Sucho ohrožuje Moravský kras. Na povrchu usychají stromy, z jeskyň mizí živočichové

ČTK ČTK
27. 8. 2019 17:33
Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. I na povrchu jsou změny dobře viditelné, protože usychají jehličnany.

Zjištění vycházejí z tříletého výzkumu, který vedl proděkan fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ivo Pavlík. Problémy přináší organicky znečištěná povrchová voda, která do chráněné oblasti vtéká. Zdrojem tohoto znečištění je jednak zemědělství, ale i vesnice bez vlastní kanalizace nebo čistírny odpadních vod.

"Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství," uvedl Ivo Pavlík.

Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou například nitěnky. Právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. Prostředí se pro ně stává nepříznivým a nepřežijí v něm, stejně jako žížaly.

Podle Pavlíka se změny v podzemí projevují s velkým zpožděním, na povrchu ale jsou velmi patrné. "Jehličnany usychají, a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí," popsal Pavlík.

Je podle něj třeba zlepšit systém zadržování vody v krajině. Pro kras je zvlášť nebezpečné vrtání hlubokých studní, které ovlivňují hladinu spodní vody. Zlepšit by se mělo zadržování povodňových vln na povrchu, aby nezaplavovaly v jednom okamžiku podzemí, a pomoci by mohla i změna druhové skladby stromů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz

Nárůsty nakažených covidem se drží nad tisícovkou, ve středu přibylo 1156 nákaz, asi o 500 víc než před týdnem. Počet hospitalizovaných stoupl na 179.

Zdroj: ČTK
Další zprávy