Armáda odejde z Brd, hejtmani se už přou o území

ČTK ČTK
12. 7. 2011 19:23
Z vojenského újezdu má být CHKO Brdy a Středočeský kraj ho chce celý, Plzeňský je proti
Vojenský újezd Brdy.
Vojenský újezd Brdy. | Foto: Ondřej Besperát

Příbram - Starostové brdských obcí na území Středočeského kraje budou ve čtvrtek jednat o dalším osudu vojenského prostoru po avizovaném odchodu armády.

Podle příbramského starosty Josefa Řiháka (ČSSD), který schůzku svolal, by v Brdech měla vzniknout chráněná krajinná oblast. Stát by měl také převést své pozemky na Středočeský kraj, který by území spravoval, řekl v úterý Řihák novinářům. Podobné setkání starostů se nedávno uskutečnilo i na plzeňské straně brdského regionu.

Chovanec: Hrubě se mi to nelíbí

Řihák míní, že chráněná oblast by neměla zasahovat do dvou regionů - plzeňského a středočeského. "Kraje se nějak musejí domluvit," uvedl. Mluvčí středočeského hejtmanství Berill Mascheková podotkla, že vojenský prostor leží téměř výlučně na území středních Čech, a tak je podle ní logické, že v případě zrušení újezdu bude tato lokalita spravována Středočeským krajem.

Hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec ale uvedl, že zástupcům jeho regionu by se "hrubě nelíbil" převod pozemků, které by měly výhledově patřit do katastrů obcí v Plzeňském kraji, jen na Středočeský kraj.

Z jeho hovoru se středočeským hejtmanem Davidem Rathem (ČSSD) prý ale vyplývá, že Středočeský kraj by spravoval pouze pozemky na území středních Čech. Chovanec chce domluvit s Rathem schůzku reprezentací obou krajů na srpen.

Příroda ano, developeři ne

Podle Maschekové je území Brd natolik významné z hlediska ochrany přírody a přirozené akumulace vod, že kraj již dříve vyvolal jednání se správou vojenského újezdu o možnosti vyhlášení CHKO Brdy.

Kraj podle ní rovněž doporučuje okamžitě po vydání zákona o zrušení nebo změně hranic vojenského prostoru vydat stavební uzávěru platnou pro celé území bývalého újezdu, aby se zamezilo spekulacím a developerským záměrům neslučitelným s ochranou přírody.

"Pokud bychom se dohodli na společném postupu v souladu s iniciativou obcí, zahájili bychom diskusi s ministerstvy obrany a vnitra," uvedl Chovanec, který preferuje plánovitý rozvoj zaměřený na unikátnost oblasti, tedy na cestovní ruch v rozumném rozsahu. Nesouhlasí s divokou přestavbou.

Před vynětím prostoru z majetku armády by stát musel řešit jeho vyčištění od munice. Mascheková uvedla, že veškeré náklady i pozdější zodpovědnost za následky škod způsobených municí ponese i nadále ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany se podle mluvčího Jana Pejška do debat o osudu uvedeného území rádo zapojí. "My určitě chceme jednat se všemi, to znamená s obcemi i s kraji," uvedl mluvčí.

Příležitost k tomu podle něj bude v první polovině srpna, kdy Brdy navštíví ministři obrany a životního prostředí Alexandr Vondra a Tomáš Chalupa (oba ODS). Chtějí se setkat se starosty a o záležitosti diskutovat.

"I armáda podporuje to, aby v Brdech vzniklo něco jako chráněná krajinná oblast, ale ještě se o tom se musí jednat, hlavně s ministerstvem životního prostředí, které je hlavním garantem," poznamenal Pejšek.

Starostové se bojí vpustit turisty

Ministerstvo obrany plánuje redukci vojenských újezdů, kterých je podle vedení úřadu mnoho. Bílá kniha obrany počítá s možností zrušit újezd v Brdech a posunout hranice ostatních újezdů. Řada starostů má obavy hlavně ze zamýšleného otevření vojenského prostoru veřejnosti. Podle nich bude takový krok znamenat postupnou devastaci přírody.

"Někdo musí vysvětlit, co bude. Nemohou se stáhnout a utéct. Někdo musí říct, co bude dál - co bude s municí, co bude s vodou," podotkl Řihák. Na čtvrtek proto svolal do Příbrami více než dvacítku starostů, kteří budou ladit své postoje k této problematice.

"Chceme znát názory všech, jak se staví k záměru ministerstva, že by se to otevřelo. Je to jen pracovní schůzka. Nechci zakládat žádné ligy," dodal Řihák s poukazem na někdejší Ligu starostů proti radaru.

Podle Pejška ale armáda žádný zbrklý odchod neplánuje. "My jsme jasně řekli, že plán na opouštění je někdy do roku 2015," podotkl mluvčí. Podle něj je tak ještě dost času na jednání se zainteresovanými stranami.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy