Pavučiny jako Šlechtová na obraně rozplétat nemusím, ale obezřetný budu, říká ministr Metnar

Lukáš Prchal Jan Wirnitzer Lukáš Prchal, Jan Wirnitzer
20. 7. 2018 5:30
Ministr Lubomír Metnar se pustil do revize armádních akvizic. "Bojovalo s tím ale mnoho mých předchůdců," připouští v prvním velkém rozhovoru v čele resortu obrany.
"Chci vědět, jak to funguje v zahraničí, kde se s akvizicemi také potýkají," říká nový ministr obrany Lubomír Metnar.
"Chci vědět, jak to funguje v zahraničí, kde se s akvizicemi také potýkají," říká nový ministr obrany Lubomír Metnar. | Foto: Honza Mudra

Aktuálně.cz: Ministrem obrany jste tři týdny. Co vás za tu dobu na novém působišti překvapilo? Co nefunguje tak, jak by mělo, a potřebuje zlepšení?

Lubomír Metnar: Jsou to každopádně akviziční procesy, pořizování armádní techniky musí být efektivnější. Je to dlouhodobý problém, se kterým bojovalo - s různou efektivitou - mnoho mých předchůdců. Dělám si teď revizi či mozaiku, co by bylo vhodné zlepšit a změnit. A je to spíše otázka měsíců, bylo by nezodpovědné říkat, že to vyřeším v řádu týdnů.

O akvizicích se mluví prakticky pořád, ale máte i poznatky, co se týče každodenního chodu ministerstva?

Mile mě překvapuje ta organizovanost fungování, která tu je. Naopak nejsem příliš spokojen s fungováním IT oblasti. Ať už v rychlosti, struktuře, či efektivitě, počínaje běžnými úkony jako pořízení běžné výpočetní techniky či zřízení e-mailů. S předchozí vládní zkušenosti si dovolím říci, že tohle by mohlo fungovat lépe.

Pořád se kloníte k přijetí nového zákona o armádních zakázkách?

Nevylučuji to, možností je ale třeba také novelizace zákona o veřejných zakázkách. Nicméně pamatujme, že naposledy se měnil v roce 2016. Od odborníků budu ale chtít stanoviska, která by identifikovala ona "zúžená místa", která nám zpomalují a znepřehledňují výběr toho, co vojáci potřebují.

V médiích se dokola probírají velké tendry: izraelské radary, víceúčelové vrtulníky, bojová vozidla pěchoty. V jakém tendru lze jako v prvním čekat zásadní posun? Lze očekávat, že do konce roku bude podepsaná zakázka na pořízení radarů a zadané výběrové řízení na pásové obrněnce?

Řeknu vám to takto - byl bych rád. Radary patří ke strategickým zakázkám. Chci ale počkat, jak dopadne trestní řízení. Prověřování už několik měsíců běží. Očekávám, že by závěry mohly být dostupné do měsíce či dvou. Stěžejní ale jsou i zakázky na vrtulníky a bojová vozidla pěchoty.

Vrtulníky skončí spíše mezivládní smlouvou

Máte představu, jestli nákup vrtulníků bude řešený mezivládní smlouvou, nebo veřejnou soutěží?

Myslím, že to bude spíš typ vláda-vláda. Případně skrze výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. 

A ta mezivládní dohoda by byla s Američany, kteří původně nabízeli české straně stroje Venom?

Možných dodavatelů je více, vím o třech či čtyřech. Chceme vrtulníky schopné plnit širší spektrum úkolů než dosluhující ruské Mi-24, například aby byly schopné zastat práci i pro integrovaný záchranný systém.

Existují dva pohledy, jak techniku kupovat: buďto mezivládně - lze tím například stvrdit vztah s USA jako klíčovým spojencem, z čehož pak lze těžit, nebo veřejnou soutěží. Promítá se toto uvažování do rozhodování o vrtulnících a bojových vozidlech pěchoty?

Ty úvahy jsou namístě, zabývám se oběma variantami. Chci ale, abychom koupili to nejlepší, co armáda potřebuje. Způsob nákupu se samozřejmě řídí i podle toho, jaká technika na trhu bude.

Občas se zmiňuje, že armáda jednoznačně ukáže, co si vojáci vysnili - a pak se vymýšlí, jak k tomu formálně udělat výběrové řízení.

To je dobrá poznámka. Nicméně osobně jsem už při prvních jednáních s Generálním štábem tyto úvahy rozptýlil. Dívám se na to tak, že armáda přesně ví, co chce. V minulosti to možná bylo tak, jak říkáte, ale současný stav tomu podle mě neodpovídá. Je na ministerstvu obrany, abychom požadavky vojáků transparentně splnili.

Takže to není tak, že armáda řekne, že od daného druhu zbraně potřebuje typ, který přesně umí to a ono - a pak se ukáže, že shodou okolností je na trhu právě jeden typ, který to umí?

Můžete mít částečně pravdu. Ale když například armáda řekne, co chce od vrtulníků - výzbroj v podobě kulometů, řízených a neřízených střel, schopnost nést výsadek -, tak se na to lze dívat modulárním pohledem. Tedy že vrtulník bude osazen v aktuálně potřebné modifikaci a celý projekt nám umožní modifikaci podle potřeby modulárně měnit. Dnešní vrtulníky tohle umožňují.

Odkaz předchůdkyně není jednoduchý, ale ani katastrofický

Změňme téma. Jak se potýkáte s dědictvím, která vám tu Karla Šlechtová zanechala? Říkala například, že byla sledovaná, ke konci svého působení na ministerstvu se zdála být izolovaná, některá média se intenzivně zabývala každou její možnou chybou… Jak se s tím odkazem jako nový ministr vyrovnáváte?

