Stáda divočáků ničí město, lidé se bojí za tmy ven. Tak to vypadá v Mníšku

Radní Šárka Slavíková Klímová ukazuje další z mnoha míst, kde se divočáci často vyskytují - naproti řadovým domkům.
Mníšek pod Brdy je šestitisícové městečko v okrese Praha-západ. A jelikož leží skutečně na úpatí pohoří Brdy, o návštěvy z lesa tu nemají nouzi.
Tuhle sezonu je však situace podle městského úřadu i podle řadových místních jiná. Kvůli klimatickým změnám jsou zimy podstatně mírnější a populace divokých prasat je již na 300 procentech původního stavu.
Starostka Mníšku Magdalena Davis ukazuje na mapě jednotlivá honitební území, kde myslivci mohou počet divočáků regulovat. Jenže na nehonitebních územích lze nahánět jen na výjimku, v zástavbě vůbec.
Podle starostky by pomohla úprava zemědělské krajiny a také návrat vlků jako přirozených predátorů divočáků.
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
10. 1. 2020 7:08
Mníšek pod Brdy je šestitisícové městečko ležící jihozápadně od Prahy na úpatí Brd. Už několik let ho trápí přemnožení divočáci, kteří neváhají vyrazit i do městské zástavby. Místní je tak potkávají na svých zahradách nebo při čekání na autobusových zastávkách. Starostka si myslí, že by se městu ulevilo, kdyby se sem vrátili vlci.

Na první pohled to vypadá, jako by se město i jeho občané rozhodli změnit trávníky i zahrádky v ornou půdu. Boty i nohavice má člověk za chvíli od bahna, jako by se pohyboval po poli. Za vším je nutné hledat nikoliv zemědělský elán místních, ale enormní přemnožení divokých prasat.

Mnoho lidí se sem přestěhovalo z Prahy, protože se do Mníšku dá z metropole rychle dostat a nachází se skutečně na samém úpatí lesnatých kopců. Na symbiózu s lesními zvířaty tu jsou zvyklí a setkání s divočákem není nic neobvyklého. Jenže letos je podle místních situace extrémní. Naráží tu na celá stáda divočáků, navíc ne na okraji lesa, nýbrž hluboko ve městě.

Tak to už celkem běžně vypadá večer na sídlišti v Mníšku pod Brdy. O stáda divokých prasat tu po setmění nebývá nouze. | Video: Mikuláš Svoboda

"Roční přírůstky divokých prasat se tu odhadují na 200 až 300 procent - to znamená, že se každý rok jejich počet zdvojnásobí až ztrojnásobí. Díky mírným zimám vyvádějí bachyně mladé ne dvakrát, ale až třikrát do roka a mláďata přežijí všechna, neumrznou," vypočítává starostka města Magdalena Davis (Zelení). Podle jejích slov se jedná o problém celého Středočeského kraje, více ale jeho západní části.

"Jedete autem, před vámi nebo proti vám běží třeba dvacetihlavé stádo. Jdete brzy ráno ještě za tmy na autobus a proti vám se vyřítí divočák. Nedávno bylo velké stádo ještě v šest hodin ráno na oplocené zahradě, která měla přitom i zpevněný plot," vyjmenovává radní Šárka Slavíková Klímová (TOP 09), která bydlí přímo pod lesem, takže má řádění zvěře "z první ruky".

Vyjádření Odboru životního prostředí MÚ Černošice

Lov prasete divokého na území ORP Černošice nepodléhá povolení orgánu státní správy myslivosti, protože lov této zvěře je v současnosti upraven nařízením Státní veterinární správy ze dne 14. 3. 2019, které nařizuje všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii či pohlaví a s možností využití způsobů lovu uvedených v nařízení státní veterinární správy. Účelem tohoto nařízení je zpomalení, v ideálním případě zastavení a likvidace nákazy afrického moru divokých prasat na území ČR.

Za neplnění tohoto nařízení může státní veterinární správa uživateli honitby uložit pokutu. Administrativní podmínky pro průběžné snižování stavů černé zvěře tak jsou vytvořeny. Orgán státní správy myslivosti však nedisponuje faktickými (věcnými) prostředky, jimiž by mohl aktivně počty zvěře v konkrétní lokalitě ovlivňovat. To už přísluší uživateli honitby.

Zdejší úřad nezaznamenal navýšení žádostí ve věci povolení lovu divokých prasat na nehonebním pozemku dle § 41 zákona o myslivosti. Orgán státní správy dále sděluje, že v jeho pravomoci není určovat počet naháněk, to je v gesci uživatele příslušné honitby.

