Německý deník chce kvůli protrženému meandru měnit česko-saské hranice. Nesmysl, říkají Češi

Julie Kochová Julie Kochová
12. 7. 2016 5:30
Podle německého deníku Bild by mohlo Německo získat 500 metrů čtverečních českého území. Česko-saskou hranici totiž tvoří říčka Křinice, na níž se protrhl meandr, a tak se o pár metrů zkrátil její tok. České ministerstvo vnitra ale nad změnou státní hranice kroutí hlavou. Hranice v takových případech místo středem řeky vedou vyschlým korytem a změnit je může jen mezinárodní smlouva a následný ústavní zákon.
Říčka Křinice.
Říčka Křinice. | Foto: Jiří Vackář

Praha – Nejčtenější německý deník Bild v pondělí napsal, že by Česko mohlo přijít o 500 metrů čtverečních svého území. Na severu země totiž státní hranici s Německem tvoří říčka Křinice, na níž se protrhl meandr. Řeka teď nevybíhá několik metrů směrem na německou stranu jako původně, ale protéká rovně. Vbočeného území 18 × 28 metrů by se tak podle Bildu mohlo dožadovat Německo.

Foto: Bild.de

Jan Zvěřina, který na ministerstvu vnitra řídí oddělení státních hranic, nad tím ale kroutí hlavou. „Ke změnám toku řek samozřejmě dochází, hranice se ale kvůli tomu v žádném případě nepřekreslují,“ vysvětluje. Meandr, o němž Bild píše, se navíc protrhl už před deseti lety.

Na česko-německé hranici platí, že státní hranice jsou na tocích pohyblivé. „Pokud jde o nepatrné změny, hranice stále sledují tok. Když jsou změny větší, hranice bez ohledu na potok nebo řeku probíhají jako předtím. V případě protržení meandru to tedy znamená, že hranice v některém úseku ‚vyskočí‘ z potoka a vedou původním korytem,“ vysvětluje Zvěřina.

Bild, jehož objev přejaly další české i světové deníky i ruská agentura TASS, vyšel z amatérských webových stránek kartografa a turistického nadšence Rolfa Böhma. Ten při toulkách po Českém Švýcarsku objevil vyschlé říční koryto. „Naše země je větší a sousední menší. Bez války a vysídlení,“ napsal Böhm v nadsázce na svém webu.

Rovnou přednesl i možné další scénáře – na území by mohla vzniknout buď nová německá spolková země, anebo úplně nový stát. Fungoval by jako daňový ráj, z Německa by dovážel pivo a dobrým podnikatelským plánem by podle Böhma bylo i zřízení pošty. „Přímo kolem vede cesta. Každý turista by odsud určitě poslal pohlednici,“ rozvinul Böhm budoucnost nového „Liberlandu“.

Česko-saská hranice probíhající národním parkem České Švýcarsko se výrazněji nezměnila od 15. století a pro Němce jde o nejstarší kus státní hranice vůbec. Podle platné legislativy může českou hranici změnit jen mezinárodní smlouva a následně ústavní zákon.

„Že se někdo vůbec zabývá takovou blbostí,“ okomentoval zprávu Bildu ředitel národního parku Pavel Benda. Připomíná, že u vodního toku, který není nijak regulovaný, občas k protržení meandru dochází přirozeně. Jen kousek od místa, které označil Böhm, se navíc právě vymílá meandr zase u druhého břehu.

Až se zanedlouho protrhne, Češi tím ale nové území nezískají.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy