Smějí vědci zkoumat, jak se dobří hoši změní v sadisty?

Josef Tuček
18. 4. 2009 9:00
Pokusy s lidmi přinesly šok. Dodnes se o nich diskutuje

Olomouc - Proč se normální, slušní lidé začnou chovat hůře než nejstrašnější zvířata? A druhá otázka: Mají vědci právo to zkoumat pomocí experimentů na lidech?

I to mohli posoudit návštěvníci probíhající přehlídky Academia film, kterou pořádá Palackého univerzita v Olomouci. Jeden z tematických bloků festivalu byl totiž věnován šokujícím pokusům na lidech. Tedy promítání filmů o nich, ale i diskusím s psychology.

Mučení v Abú Ghrajbu nepřekvapilo

Před pěti lety byla světová veřejnost šokována záběry z iráckého vězení Abú Ghrajb, kde američtí vojáci ponižovali irácké vězně. A tisk citoval psychologa Philipa Zimbarda ze Stanfordovy univerzity, který konstatoval: "Nijak mě nepřekvapilo, že se právě tohle stalo."

Profesor Zimbardo totiž už v roce 1971 řídil experiment, při němž náhodně rozdělil čtyřiadvacet studentů na "vězně" a "dozorce". Vědci zakázali používat fyzické násilí, ale dále do jejich jednání nezasahovali, jen je pozorovali. Během několika dnů se "dozorci" začali nad "vězně" povyšovat, a když si mysleli, že je nikdo nevidí, chovali se sadisticky.

Rychlá přeměna v násilníka

Zimbardo tehdy konstatoval, že i jinak "dobří chlapci" otevřou temnou stránku své povahy a začnou si vcelku rychle počínat jako násilníci, když získají nekontrolovanou moc nad svými obětmi, které jsou zbaveny lidské individuality a stanou se z nich bezvýznamná čísla.

Týrání vězňů ve vězení Abú Ghrájb.
Týrání vězňů ve vězení Abú Ghrájb. | Foto: SBS, převzato z BBC

Pokud, nazývaný Stanfordský vězeňský experiment, se stal součástí učebnic psychologie. Ale americká armáda si nevzala ponaučení, že dozorci musí být pod stálou kontrolou, aby nemohli svou moc zneužívat.

Elektrošok za chybu

Stejně tak je mezi odborníky známý i takzvaný Milgramův experiment už ze začátku šedesátých let. Jeho autor, Stanley Milgram z Yaleovy univerzity, při něm prokázal, že spousta lidí dokáže vcelku ochotně splnit příkazy, o nichž vědí, že jsou špatné.

Účastníkům experimentu, jichž bylo postupně celkem pět set, řekl, že budou zkoumat, jestli trest působí příznivě na učení. Pokusná osoba tedy dávala na povel vedoucího pokusu elektrické šoky "žákovi", který ovšem seděl na elektrickém křesle. Pokaždé, když "žák" udělal chybu, pokusná osoba mu dala vždy větší elektrický šok na pokyn vedoucího experimentu, který tvrdil, že díky tomu se "žák" lépe soustředí.

Nářek nevadil

Pokusná osoba byla v jiné místnosti, ale slyšela, jak "žák" naříká, až nakonec vydává jen nesrozumitelné zvuky. Ale vedoucí experimentu povzbuzoval k vyšším šokům s tím, že na sebe bere všechnu zodpovědnost.

Žádný z účastníků experimentu neodmítl dát "žákovi" elektrický šok. A dvě třetiny daly i ten nejvyšší výboj, který už mohl člověka zabít...

To není váš problém

Foto: Academia film

Ve skutečnosti "žák" všechno hrál, žádné elektrické šoky nedostával. Stanley Milgram však takto zjistil, že lidé byli schopni ubližovat jiným a dokonce nikdo neposkytl "žákovi" pomoc, když předstíral, že omdlel. Stačilo, že vedoucí experimentu řekl - to není váš problém.

Milgram se předem ptal asi čtyřiceti jiných psychologů, jak podle nich pokus dopadne. Ti tvrdili, že jen jedno či dvě procenta pokusných osob, v podstatě lidé s duševní poruchou, opravdu dají "žákovi" největší elektrošok - vždyť proč by mu měli normální lidé chtít působit bolest?

Krutost za čtyři dolary

Skutečnost byla jiná. Účastníci experimentu se chovali naprosto krutě, protože jim to tak nařídil autoritativní vedoucí experimentu. Přitom kdyby jej neposlechli, hrozilo jim jen to, že nedostanou čtyři dolary za účast v experimentu...

Milgramovým experimentem se vysvětlují například zločiny spáchané před válkou a během války některými Němci na Židech, anebo také některé zločiny amerických vojáků vůči civilistům během vietnamské války. Plnili přece rozkaz...

Špatné experimenty

Na Academia filmu v Olomouci se promítaly filmy mapující tyto experimenty. A proběhly i diskuse s psychology o tom, jak takovéto pokusy na lidech vlastně z dnešního hlediska hodnotí. Mají výzkumníci právo něco takového dělat?

Ukázalo se, že názory odborníků nejsou jednotné.

Například Ingrid Strobachová z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze jednoznačně soudila: "Psychika pokusných osob mohla být ohrožena, a přitom žádné takové experimenty nebyly vůbec zapotřebí. V historii se dá najít dost skutečných případů, ze kterých se dají všechny získané poznatky také odvodit."

Temné stránky v člověku jen dřímají

"Nedají se odvodit," namítala Olga Pechová z Palackého univerzity. "Vezměte si, že se Milgram ptal psychologů, jaké výsledky experimentu očekávají. A nikoho ani nenapadlo, že se v něm běžní lidé projeví až tak bezcitně. To bylo nové zjištění."

"Možná to byl právě Milgram, který svým autoritativním vystupováním při experimentu vytvořil celou tu situaci, místo aby ji pouze pozoroval," zamýšlela se zase Wendy Drozenová z Akademie věd.

Odborníci při debatě se však shodli na tom, že experimenty vyvrátily osvícenecký optimismus, podle něž jsou lidé v podstatě dobří a zkazí je jen hodně mimořádné okolnosti. Spíše se ukazuje, že v člověku jsou skryty hodně temné stránky, které se velmi ochotně projeví, když dostanou příležitost.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Inter nedokázal překonat Miranteho, s AS remizoval 0:0

Fotbalisté Interu Milán remizovali v 15. kole italské ligy s AS Řím 0:0 a v čele tabulky mají dvoubodový náskok před mistrovským Juventusem. Ten nastoupí proti Laziu v sobotu. Inter, soupeř pražské Slavie v Lize mistrů, bodoval v Serii A poosmé za sebou.

Inter měl převahu a řadu šancí, ale pokaždé narazil na brankáře hostů Antonia Miranteho. Šestatřicetiletý gólman v sedmé minutě nedovolil skórovat Romeluovi Lukakuovi, v závěru prvního poločasu Marcelo Brozovič římskou branku přestřelil. Mirante pak na začátku druhé půle zneškodnil i střelu Matíase Vecina, neprosadil se ani Lautaro Martínez.

Před zápasem vyvolal velké pozdvižení deník Corriere dello Sport, který dal na první straně k fotografiím hráčů tmavé pleti Chrise Smallinga z AS a Lukakua titulek "Black Friday". List byl obviněn z rasismu, jeho představitelé nicméně na tomto spojení nic špatného neshledali.

Další zprávy