Lov na nehonebním pozemku může být střelnou zbraní nebo pomocí odchytové klece. Žádosti o povolení lovu na nehonebním pozemku orgán státní správy myslivosti schvaluje 1-2 za rok.

(Městský úřad Černošice - Odbor životního prostředí, oddělení zemědělství, lesnictví a myslivosti)

Za přemnožením jsou teplá zima i velké lány polí

Jedním z důvodů přemnožení divočáků jsou zmiňované mírné zimy, a tedy klimatické změny, které měly v létě za následek například extrémní přemnožení hrabošů. Na vině mohou být i současné dotace na zemědělskou půdu, kdy se zemědělcům vyplácejí obrovské lány. A na těch pak s oblibou pěstují řepku olejku.

"Divočáci neradi procházejí přes otevřené prostory, takže když zemědělci ořou na úplné hranici lesa, pro zvířata je to zcela ideální, protože z lesního porostu přejdou rovnou do pole a od května až do listopadu se schovávají v řepce nebo v kukuřici, takže na ně myslivci nemůžou. Tím dochází k neřízené reprodukci," vysvětluje Magdalena Davis. 

Starostka Magdalena Davis před mapou, na níž ukazovala honitební pozemky.
Starostka Magdalena Davis před mapou, na níž ukazovala honitební pozemky. | Foto: Zuzana Hronová

Opatření jsou opět podobná jako u přemnožených hrabošů - místo nekonečných lánů by krajina měla být podstatně pestřejší. V tomto případě by podle odborníků pomohly přechodové ekosystémy - tedy za lesem nejprve travnatý pás, kde by bylo možné divočáky odstřelit, a pak teprve pole.

Důležité je, opět jako v případě hrabošů, správně nakládat s bioodpady, nemít před pozemkem kompost, nevyvážet na volná prostranství jablka, zkrátka nic, co by mohlo přemnožená, a tudíž mnohdy hladová zvířata ještě více nalákat.

A pak je to pochopitelně samotná regulace zvěře. Ve středu 8. ledna proto v lese nad Mníškem proběhl mimořádný odstřel divokých prasat. Starostka by nicméně chtěla, aby tyto naháňky byly pravidelné, jinak stavy nijak významně nepoklesnou.

To ostatně potvrzovali zdejší občané den po naháňce. Ve čtvrtek večer nahrál jeden z nich na Facebook video, jak uhání asi dvacetičlenné stádo po starém sídlišti, kterému místní říkají "starák".

"A to má být po odstřelu," podivují se. "To aby se bál člověk odejít z hospody," glosoval to jeden z diskutujících.

Obce v mníšeckém mikroregionu platí do společné kasy takzvané zástřelné. Myslivecká sdružení na honebních pozemcích daných obcí divočáky střílí a vykazují, kolik jich skolili, tím, že předloží jejich ocásky. Za každý kus dostanou určitý obnos.

Prasata ničí i okolí barokního areálu

Nyní se zaměřili na hojně navštěvovaný (lidmi, ale poslední dobou i divočáky) barokní areál Skalka, což je významné duchovní a kulturní centrum v lesích nad Mníškem. Pořádají se tu různé akce, poutě, vystoupení, výstavy, svatební obřady, nicméně poslední roky to tu spíše vypadá jako pole před sadbou brambor. Divoká prasata totiž již několik let pustoší rozsáhlý travnatý prostor mezi kostelíkem sv. Maří Magdaleny, kapličkami křížové cesty a budovou bývalého kláštera. A odtud také nejčastěji putují do ulic města.

"Zdejší veřejný prostor to poničilo, každý rok by tam podle mě mělo proběhnout pět až šest naháněk, aby se počet divočáků zredukoval," soudí starostka.

Barokní areál Skalka rozrytý od divočáků.
Barokní areál Skalka rozrytý od divočáků. | Foto: Pavel Jeřábek/Facebook

"My, co bydlíme přímo pod areálem, tuhle sezonu vidíme, že jejich stavy jsou opravdu extrémní," říká radní Klímová. "Chodí nám do zahrádek po celých stádech, vybírají popelnice, travnaté plochy rozryjí."

Ani naháňky však nejsou jednoduché. Střílet se dá pouze na honebních pozemcích. Jenže ty mohou spadat pod různá honební společenstva, což jsou společenstva vlastníků těchto pozemků. Ta uzavírají dohody s mysliveckými sdruženími. "V současné době jsou mníšecké pozemky ve třech různých honitbách se třemi různými mysliveckými sdruženími s různými postupy. Koordinace činností je proto složitá," vysvětluje starostka.

