ČSSD kritizuje cenu vody, jejímu růstu sama přihlížela

Aleš Měřička
14. 10. 2010 10:23
Zlínská ČSSD má na cenu vody vliv už léta
Foto: Aktuálně.cz

Zlín - Jedním z hlavních hesel ČSSD před komunálními volbami ve Zlíně je slib zastavení rychlého růstu cen vody. Sociální demokraté jej označují za nehorázný.

Cena vody na Zlínsku, více než 71 korun za kubík, skutečně patří k nejvyšším v zemi; o tom, kolik budou Zlíňané platit, však rozhoduje společnost Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín, v níž má krajské město téměř poloviční podíl. A svého člověka ve vedení firmy má právě i ČSSD.

Kritici zlínské radnice navíc tvrdí, že vysoké ceny způsobily nevýhodné kroky při privatizaci části VaK Zlín a pronájmu infrastruktury před několika lety.

"Se zástupci města v představenstvu VaK Zlín jsme ceny nekonzultovali, netušili jsme, že by mohly tak stoupnout," tvrdí první náměstek zlínské primátorky, sociální demokrat Martin Janečka. "Byla to chyba, mělo se na ně tlačit," dodal náměstek.

Za Zlín sedí v představenstvu například radní za ČSSD Karel Jankovič. Ten je přesvědčen, že zástupci města v představenstvu situaci nepodcenili. "Cenový výstup z jednání jsme s městem konzultovali," doplnil.

Chtějí větší sílu v představenstvu

Hlavní příčinou nárůstu cen vody vidí, podobně jako jeho stranický kolega Janečka, v tom, že krajské město má v sedmičlenném představenstvu jen tři zástupce. Jeho strana, která je několik volebních období součástí radniční koalice, nyní tvrdí, že poměry ve vedení společnosti změní.

Město Zlín drží ve společnosti 47procentní podíl, 44 procent akcií mají další obce. "Na valnou hromadu však chodí držitelé jen asi devadesáti procent akcií," popisuje Janečka. Pro Zlín by tedy podle něj neměl být problém ostatní přehlasovat a představenstvo změnit.

Letošní schvalování cen vody by tak prý mělo být již v režii zlínské radnice, a to i kdyby se nestihla personální změna v představenstvu. V takovém případě má pomoci hlas jednoho z členů představenstva, s nímž se podle Janečky ČSSD již dohodla na podpoře. O koho jde, sdělit nechtěl.

Účast Zlína v představenstvu by měla být vyšší i podle primátorky Ireny Ondrové (ODS). Ta si však myslí, že město nepochybilo. Cena vody prý sice patří mezi vyšší, ale na druhou stranu jsou ve Zlíně jiné služby podstatně levnější. "Jinde se třeba zdražovala městská hromadná doprava, ve Zlíně jsou přitom už dlouho ceny stejné," uvedla primátorka.

Janečka: Zvyšovat se může jen o inflaci

Ceny vody na Zlínsku schvaluje VaK Zlín na základě návrhu společnosti Moravská vodárenská z koncernu Veolia, která koupila část VaK Zlín a pronajímá si od něj vodovodní infrastrukturu. V případě, že nedojde k oboustranné dohodě, má se cena zvyšovat o inflaci. Janečka je přesvědčen, že představenstvo pochybilo tím, že druhou možnost nevyužilo.

Smlouva o pronájmu infrastruktury však říká, že pokud by došlo k cenovému provizoriu, musejí obě firmy spor následně vyřešit jednáním. Pokud by se to nepodařilo, má následovat rozhodčí řízení.

Jeden z členů představenstva VaK Zlín, starosta Valašských Klobouk Dalibor Maniš (bezpartijní), říká, že cena na Zlínsku sice je vysoká, ale nemá pocit, že by za to jako člen orgánu společnosti nesl vinu. Zástupci Moravské vodárenské podle něj musejí vždy svůj návrh na zvýšení ceny vysvětlit a obhájit.

"Letos to navíc vyskočilo kvůli Otrokovicím, kde je extrémně drahá soukromá čistička," zdůraznil Maniš a dodal, že asi došlo k nějaké dohodě dvou největších měst v okrese. Dříve totiž lidé v Otrokovicích právě kvůli ceně za čištění vody platili výrazně více. Od tohoto roku se však částka za kubík vyrovnala se zbytkem okresu. 

Ať platí více ostatní města a obce

Sociální demokraté by podle Janečky chtěli jít ještě dál a zvažují zrušení solidárního systému určování ceny. V takovém případě by Zlíňané platili výrazně méně, naopak okolním obcím by se vodné a stočné dramaticky zvýšilo. ČSSD slibuje, že o tom vypíše místní referendum.

"To si neumím představit, je to naivita a populismus," rozhořčil se starosta Maniš. Návrh, který by pro jeho město znamenal značné zvýšení ceny vodného a stočného, je podle něj velmi sobecký.

Poněkud problematický je i podle zlínské primátorky. "Samozřejmě, že každému je bližší vlastní peněženka, takže v referendu by asi lidé byli pro. Ale solidární určování ceny je i věcí určité slušnosti," míní Irena Ondrová.

Lídr koalice Starostů a TOP 09 Miroslav Adámek je názoru, že vyhlášení referenda je zbytečné, protože hrozí nízká účast voličů. "Byly by to další vyhozené peníze," tvrdí Adámek. Diskusi o změně solidárních cen však nevylučuje.

Starostové: Je to předvolební populismus

Současné sliby ČSSD považuje Adámek za typický předvolební populismus a svádění viny na jiné. Prvotní příčinu vysokých cen vody na Zlínsku totiž spatřuje v dohodách, které byly před několika lety uzavřeny s koncernem Veolia. Změny prý tenkrát prosazovali zejména zlínští politici.

Na to poukazují například i zlínští Zelení. "Ve zlínském VaKu byl instalován provozní model bez souhlasu akcionářů. Soud zrušil všechny valné hromady od roku 2002 do roku 2004, čímž jasně dal najevo, že šlo o nezákonnou transakci. V době přípravy privatizace VaKu v roce 2001 byl v představenstvu právě pan Janečka, který teď vysvětluje, jak sníží cenu vodného a stočného," uvádí strana na svých facebookových stránkách.

Podle náměstka Janečky však někdejší prodej provozní divize Vak Zlín Moravské vodárenské a pronájem infrastruktury není příčinou vysokých cen vody. Zdůraznil, že k privatizaci došlo i v jiných velkých městech, kde je přitom cena vody podstatně nižší než ve Zlíně.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy