Začíná poslední kolo boje o monument Zahy Hadid. Penta požádala o územní rozhodnutí

Penta chce obestavět Masarykovo nádraží. Projekt navrhla světoznámá Zaha Hadid
Odpůrci projektu žádají ministerstvo kultury, aby projekt zastavilo, protože prý nenávratně zničí charakter města i jeho historickou hodnotu. Nelíbí se jim, že stavba svým charakterem okázale vystupuje z okolní architektury. Stejně tak kritizují, že jde o velké monobloky a nikoliv o běžnou zástavbu typickou pro centrum metropole. Vadí jim i to, že stavba bude sloužit primárně komerčním účelům.
Odvážným designem se zlatá věž nechlubí jen na své fasádě ale i v interiéru.
Budova, která na zlatou věž navazuje, už působí střídměji. Přes ulici naproti ní se pak nachází zatím největší projekt společnosti Penta v Praze - Florentinum.
Koleje Masarykova nádraží má překlenout pochozí platforma, díky které bude možné volně přecházet z ulice Na Florenci do ulice Opletalova. Zastřešení kolejí má však postavit Správa železnic, nikoliv Penta.
Foto: Penta
Jakub Heller Jakub Heller
26. 2. 2020 5:30
Pozemky okolo Masarykova nádraží v Praze získala skupina Penta Investments už před téměř deseti lety. Na největším brownfieldu v pražské památkové rezervaci chce postavit obchodní komplex podle proslulé architektky Zahy Hadid. Po letech příprav a plánování se teď projekt vydává na poslední úsek závodu. Penta totiž požádala o územní rozhodnutí. Pomoci jí může i nedávný převrat na radnici Prahy 1.

Projekt má být bez nadsázky jedním z největších developerských počinů v centru města za poslední desítky let. Dominantou komplexu za přibližně sedm až deset miliard korun má být zlatá, částečně prosklená a převážně kancelářská budova hned vedle Masarykova nádraží. Nejen kvůli její odvážné podobě se o stavbě už delší dobu mluví podobně vzrušeně jako v 90. letech o Tančícím domu.

Jedna část veřejnosti nemůže Pentě přijít na jméno, druhá naopak doufá, že se Praha bude brzy chlubit dílem světoznámé architektky. A to na dohled historickému centru. Jistou významnost projektu dodává i to, že je jedním z posledních, které britská architektka iráckého původu Zaha Hadid stihla dokončit předtím, než v roce 2016 zemřela na infarkt.

Která z dvou zmíněných skupin se bude radovat, by mohlo být jasné už letos. Jak zjistilo Aktuálně.cz, Penta minulý týden po letech příprav konečně požádala o územní rozhodnutí. Redakci to potvrdil šéf stavebního úřadu Prahy 1 Václav Vaněk. "Ano, ta žádost tady skutečně je. Kontrolujeme, zda v ní nejsou formální chyby. Někdy tento týden ji, předpokládám, budeme vydávat," řekl.

Územní rozhodnutí je přitom společně se stavebním povolením jedním ze dvou nejdůležitějších dokumentů potřebných k tomu, aby společnost mohla začít stavět. Současně je ale také okamžikem, kdy se celá řada stavebních projektů v Česku zastaví či na dlouhé měsíce zpomalí kvůli námitkám a odvoláním třetích stran, ať už jsou to sousedé, nebo třeba radnice.

"Letos polijeme beton"

Osmý nejbohatší člověk Česka a majitel Penty Marek Dospiva je však přesvědčený o tom, že tato dvě finální povolení projekt brzy získá. Pro server Seznam Zprávy dokonce nedávno uvedl, že společnost začne "lít beton" ještě letos.

Nedá se přitom říct, že by Dospiva nevěděl, o čem mluví. Se stavbou v centru Prahy má totiž poměrně čerstvou zkušenost a tehdy šlo vše skutečně nebývale rychle. Jen čtyři roky poté, co v roce 2010 Penta získala pozemek bývalých tiskáren Rudého práva, otevřela na jejich místě rozlehlý administrativní komplex Florentinum.

Jak ale Dospiva sám přiznává, časy se změnily a stavební řízení v Praze se nijak nezrychlilo, spíše naopak. Proto ostatně mluvčí Penty Ivo Mravinac stejným optimismem jako majitel společnosti nehýří. "K územnímu rozhodnutí, natož stavebnímu povolení máme ještě kus cesty," říká.

Začátek stavby letos je tak spíše nepravděpodobný. Nicméně blíží se. Důležité totiž je, že aby společnost vůbec mohla požádat o územní rozhodnutí, musí mít pro projekt všechna potřebná "razítka". Záměr tak museli schválit jak magistrátní památkáři, tak třeba odbor ochrany životního prostředí.

Odtud zřejmě pramení Dospivův optimismus, jelikož značnou část práce už má Penta skutečně za sebou. A letos se zřejmě skutečně rozhodne, zda stavba vedle Masarykova nádraží vznikne.

Odpůrci poslali petici na ministerstvo

Dá se ale předpokládat, že v poslední etapě ještě zesílí tlak lidí, kteří se nechtějí smířit s tím, jak chce Penta změnit tvář historického centra města. "Cílem je natáhnout do centra 2500 nových kancelářských míst, což centrum definitivně dorazí a podnítí další útěk obyvatel, kteří přenechávají klíče od svých bytů turistům v Airbnb," říká o projektu například architekt a zastupitel Prahy 1 Tomáš Vích (Piráti).

