Havlíčkův Brod - Kvůli sérii takzvaných heparinových vražd v havlíčkobrodské nemocnici, za něž byl před pěti lety odsouzen na doživotí bývalý zdravotník Petr Zelenka, čelí dosud zdravotnické zařízení žalobě jedné z pozůstalých rodin o odškodnění.
Šest let stará kauza podle mluvčí nemocnice Petry Černo ale neotřásla důvěrou pacientů a klientů.
Podle Zelenkova obhájce Jana Herouta nebyla vina jeho klienta bezpečně a stoprocentně prokázána.
Policie případ zveřejnila začátkem prosince 2006 s tím, že Zelenka je podezřelý ze sedmi vražd a deseti pokusů o ně.
Zdravotník začal podle policie v květnu 2006 podávat pacientům anesteziologicko-resuscitačního oddělení lék na snížení srážlivosti krve - heparin - s cílem je usmrtit.
Krajský soud v Hradci Králové uložil Zelenkovi 21. února 2008 doživotní trest vězení. Po Zelenkově odvolání rozsudek v červnu téhož roku potvrdil pražský vrchní soud.
Soudy ještě neskončily
"Kauza je pro nás i po šesti letech živá především na právní úrovni. Celkem od pravomocného odsouzení Petra Zelenky podalo na naši nemocnici žalobu šest rodin, které požadovaly odškodnění," řekla mluvčí nemocnice.
Požadovaná částka dohromady přesáhla 17 milionů korun. Ve dvou případech pozůstalí vzali žalobu zpět a řízení bylo zastaveno.
Soudy nyní ještě řeší žalobu jedné z pozůstalých rodin, která požaduje jako odškodnění deset milionů korun.
"Ve zbývajících případech soud vždy uznal, že žaloba je neopodstatněná, naši lékaři udělali maximum, aby pacientům zachránili život, a že za smrt pacientů je zodpovědný Petr Zelenka," uvedla mluvčí.
Podle dostupných údajů však široce medializovaný případ neovlivnil přízeň pacientů k havlíčkobrodské nemocnici. V roce 2007 tamní lékaři ambulantně ošetřili přes 192 000 pacientů, což bylo meziročně o 6000 víc.
O 1000 na přibližně 23 700 se v roce 2007 v porovnání s předcházejícím rokem zvýšil počet hospitalizovaných.
Podle mluvčí se v následující době nemocnice zaměřila na pravidelnou kontrolu a vyhodnocování rizik spojených s poskytováním zdravotní péče. V září 2008 nemocnice získala akreditaci u Spojené akreditační komise ČR, kterou po třech letech potvrdila.
"Kauza pro nás byla velkým ponaučením, ale je nutno upozornit, že zákeřnému záměru jedince se nedá předcházet," uvedla Černo.
Zpočátku žádné podezření
Na jaře a v létě roku 2006 zemřelo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnice v Havlíčkově Brodě několik pacientů v důsledku zvýšeného krvácení. Šlo o osoby, které již krvácivé projevy měly, takže jejich smrt zpočátku nevyvolala podezření.
Když však série úmrtí pokračovala, došel primář oddělení Pavel Longin k závěru, že příčinou poruch srážlivosti krve mohlo být podání léku heparin. Tuto hypotézu později potvrdil i laboratorní rozbor krve jedné z obětí.
Z porovnání časů podezřelých úmrtí s rozpisem služeb personálu vyšel jako pravděpodobný pachatel teprve třicetiletý zaměstnanec ARO Petr Zelenka.
O svých alarmujících zjištěních informoval primář Longin vedení nemocnice, které Zelenku koncem září 2006 propustilo. Trestní oznámení na něj podalo teprve v polovině října, za což později čelilo silné kritice. Podobně na tom byla i policie, která Zelenku zatkla až 1. prosince.
Podle vyšetřovatelů postupoval Zelenka při podávání léku na ředění krve velmi obezřetně. Injekci s heparinem vpichoval pacientům, kteří byli v bezvědomí nebo v umělém spánku. Navíc tak činil na konci pracovní doby, takže komplikace se u obětí projevily teprve po nástupu další směny.
K přiznání mě donutili násilím, tvrdil Zelenka
Během přípravného řízení se Zelenka ke spáchání všech činů doznal. Později svou výpověď změnil s tím, že heparin podal pěti lidem a u ostatních si podrobnosti nevybavoval. K původnímu přiznání jej prý policisté donutili násilím.
Případem se v lednu 2008 začal zabývat královéhradecký krajský soud. Na konci měsíc trvajícího líčení byl Zelenka shledán vinným ze sedmi vražd a deseti vražedných pokusů, za což mu byl udělen doživotní trest.
V červnu téhož roku potvrdil nejpřísnější možný trest i Vrchní soud v Praze. Soud nicméně pozměnil právní kvalifikaci ze 17 samostatných trestných činů na jeden pokračující.
Navíc nově zdůvodnil motiv pachatelova jednání, kterým podle něj bylo vzrušení pramenící z vyvolané krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu. Předchozí posudky přitom jako pohnutku uváděly snahu Zelenky zmást lékaře a dokázat si, že je lepší než oni.
Odsouzený zdravotník si podal stížnost k Ústavnímu soudu, v níž poukazoval na své údajně vynucené přiznání a také na absenci znaleckého posudku z oboru hematologie.
V neposlední řadě Zelenkův advokát Jan Herout trval na tom, že nebyla jednoznačně prokázána souvislost mezi podáním heparinu a úmrtím pacientů, a tudíž by jeho mandant neměl být souzen za trestný čin vraždy, ale nanejvýš za pokus o ni. Ústavní soud však stížnost na podzim 2009 zamítl.
"Ani jeden ze znalců neřekl, že se dá bezpečně určit, že lidé zemřeli po podání heparinu Zelenkou. To nikdo nebral v úvahu," řekl Herout. "I když se Zelenka k některým případům doznal, mohlo se jednat o pokusy o vraždu, nikoli o dokonanou vraždu," dodal.
Vánoční pozdravy s advokátem
Mezi tím policie dospěla k závěru, že Zelenka má podle všeho na svědomí ještě další tři vraždy a jeden vražedný pokus. Vzhledem k tomu, že pravděpodobný pachatel už vyšší trest stejně dostat nemohl, nedočkala se věc projednání před soudem.
Případ "heparinových vražd" tím však pro českou justici neskončil. Kraj Vysočina v únoru 2007 rozhodl poslat rodinám obětí "heparinového vraha" 100 000 korun a osmi pacientům, kteří pokus o vraždu přežili, vyplatil po 20 000 korunách.
Několik osob ale po Nemocnici Havlíčkův Brod žádalo odškodné v řádu milionů. Soudy však žalobu zamítly s tím, že zdravotnické zařízení nenese zodpovědnost za činy svého bývalého zaměstnance.
Herout je dodnes se Zelenkou v písemném kontaktu. "Jednou ročně si vyměníme pozdravy k Vánocům. Jsou to od něj slušné dopisy, o ničem jiném se nevyjadřuje," řekl Herout, pro něhož prý byla Zelenkova obhajoba zatím největším případem v jeho dlouholeté praxi.
