Rusko pohrozilo pádem Mezinárodní vesmírné stanice, pokud Západ nezruší sankce

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 3. 2022 13:53
Západní protiruské sankce mohou mít za následek pád Mezinárodní vesmírné stanice. Řekl to šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který zároveň žádá zrušení sankcí uplatňovaných vůči ruské kosmické korporaci. Jeho výzva je adresovaná partnerským agenturám v USA, Kanadě a Evropě - NASA, CSA a ESA.
Mezinárodní vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice | Foto: Shutterstock

Rogozin řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) bude sankcemi narušen. Ovlivní to podle něj i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.

"Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem. ISS váží 500 tun," prohlásil Rogozin. Na mapě světa ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout, a prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí. "Ale obyvatelé ostatních zemí, zejména zemí řízených válečnými psy (západními politiky), by se měli nad cenou sankcí proti Roskosmosu zamyslet," řekl Rogozin.

Šéf Roskosmosu hrozil potížemi ve vztahu k ISS hned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a vyhlášení prvních sankcí. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jenom motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Roskosmos také ohlásil přerušení spolupráce s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou. Rusko tento kosmodrom využívá po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.

Dvě sekce Mezinárodní vesmírné stanice

Americká vesmírná agentura NASA začala zvažovat, jak by mohla udržovat ISS na oběžné dráze bez ruské pomoci.

Zatím je Rusko je pro provoz ISS klíčové; zodpovídá za její pohon a za kontrolu dráhy letu. K tomu slouží motory připojené vesmírně lodě Progress, které se pravidelně zapínají a udržují stanici asi 400 kilometrů nad povrchem Země. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie. Obě země a další státy také na ISS vysílají své astronauty, přičemž aktuálně jsou na ISS Rusové Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov, Američané Kayla Barronová, Raja Chari, Thomas Marshburn a Mark Vande Hei a Němec Matthias Maurer.

Podle šéfky programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersové se zvažují různé možnosti náhrady Rusů. Jmenovala společnost Northrop Grumman, jejíž loď Cygnus je podle výrobce schopna ISS pohánět bez přispění ruských motorů. Zmínila i SpaceX, jejíž šéf Elon Musk na Twitteru zveřejnil logo své firmy v reakci na řečnickou otázku Rogozina, kdo by zachránil vesmírnou stanici před pádem na Zemi.

ISS je rozdělena na ruskou a americkou sekci. RIA Novosti zveřejnila na Telegramu video pořízené Roskosmosem a které je fikcí: ruští kosmonauti se na něm loučí s Vande Heiem a následně je vidět ruský segment, jak se od ISS odpojuje.

USA zastavily v roce 2011 program raketoplánů a doprava Američanů na stanici a z ní závisela na ruských raketách. To skončilo v roce 2020 po zapojení raket společnosti SpaceX.

Ruští kosmonauti jsou stále ve výcvikovém centru v Houstonu a Vande Hei drží rekord v délce pobytu na ISS, který má ukončit za necelé tři týdny. Počítá se s tím, že se vrátí 30. března spolu se dvěma ruskými kosmonauty Škaplerovem a Dubrovovem v ruské lodi Sojuz a přistanou v Kazachstánu. NASA oznámila, že zatím se neplánuje žádná změna.

 

Právě se děje

Další zprávy