Třetina lidí, kteří žijí v Česku v ghettech, je v Ústeckém kraji

ČTK ČTK
18. 10. 2015 11:16
Až 38 500 lidí žije v ghetech v Ústeckém kraji. Jde o třetinu všech obyvatelech, kteří v chudinských čtvrti v celém Česku. Ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 000 lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 000 obyvatel.
Jedno z ghett v Ústeckém kraji.
Jedno z ghett v Ústeckém kraji. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí 36 000 až 38 500 lidí. V regionu je celkem 89 takzvaných vyloučených lokalit. To je 15 procent všech těchto míst v ČR.

Uvádí to zpráva ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), kterou se chystá v pondělí na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji projednávat vláda. Materiál vychází z analýzy vyloučených lokalit, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce.

Ghett v Česku přibývá

Ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 000 lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 000 obyvatel.

"Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější," uvádí zpráva. Zatímco podle ní sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště.

Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Podle Dienstbierovy zprávy by proto bylo nutné do oblasti zacílit nejen víc peněz na různá opatření, ale kroky by se měly také lépe koordinovat. Vládní agentura pro sociální začleňování spolupracuje nyní s osmi obcemi z kraje.

Zpráva poukazuje také na to, že problematické bývá sousedství ghett s ostatní zástavbou. Napětí tam roste. Lokality se pak často stávají terčem extremistů, uvedli autoři. Dodali, že vlna protiromských akcí teď skončila a místo Romů se tématem stali migranti.

Vybudujte síť levnější bytů, navrhuje dokument

Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne.

Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku. Do budoucna by měl problém řešit systém sociálního bydlení. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace.

Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii. Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek.

Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy