Rozhovor: Budoucností je léčba v těle pacienta

Jakub Novák
11. 11. 2011 12:05
O výzkumu kmenových buněk s Aktuálně.cz mluvila Larissa Kernová, vědkyně z Rakouska
Larissa Kernová, biotechnoložka z Rakouska
Larissa Kernová, biotechnoložka z Rakouska | Foto: Universitaet Leipzig

Praha - "Někdy si nejsem jistá, zda klasická medicína opravdu vždycky odvádí dobrou práci. Mnoho chirurgických zásahů, či velká množství předepisovaných léků, to si nemyslím, že je správná cesta," tvrdí Larissa Kernová, biotechnoložka z Rakouska.

Věří spíš regenerativní medicíně, oboru na pomezí biologie a medicíny, který se zabývá obnovou tkání.

Kernová poskytla Aktuálně.cz rozhovor. Do Prahy zavítala v rámci Týdne vědy a techniky, kde vystoupila s přednáškou o kmenových buňkách a možnostech jejich využití. Právě výzkumu kmenových buněk se věnuje na Univerzitě v Lipsku.

A.cz: Jednou z oblastí, které jste se v minulosti věnovala, byla bezpečnost využití kmenových buněk. Jaké jsou hlavní problémy a daří se je překonávat?

Larissa Kernová: Velkým problémem, kterému vědci v posledních letech stále více a více rozumí, jsou změny, k nimž dochází v buňkách, jakmile se dostanou do tkáňových kultur. I proto je těžké říct, jaká je budoucnost tkáňového inženýrství a jak se bude dále vyvíjet.

Osobně myslím, že budoucnost má, jen zřejmě dozná určitých změn - místo toho, aby byly tyto buňky z pacienta vyňaty a pracovalo se s nimi v laboratoři, bude tu spíše snaha vyvolat hojení přímo v těle pacienta.

V případě indukovaných kmenových buněk se ke změně informace v jádře buněk používají viry, což s sebou nese velké problémy, je tu spojitost s onkogeny či tvorbou nádorů. Viry jako takové - což jsme zjistili poměrně nedávno - potom hrají velkou roli při mnoha onemocněních; kromě běžného nachlazení to jsou také rakoviny nebo třeba schizofrenie.

Myslím, že v budoucnu to bude vypadat tak, že budeme využívat současných znalostí o kmenových buňkách, jejich vlastnostech nebo o tom, jak je proměnit třeba ve chrupavku nebo buňky kůže k tomu, abychom tuto informaci předali buňkám v těle, aniž bychom je museli z těla vyjmout a pracovat s nimi v tkáňových kulturách, protože to s sebou přináší mnoho komplikací.

Bezpečnost využití těchto buněk je stále velkým tématem. Vědci se v poslední době věnovali spíše tomu, co je možné s těmito buňkami provádět - v této oblasti se dostali velmi daleko, přitom však trochu zanedbali právě oblast možných rizik, plynoucích z použití těchto buněk.

A.cz: Jak to vlastně s tímto in situ přístupem vypadá, jak je možné ovlivňovat konkrétní buňky tak, jak chceme?

V případě mnoha používaných cytokinů (látek sloužících jako signály v komunikaci mezi buňkami, pozn. redakce) známe jejich strukturu, a tak je možné je uměle vyrábět a poté pacientovi vpíchnout do těla. Samozřejmě tu mohou nastat některé problémy - jakmile někomu podáte cytokin do krve, nevíte, kam konkrétně se dostane.

Další věcí je, že se nyní působení těchto látek zkoumá pouze na samotných buňkách, ale kdo ví, jaký může být účinek dané látky v jiné části těla. Tyto faktory jsou v těle navzájem velmi provázané. Vědci jsou však schopni sledovat pouze malý kousek celého systému. Výzkum v tomto směru stále probíhá, ale celý obraz doposud nemáme.

Vím, že někteří lidé jsou proti pokusům na zvířatech, a rozumím tomu, ale v současnosti jsou stále nezbytné - zejména chceme-li pochopit celý obraz, je potřeba využít zvířecího modelu.

A.cz: Co si myslíte o možnosti využití zvířecích orgánů pro lidské transplantace?

Tato oblast čím dál více ztrácí na svém významu. Za některých podmínek by to možná stálo za úvahu, ale spíš ne. Je s tím spojeno příliš mnoho problémů, jako například kontaminace, různé patogeny, viry, priony a další. Není možné zkontrolovat všechno, takže to nikdy nebude úplně bezpečné.

Udstupuje se od použití jakéhokoliv zvířecího materiálu - bez toho ani není možné cokoliv uvést do klinické praxe.

A.cz: Jak je to s výzkumem kmenových buněk a legislativou, ať už německou, nebo evropskou?

Klonované embryo na snímku společnosti Stemagen.
Klonované embryo na snímku společnosti Stemagen. | Foto: Reuters

Pro začátek si musíme uvědomit, že výzkum kmenových buněk se dělí na dvě hlavní oblasti. Jedná se o výzkum takzvaných somatických kmenových buněk (jsou přítomné i v tělech dospělých, např. z nich vznikají krevní buňky), a embryonálních kmenových buněk.

V případě prvně jmenovaných vcelku na problém nenarazíte. V případě embryonálních buněk má však každá země svou vlastní legislativu a ta samozřejmě ovlivňuje i úspěšnost tohoto výzkumu.

A.cz: Bude mít podle vás nějaký větší dopad nedávný výrok Evropského soudního dvora v Lucemburku? Ten totiž zakázal příjem patentů, předpokládajících ničení lidských embryí za účelem získání embryonálních kmenových buněk.

Toto samozřejmě bude mít dopad, protože pokud nemůžete výsledky patentovat, žádná společnost nebude mít zájem se dané oblasti výzkumu věnovat, protože jim z něho nevyplyne žádný zisk. Výsledkem toho bude jen velmi pomalý vývoj v této oblasti.

Soukromé společnosti jsou pro výzkum velmi důležité, protože ho posunují kupředu. Pokud by nebyly, snížilo by to množství dostupných terapií. Je prakticky nemožné financovat výzkum pouze z veřejných zdrojů.

A.cz: Děkuji za rozhovor.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Američtí poslanci odhlasovali celonárodní legalizaci marihuany, návrh nejspíš narazí v Senátu

Sněmovna reprezentantů Kongresu USA, ve které mají většinu demokraté, se vyslovila pro dekriminalizaci marihuany na federální úrovni. Pro vyškrtnutí marihuany ze zákona o omamných látkách v pátek hlasovalo 228 zákonodárců, proti bylo 164 členů sněmovny, převážně z řad republikánů, uvedly tiskové agentury. Současně upozornily, že návrh nejspíše neprojde v Senátu, ve kterém mají většinu republikáni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy