Varnsdorf - Černý oprýskaný nátěr na stěnách městské ubytovny ve Varnsdorfu se změnil na žlutý a demonstrace proti romským nájemníkům pod okny zatím utichly.
Ve městě, které se na přelomu srpna a září stalo centrem protiromských nepokojů, se však zatím nic nezměnilo. Situace už je sice na první pohled klidná, Romové a bílí obyvatelé se běžně potkávají v ulicích, někteří se dokonce pozdraví a mluví spolu.
Jenže jedni ani druzí se svých problémů nezbavili.
Romové nevěří svému okolí, bílí zase Romům a všichni společně nevěří především radnici i vládě, že mají recept, jak tíživou situaci v odloučeném regionu České republiky řešit.
Ti, kteří mají zaměstnání, pracují často za minimální mzdu. Lidé, kteří práci nemají, buď hledají novou příležitost, nebo nedělají nic.
A Romové jezdí každý den do sousedního Německa, sbírat odložené televizory, starý šrot či nábytek, kterými si vybavují své domácnosti ve varnsdorfských ghettech, nebo je za malý peníz zpeněžují.
Aktuálně.cz přináší svá další svědectví z města, které má za sebou několik bouřlivých týdnů a nejistou budoucnost.
Svědectví č. 1 - Návštěvy zakázány
Radnice i starosta města Martin Louka sice během největších nepokojů osobně slíbili, že chtějí zahájit společný dialog mezi Romy a bílými obyvateli Varnsdorfu, zatím však přijali jiné řešení.
V ubytovně v ulici T. G. Masaryka, která patří městu, zpřísnil úřad režim. Rodiny, které tam mají svůj domov třeba i deset let a za bydlení v ghettu od nich získává radnice stovky tisíc korun, teď mají důvod cítit se v ještě větší izolaci než dosud.
Do ubytovny za nimi nesmějí návštěvy a dospělí lidé mají zákaz pít u sebe doma alkohol. Chodby ubytovny jsou pod dozorem kamer, a koho hlídač u monitoru uvidí třeba s láhví piva, může skončit na ulici.
"Je nutno dodržovat ubytovací řád se vším všudy," prohlásil starosta Martin Louka z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.
Městská ubytovna byla jedním ze dvou míst, před kterým se pravidelně scházeli demonstranti a bojovali se speciálními policejními jednotkami, zatímco desítky nájemníků i s dětmi sledovaly z uzavřené budovy své sousedy, jak skandují hesla proti Romům.
Svědectví č. 2 - Slavný vůdce
Vůdce demonstrantů ve Varnsdorfu, v minulosti odsouzený podvodník Lukáš Kohout, rozdal během posledních týdnů stovky svých fotografií s podpisem. Na ulici jej zastavují dospělí i děti a žádají autogram.
Sám Lukáš Kohout oznámil, že za rok hodlá kandidovat ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje. "Nechci být starostou, jak se píše v novinách. Krajské volby jsou mnohem blíž," řekl.
Současně se však ukazuje, že podporu nespokojených obyvatel svého města postupně ztrácí. Zatímco v srpnu a začátkem září vedl městem tisíce lidí, na poslední shromáždění 2. října jich přišly jen desítky.
Také skupina Kohoutových spolupracovníků se štěpí a někteří už otevřeně dávají od Kohouta ruce pryč. Pro další shromáždění si vůdcovi soupeři vedení diskžokejem z místní diskotéky pronajali soukromý pozemek, na který Kohouta a jeho lidi nechtějí pustit.
Svědectví č. 3 - Do Německa!
Zatímco organizátoři bouří proti Romům, řeší své spory a přemýšlejí co dál, obyvatelé městské ubytovny vyrážejí za výdělkem do Německa, jak se tomu naučili už dávno před nepokoji.
Za místnost přibližně tři krát čtyři metry čtvereční platí čtyřčlenná rodina téměř devět tisíc korun měsíčně a na domácnost potom ze sociálních dávek zbývá jen několik tisícovek.
Téměř nikdo z Romů tady nemá práci, a proto mnozí z nich vyrážejí do německých vesnic v okolí. Místní obyvatelé si tam už na ně zvykli, a když se chtějí zbavit nepotřebných věcí ze svých domovů, jednoduše je položí před branku na ulici.
"Jezdím tam každý den. Někdy na kole, někdy s kamarády autem," říká Rom přezdívaný Bony. "Teď mám vyhlídnuté tři starší televize."
A skutečně. Před vrátky pečlivě udržovaných německých domů ve vesnici Grossschönau posbírá druhý den tři televizory. Na čtvrtý pak odpoledne narazí v městečku Zittau.
Televize, které fungují, prodá Bony po třech stech korunách za kus. Ty, které se oživit nedají, jsou alespoň zdrojem barevných kovů. Tedy přinesou také nějaké peníze.
Svědectví č. 4 - Ve dne, jako dříve
Na nástupišti autobusového nádraží ve Varnsdorfu postávají po sedmé ráno hloučky školáků a čekají na své spoje. Romské děti se mísí mezi bílé, povídají si a žádné nepřátelství nedávají najevo.
Také dospělí z romské komunity chodí ulicemi města, jak byli běžně zvyklí. V době nepokojů se toho odvážili jen někteří z nich, a když městem táhl rozvášněný dav, nebyl v ulicích vidět jediný Rom. Teď je to však jiné.
"Potkáváme lidi, kteří chodili na demonstrace a skandovali nám pod okny," říká jeden z obyvatel ubytovny Robert Danko. "Někteří z nich se nám dokonce omlouvají. Říkají, že to tak nemysleli."
Svědectví č. 5 - V noci pusto
Přesto ve městě dál hlídkují speciální jednotky policejních těžkooděnců, které policejní prezident Petr Lessy nasadil do Šluknovského výběžku v půlce srpna, když na severozápadě nepokoje vypukly.
Policisté hlídkují především v noci. Mají posílit bezpečnost ve varnsdorfských ulicích, ty jsou však po setmění liduprázdné.
Mezi půl jedenáctou a dvanáctou hodinou v noci ze čtvrtka na pátek není v ulicích přímo v centru města jediný člověk. Tam, kde kolem obchodů, kaváren a restaurací procházejí ve dne stovky lidí, je najednou pusto a ticho, jako po nějaké epidemii.
V pizzerii Priština albánského majitele Tahira je však každý večer živo. Také tady však místní obyvatele nenajdete, od všech stolů zní němčina. Sousedé z druhé strany hranice sem pravidelně přijíždějí večeřet.
"Dříve sem chodily celé místní rodiny s dětmi. To už je ale dávno pryč. Na rodinnou večeři v pizzerii tady skoro nikdo nemá peníze," vysvětluje Tahir.
Svědectví č. 6 - Starosta chce proniknout
Potvrzuje to také starosta Martin Louka. "Přišla za mnou paní s výplatní páskou. Pracuje u jedné místní firmy za osm tisíc měsíčně. Když odečte všechny náklady, zůstanou jí dva tisíce na živobytí," vypráví starosta.
Radnice sestavila pracovní skupinu, která by měla hledat řešení sociálních problémů ve Varnsdorfu. Jsou v ní zástupci vládní agentury pro integraci Romů ve vyloučených oblastech, velitel strážníků i Policie České republiky, lidé ze sociálního odboru a úřadu práce. Není však mezi nimi jediný Rom.
"Průnik do romské komunity je můj úkol," vysvětluje Martin Louka. "Máme vytipované nějaké lidi, ale bude to problém."