Jednoduché to není, i když si nemyslím, že by ten stav byl úplně katastrofický. Určité ztížení to je, ale vypořádám se s tím.

Probíral jste při přebírání ministerstva s Karlou Šlechtovou nějak důkladněji věci, které ona pokládala za problematické a důležité?

Ano, samozřejmě. A za mě lze říci, že k oboustranné spokojenosti. Všechno, co se tady dělo poslední půlrok, bylo hojně medializované, tak jsem věděl, do čeho jdu. Přebíral jsem ministerstvo ve stavu, který nebyl jednoduchý, ale věděl jsem, že se s tím budu muset prát a že přebírám sadu trestních oznámení na všechny kauzy, které tady jsou.

Šlo o čistě formální setkání s paní Šlechtovou, nebo jste si věcně řekli i to, jaké na vás čekají problémy?

Bylo to v klidu a bez emocí. Ona se na fungování ministerstva dívala ze svého úhlu pohledu, já si svůj teprve vytvářím. Nedělám unáhlené názory, zvláště v takto složitých věcech. Mám takový forenzní, investigativní přístup, chci znát podstatu věci a vyhodnotit si to.

Kloníte se k tomu, že je na ministerstvu potřeba rozplétat pavučiny, jak to říkala vaše předchůdkyně?

Nemám k tomu konkrétní informace nebo indicie. Nic nemusím rozplétat. Ale jsem obezřetný při všech jednáních. Ale že bych měl nějakou indicii, která by směřovala k nějakému internímu šetření kvůli nějakým vazbám, to ne.

Na různé vazby a na možné problémy se můžete zeptat i Vojenského zpravodajství, které pod ministerstvo obrany spadá…

Samozřejmě. V tomto ohledu konkrétní informace mám a vnímám je, protože ředitel zpravodajství je součástí porad i jednání. Ale zatím jsem na nic podezřelého nenarazil. Kdyby tady cokoli podezřelého bylo, začnu okamžitě jednat.

Jaké máte nyní vztahy se šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem? Vaše předchůdkyně se s ním hádala na výboru a všeobecně spolu měli velmi špatný vztah, jak psala některá média.

Vztah máme naprosto profesionální a formální tak, jak to má být. Nemáme žádný spor.

V NATO jsme bráni pozitivně

Neškodí si Česko v zahraničí tím, že na důležitý summit NATO přijede jeho delegace po částech a pozdě, prezident Zeman tam pobyl velmi krátce, opakovaně se zastává Ruska, přestože NATO je k Rusku kritické… Nedělá v tom Česko chybu?

Nemám ten pocit. Naše delegace přijela později kvůli hlasování o důvěře. Stabilizace národní vlády a politiky doma je priorita. Byli jsme přes půl roku ve vládním provizoriu, občané si zaslouží legitimní vládu. A v NATO jsme bráni velmi pozitivně.

Nebylo přece jen lepší odložit hlasování o důvěře vlády? Když už to počkalo osm měsíců, tak třeba ještě týden?

Termíny jsem nedojednával, ale nemyslím si, že se stalo něco špatně.

Jak vlastně v Česku funguje či nefunguje spolupráce tajných služeb a politiků? Vidíte tam nějaké rezervy?

S informacemi z tajných služeb se pracuje, ale mohlo by se s nimi pracovat lépe. Například když se objeví informace, že nějakému ministerstvu hrozí ovlivnění zakázky, a ta informace obsahuje i konkrétní lidi, kteří by se toho mohli dopustit, tak si představuji, že se tím zodpovědní lidé budou zásadně zabývat a připraví opatření, která pomohou se tomu bránit. Dotčené instituce a lidé ve vedení na hrozby často reagují nedostatečně. Měli bychom se o těch hrozbách více bavit.

Plánujete na ministerstvu obrany nějaké personální změny?

Je možné, že k nějakým dojde, a to v souvislosti s ukončením šetření orgánů činných v trestním řízení, které se zabývají řadou podaných trestních oznámení. Budu vnímat i to, zda jsou někteří lidé přínosem v práci pro resort.

Po vašem příchodu na obranu se vaší politickou náměstkyní stala sedmadvacetiletá Kateřina Suchoňová, která pět let působila na ministerstvu vnitra. Co přesně bude mít na ministerstvu obrany na starost? Některým kritikům vadí, že jste si ji "vytáhl" na tuto pozici, a mluví právě o jejím věku.

Nebudu diskriminovat věkem, je velmi schopná. Vybral jsem si ji, protože její práce byla na vnitru vysoce hodnocená, má bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Poznal jsem ji jako velmi erudovanou a odborně zdatnou úřednici, která je velmi dobře hodnocena. Chci ji tady mít na kontrolu různých agend a zlepšení chodu ministerstva. Byl tady ale problém, protože je pod služebním zákonem, a nebyla jiná možnost, jak ji dostat na obranu, než jí dát místo politické náměstkyně. Má moji důvěru a chci s ní spolupracovat.

Vyhradil jste si pravomoc ovládat mnohokrát zmiňované "červené tlačítko", tedy rozhodovat o případném sestřelení uneseného letadla nad českým územím, které směřuje k citlivé infrastruktuře?

Školení k opatření z hlediska ochrany vzdušného prostoru je jednou z prvních věcí, kterými ministr při nástupu do funkce projde. Takže mě s tím zařízením seznámili a proškolili. Je to však nepřetržitá služba, přistoupil jsem k tomu konstruktivně a budeme se s náměstky ve službě střídat.

 

Právě se děje

Další zprávy