ŘSD: Práce na D1 opět stojí, firmě se nelíbí podloží

ČTK ČTK
26. 9. 2013 14:09
Stavební firma OHL ŽS přerušila práce na rozšiřování krajnic v opravovaném úseku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Pecák

Praha - Stavební firma OHL ŽS opět přerušila práce na rozšiřování krajnic v opravovaném úseku dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší na Vysočině.

Stěžuje si na nevyhovující stav podloží silnice, které jí znemožňuje v pracích pokračovat. Řekl to generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák. Firma ale tvrdí, že na úseku dál pracuje.

Podle Tomáše Psoty z vedení OHL ŽS odmítlo ŘSD písemně potvrdit technické řešení sanace podloží, na kterém se obě strany dohodly před 14 dny a které firma zpracovává do podoby realizační projektové dokumentace.

"Na skutečnost, že je podloží nekvalitní, bylo ŘSD upozorněno již v květnu, bohužel až po třech měsících jsme se na této skutečnosti shodli. Překvapuje nás to a domníváme se, že se jedná o nedorozumění, které si jistě brzy vyjasníme," dodal Psota.

Opakované kontroly ŘSD nicméně podle Čermáka ukázaly, že nosnost podloží projektu odpovídá. ŘSD se proto obává, že se firma snaží od projektu odstoupit.

"Nabyl jsem pocitu, že si zhotovitel asi spočítal, že je pro něj výhodnější ze stavby utéci, než jí dodělat," uvedl Čermák s tím, že si jinak nedovede vysvětlit, proč na ostatních úsecích práce postupují.

Na stavbách ostatních úseků je v průměru mezi 70 a 90 dělníky, zatímco na úseku stavěném touto společností jde v průměru o 16 lidí.

Podle Čermáka stavební firma opakovaně předložila výsledky zkoušek, které na nízkou únosnost krajnice ukazovaly. Při přeměření stavu krajnice za účasti ŘSD ale vycházely mnohem vyšší hodnoty, upozornil šéf ŘSD.

Dodal, že podle stavebního dozoru firma vlastní zkoušky prováděla při nevhodných klimatických podmínkách, například při dešti.

OHL ŽS ze stejného důvodu práce zastavila už v polovině července a stavbu obnovila teprve po intervenci ministra dopravy Zdeňka Žáka.

ŘSD se proto rozhodlo vyzvat stavební firmu, aby garantovala, že je schopná stavbu zhotovit v předem stanoveném 16měsíčním termínu. Podle Čermáka to zatím v jejich silách zřejmě je.

Pokud by ale chtěla OHL ŽS z tendru skutečně vycouvat, má jedinou možnost, a tou je soudní spor s ředitelstvím. Kdyby stavbu opustila sama, nedostala by zaplaceno a zároveň by jí ŘSD naúčtovalo smluvní pokutu za nedodání díla, zdůraznil Čermák.

Psota ve čtvrtek odmítl, že by firma chtěl od smlouvy odstoupit.

OHL ŽS modernizaci zhruba devítikilometrového úseku vysoutěžila za necelých 600 milionů korun, o více než 360 milionů korun laciněji, než kolik předpokládal projekt.

Získat dodatečné peníze, které by společnosti vylepšily rozpočet stavby, se OHL ŽS pokusila už při prvním pozastavení staveb, kdy si účtovala penále 135 000 korun za den, po který nemohla na stavbě pracovat. Platit tyto dodatečné náklady ale ŘSD tehdy odmítlo.

Pokud by byla smlouva mezi ŘSD a stavební firmou vypovězena, musela by stavba znovu projít soutěží v otevřeném řízení a pokračování rekonstrukce by se tím zpozdilo nejméně o rok.

OHL ŽS zatím podle Čermáka nedodala stavební dokumentaci, podle které má stavět. Dodal, že ŘSD v tuto chvíli nemůže podle platné legislativy smlouvu se stavební firmou vypovědět.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy