Znojemští skauti ušili tisíce ochranných plášťů. Zapojili příbuzné, známé i vězně

Znojemští skauti ušili tisíce ochranných plášťů. Zapojili příbuzné, známé i vězně
Velká a dlouhodobá akce znojemských skautů začala u maminky jednoho ze členů oddílu. Ta pracuje ve vývojovém oddělení firmy, která vyrábí netkanou textilii. Skautům firma věnovala celé role tohoto materiálu.
Důležitou složkou se stali také distributoři, kteří nastříhaný materiál vozili do rodin k sešití. Domácího šití se účastnily nejen členky oddílu...
Pak jim ale další známá z oddílu vylíčila, jaká je situace s ochrannými pomůckami na ARO znojemské nemocnice a že jim akutně chybějí ochranné pláště.
Dobrovolníci se začali specializovat na řezače látky z rolí, řezače rukávů a plášťů a střihače pásků k utažení pláště. Jelo se na dopolední a odpolední směny.
Foto: Přístav vodních skautů Neptun Znojmo, Středisko Podyjí Znojmo
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
28. 3. 2021 18:13
Přístav Neptun je znojemským vodáckým centrem i základnou vodních skautů. Během jara a podzimu se změnil na manufakturu, kde dobrovolníci našili tisíce ochranných plášťů. Nyní svou výrobu pozastavili, zdravotníky v regionu a okolí prý již zásobili. "A také nelze spoléhat na to, že lidé budou ochotni z vlastních sil a zdrojů donekonečna zastupovat práci státu," říká skautský vedoucí.

Celé to začalo minulý rok na jaře, kdy se znojemští skauti napojili na místní firmu vyrábějící netkané textilie vhodné pro zpracování na ochranné pomůcky. Získali tak již během první vlny pandemie vhodný materiál, který je mnohem lepší na ochranu dýchacích cest než obyčejná látka. A kromě toho jim firma poskytla i odborné poradenství.

"Tehdy jsme se pustili do vydávání textilie široké veřejnosti na domácí šití roušek a vyzvali jsme, aby lidé šili, kolik mohou, a nosili zpět. Hned v prvních týdnech jsme rozdali přes tunu materiálu a vrátily se nám tisíce roušek, které jsme okamžitě rozdali v místech největšího nedostatku," popisuje David Gros, vedoucí Vodáckého centra Znojmo a zakladatel tamějšího střediska vodních skautů.

Jenže krátce poté, co se šití roušek rozjelo, skauty oslovila kamarádka z ARO ve znojemské nemocnici a otevřeně jim popsala, co zdravotníkům skutečně schází. Velmi nedostatkové byly například ochranné pláště. "Ač se nemocnice snažila udržet paniku z nedostatku na uzdě, sami lékaři dobře věděli, že to takhle dlouho nevydrží. Rozhodli jsme se proto pomoci," vypráví Gros.

Po konzultaci s odborníky oslovili ochotné lidi ve svém okolí, jestli by mohli z větších kusů látky šít právě pláště. Z nemocnice jim dodali jeden vzorový, podle něj zhotovili střih a mohli začít. Dobrovolnické šití "na koleni" nestačí na celotělové obleky s podlepenými švy, ale pouze na pláště přiléhající jen u krku a na zápěstích, u kotníků končí otevřeným dolním koncem. "Zdravotníci jsou si vědomi výhod a omezení jednotlivých typů a naše pláště používají přesně tam, kde jsou vhodné," vysvětluje vedoucí znojemských vodáků.

Záhy zjistili, že v domácích podmínkách skoro nebylo možné rozložit veliké kusy látky tak, jak bylo potřeba, natož správně zakreslit střih. Proto tedy rozjeli manufakturu ve skautském středisku, na které se podílely všechny znojemské oddíly z přístavu vodních skautů Neptun Znojmo a ze střediska Podyjí Znojmo.

Začínali obkreslováním šablony z vyřazené karimatky, postupně svou práci zdokonalovali a vznikli specialisté řezači látky z rolí, řezači rukávů a plášťů, střihači pásků k utažení pláště a distributoři. Ti nastříhaný materiál zkompletovali do sáčků po deseti až stech kusech a rozdávali dobrovolníkům na ušití.

Na podzim udeřila pandemie v plné síle a poptávka po pláštích ještě znatelněji stoupla. Znojemská manufaktura dobrovolníků spojila své síly s firmou, která vyrábí sportovní a pracovní oděvy, a na zapůjčeném střihacím stroji stříhali materiál po stovkách vrstev. "To znamenalo další obrovský posun vpřed. Rozdělili jsme se na dopolední a odpolední směny a už to u nás vypadalo jako u profesionálů. Naše činnost se dostala do širšího povědomí a lidé začali volat, jak ještě mohou pomoci," pochvaluje si David Gros. 

Do šití se tak například zapojili i učitelé a vychovatelé ze znojemských základních i středních škol, místní domovy mládeže, lidé z okolí Břeclavi a také vězni ze znojemského nápravného zařízení. Dokonce volali i lidé s tím, že sice neumějí šít, ale nabízejí pomoc alespoň s dovozem materiálu. "Nemohli jsme řídit všechno, takže se lidé domlouvali mezi sebou. Chuť a snaha pomoci byla obrovská jak na jaře, tak v další vlně na podzim," říká skautský vedoucí. 

Postupně našili tisíce plášťů a dodávali je do nemocnic, pohotovostí, středisek záchranné služby, domovů pro seniory, hospiců i praktickým lékařům. Na jaře se věnovali blízkému okolí, přes léto se zprávy mezi zdravotníky rozšířily a na podzim již skauti rozváželi ve třech krajích - kromě Jihomoravského také v Jihočeském a na Vysočině.

V současné době mají od svých příjemců informace, že mají ochranných obleků dostatek, a svou "textilní dílnu" pozastavili. "Šlo o naši reakci na akutní nedostatek pomůcek, ale nejde to dělat donekonečna. Celé to stojí na dobré vůli lidí a jejich ochotě věnovat volný čas. Samozřejmě přišla i únava a tlak běžných povinností," líčí Gros.

Zmiňuje i lehké rozčarování z toho, že zatímco na jaře byl stát celkem pochopitelně zaskočen, na podzim se již býval mohl připravit lépe. "Dělali jsme to dobrovolně, nezištně a rádi. Nelze ale spoléhat na to, že lidé budou ochotni z vlastních sil a z vlastních zdrojů donekonečna zastupovat práci státu," shrnuje skautské šití plášťů jejich vedoucí.

Jeho klub Přístav Neptun Znojmo nyní funguje pouze on-line a on už se nemůže dočkat, až zase vyrazí na vodu. "Držíme si palce, aby se do léta podařilo proočkovat dostatek lidí a naší hlavní starostí byla zase voda v řece a dostatek pádel," uzavírá.

Pomáhat společnosti mohou i malé děti

Dobro-druzi Nadace Via

Nadace Via chce dostat v době pandemie děti a mládež ven z domácí izolace od počítačů a vyhlásila proto tzv. Dobro-družné mikrogranty v programu Dobro-druzi. Nabízí podporu do výše 2000 korun na malé projekty, kterými mladí dobrovolníci udělají radost sobě i druhým, realizují se venku a budou respektovat přírodu i epidemická opatření. 

O podporu se mohou hlásit žáci 2. stupně ZŠ a studenti SŠ za podpory plnoletého patrona, pokud již nejsou plnoletí. Lze podpořit jednotlivce i menší týmy (nadace podpoří celkem sto projektů). Přihlášku by měli vyplňovat sami žáci nebo studenti, ne patron.

Aktivity se musí konat mezi 14. 4. 2021 - 30. 11. 2021.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následný požár v obytném domě. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Informovala o tom švédská média.

Podle televizní stanice SVT bylo 23 zraněných dopraveno do nemocnice, ale jen pět z nich převezly sanitky. Většinou se jedná o lehčí zranění, nicméně některá jsou vážná. Veřejnoprávní rozhlas SR hlásil, že hospitalizováno bylo 25 lidí.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Probíhá evakuace několika stovek lidí, někteří vyskočili z oken domu, sdělil SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů. Požár, který se po výbuchu rozhořel, zatím není pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy