matematické metody. Takto vytvořený obraz podle odborníků překonává všechna dosud provedená fotografická zobrazení jevu.

"Vytvořili jsme obraz toho, co lidské oko vidí, ale co současná technika neumí zachytit a zobrazit," řekl novinářům organizátor výpravy Miloslav Druckmüller.

Zobrazovací systém lidského oka funguje na jiných principech než fotoaparáty a kamery. Snímek vytvořený pomocí numerické metody zpracování obrazu tak umožňuje velmi detailní pohled na sluneční koronu, která kvůli vysokému světelnému kontrastu není tak dobře viditelná ani na snímcích z palub kosmických sond. Přesné zobrazení sluneční korony má přitom velký význam pro její výzkum.

"Díky takto vytvořeným snímkům bude možné zmapovat vývoj sluneční korony také v určitém čase," doplnil Druckmüller.

Sluneční korona je tvořena plazmou a její změny mají velký vliv i na dění na Zemi. Při erupci totiž může krátkodobě nastat změna magnetického pole Země, což může působit škody na elektrických a radiokomunikačních sítích, plynovodech nebo satelitech, ale má vliv i na chování zvířat a lidí. Právě z tohoto důvodu je zobrazování sluneční korony důležité.

Konečné výsledky pozorování brněnských odborníků z Ústavu matematiky a Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického budou k dispozici nejdříve za rok až dva. "Vytvoření prvního obrázku poskládaného z 52 fotek zabralo 60 hodin," upozornil Druckmüller.

Vědci přitom vytvořili tisíce snímků, které bude nutné postupně seskládat.

Podíl na úspěchu expedice mělo i dobré počasí. Zejména v Libyi měli vědci velkou obavu z prašného prostředí, které má negativní dopad na samotné přístroje i na průhlednost atmosféry. "Vzduch naštěstí vyčistila silná bouře, která se místem přehnala dva dny před zatměním," uvedl Druckmüller.

 

Právě se děje

Další zprávy