Navíc na nehonebních pozemcích se může zasáhnout pouze na schválenou výjimku, v městské zástavbě se z pochopitelných bezpečnostních důvodů nesmí střílet vůbec. Policie by mohla zasáhnout pouze v případě útoku zvířete. Zvláště jde-li o bachyni se selátky nebo o zraněné zvíře, které srazilo auto, může být setkání s nimi velmi nebezpečné.

Pomoci mohou odchytové klece. A přinejhorším vlci

Částečným řešením by mohly být  velké odchytové klece s návnadou. Když do ní zvíře vleze, spustí zavírací mechanismus a zůstane zde uvězněno. Klece se pak pravidelně monitorují. Jenže o odchytové klece v centru města se musí zažádat na odboru životního prostředí. První žádost odbor odmítl, nové schvalování může trvat až tři měsíce.

"Máme tu dětské hřiště na takzvané Pivovárce, vede tudy zkratka do obchodů a k silnici. Zde se nám pohybuje zraněné prase a lidé se tam bojí chodit. Krom toho to prase taky trpí. Odchytová klec by to mohla vyřešit," vypráví starostka.

Přemnožení divočáků zasáhlo do života většiny zdejších občanů. Rozsáhlá rozrytá prostranství najdeme kolem dětských hřišť, bytovek, školky, domova důchodců, obchodu i u zastávky.

Městská radní Šárka Slavíková Klímová ukazuje, kde všude prasata s oblibou řádí. Těch míst je opravdu hodně.
Městská radní Šárka Slavíková Klímová ukazuje, kde všude prasata s oblibou řádí. Těch míst je opravdu hodně. | Foto: Zuzana Hronová

"Všude je to rozryté, prasata se dennodenně prohánějí Mníškem, nejčastěji za tmy, mezi baráky, na zahradách, u odpadků, prostě všude. Vídáme je u nás na starém sídlišti, v ulici 5. května, pak běží mezi baráky do 9. května, ale to jsou stáda, ne jednotlivci," líčí Ilona.

Seniorka venčící psa zase líčí, jak raději zrušila kompost, aby to prasata nelákalo." Jenže oni klidně porazí popelnici a vybírají odpadky," dodává.

Podle starostky Mníšku pod Brdy Magdaleny Davis zásahy v krajině či pravidelné naháňky pouze zmírní celý problém. Dlouhodobé řešení by podle ní představoval návrat přirozených predátorů - tedy vlků. "Pak bude jasné, že ročně z patnácti selátek jedné bachyně přežijí třeba jen dvě. Samozřejmě by to s sebou neslo další nutná opatření, třeba ovčácké psy ke každému stádu ovcí. A určitě by to rozpoutalo velkou diskusi, ale podle mě bychom se s nimi naučili žít," uzavírá.

Video: Podívejte se, jak divočáky zachytili obyvatelé Mníšku pod Brdy

Obyvatelé Mníšku pod Brdy natáčejí přemnožená divoká prasata | Video: Městský úřad Mníšek pod Brdy
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zástupci klubů hokejové extraligy spojí síly s fotbalovou LFA

Asociace profesionálních klubů ledního hokeje (APK) bude nově při řešení dopadů koronavirové krize spolupracovat s Ligovou fotbalovou asociací (LFA). Na setkání s novináři o tom po dnešní mimořádné valné hromadě APK v Praze informoval její viceprezident Prokop Beneš.

Zástupci extraligových klubů se mimořádně sešli kvůli současné nejisté situaci a hrozbě dalších restriktivních opatření v rámci boje s covidem-19, která pro ně mohou znamenat zvýšené finanční nároky. S ohledem na společná témata před starty ligových ročníků uzavřely APK a LFA memorandum o spolupráci, jež valná hromada na setkání odsouhlasila.

Jedním z hlavních témat, která obě profesionální soutěže spojuje, je ekonomická stránka. Hokejová a fotbalová liga budou proto usilovat společně o získání podpory pro profesionální sport v důsledku protiepidemiologických opatření.

"Profesionální sport stojí před třemi zásadními body. Těmi jsou účast diváků v hledištích, karanténní opatření i jejich dopad na průběh soutěže a kompenzace za drasticky snížené počty diváků a další újmy," uvedl Beneš.

Podporu ze strany státu vidí jako logickou. "Profesionální soutěže dvou nejvýznamnějších sportů nejsou jen sportovní aktivitou a zábavou, ale rovněž významnou ekonomickou aktivitou, která do veřejných rozpočtů přispívá částkami v řádech miliard korun," zdůraznil Beneš.

Přes řadu problémů a otázek, na něž v současnosti není jasná odpověď, kluby hokejové extraligy věří, že nový ročník domácí nejvyšší soutěže začně ve stanoveném termínu v pátek 18. září.

Další zprávy