Ten společně s dalšími téměř třemi stovkami lidí nedávno podepsal petici, která vyzývá ministerstvo kultury, aby projekt Zahy Hadid úplně zastavilo. Signatářům se nelíbí rozměry stavby, která se podle nich do centra metropole nehodí, a nezdá se jim ani fakt, že nedostatkové pozemky v centru zabere převážně komerční využití. Podle kritiků navíc stavba nenávratně zničí charakter města a jeho historickou hodnotu. Tvrdí také, že by kvůli stavbě mohla být Praha vyřazena ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Minimálně to poslední však zřejmě nehrozí. Při loňské návštěvě mise UNESCO v Praze totiž zástupci této mezinárodní organizace projekt naopak chválili. "Pozitivně hodnotili způsob, jak návrh dotváří chybějící uliční frontu ulice Na Florenci," říká Marek Vácha z pražského Institutu plánování a rozvoje.

Nějaké výhrady sice vyslanci UNESCO k projektu skutečně měli, ale ty směřovaly k druhé části projektu dále na východ až za magistrálou. Tam má podle studie Zahy Hadid vzniknout čtveřice objemných staveb v sousedství autobusového nádraží na Florenci.

Ač jsou tyto stavby vidět na většině vizualizací a působí tak jako pevná součást plánů v těsné blízkosti Masarykova nádraží, není to tak úplně pravda. O tuto část projektu se zatím vůbec nehraje. Penta má totiž projekt připravený jen pro budovy v ulici Na Florenci - tedy pro už zmíněnou zlatou věž a na ni navazující budovu - a také pro bílý hotel na opačné straně Masarykova nádraží u křižovatky ulic Hybernská a Opletalova. To jsou projekty první stavební etapy.

Čtveřice rozměrných staveb na druhé straně magistrály, která se UNESCO skutečně nezamlouvá, je ale hudbou daleké budoucnosti. Zaha Hadid je sice zahrnula do své studie, ale pro jejich stavbu by bylo nejdříve třeba změnit územní plán, což potrvá mnoho let. Penta navíc ani nevlastní všechny zdejší pozemky.

"Jak to bude na druhé straně magistrály, dneska nikdo neřekne. Majitelé pozemků u autobusového nádraží Florenc mají vlastní plány, které respektujeme. Zatím se věnujeme pouze projektu v ulici Na Florenci," potvrzuje mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Poslední částí projektu je pochozí platforma, která má překlenout koleje Masarykova nádraží. Tu má však postavit státní Správa železnic, nikoliv Penta.

První etapa projektu by podle Dospivy mohla být hotová přibližně rok a půl od chvíle, kdy se poprvé kopne do země. Naopak pro část projektu za magistrálou se nezdá být reálný ani původně oznámený termín, rok 2025.

Pentě hraje do karet změna na radnici

O první etapě budou nyní rozhodovat úředníci stavebního úřadu Prahy 1 v rámci územního a stavebního řízení. Pentě by mohlo pomoci i to, že se nedávno v první městské části změnila koalice. Ta předchozí totiž byla k návrhu Zahy Hadid kritičtější. 

"Troufám si tvrdit, že v koalici převládal na současné plány budoucího rozvoje Masarykova nádraží spíše negativní pohled, pokud by nedošlo ke změnám v projektu," říká bývalý radní David Bodeček (Piráti), který o místo v radě přišel během lednového převratu.

Ten do vedení radnice vynesl strany, které jsou v centru města tradičně plánům developerů více nakloněny, jako je TOP 09, ODS či ANO. Radnice přitom bude jedním z účastníků územního řízení a bude mít možnost v něm podávat námitky - anebo nepodávat.

"V případě Petra Hejmy, současného starosty, považuji dle jeho dosavadních vyjádření za nepravděpodobné, že by se v kauze Masaryčka odvolával," dodává Bodeček. Hejma (STAN, dříve ODS) na žádost redakce Aktuálně.cz o rozhovor nereagoval. 

Je dokonce možné, že se tato politická rozepře přesune z první městské části až na magistrát, kde stále vládne koalice mnohem podobnější té, která ještě nedávno řídila i Prahu 1. 

Projekt se nezdá ani nejvyšší památkářce

Signatáři petice mají na své straně ještě památkáře, nikoliv však ty pražské, kteří už stavbě dali povolení, ale ty z Národního památkového ústavu. Jeho ředitelka Naděžda Goryczková totiž podobně jako ostatní odpůrci říká, že návrh Zahy Hadid do centra města nepatří. 

"Projekt je jistě zajímavý, ale pro jiné místo. V prostředí pražské rezervace a v přímém sousedství kulturní památky Masarykovo nádraží působí hmotně a mimo kontext historické zástavby, kterou významně převyšuje," říká Goryczková. Nutno však dodat, že její úřad k věci podává jen doporučující vyjádření.

Masivní a vysoký monoblok budov se podle Goryczkové do historického jádra jednoduše nehodí. "Výsledkem je architektura bez respektu k historickému prostředí a památkovým hodnotám," podotýká ředitelka. 

Varuje však před strašením ztrátou členství v UNESCO. Na to by se podle ní Pražané a ani úředníci neměli příliš ohlížet. "Je to především naše odpovědnost za stav kulturního dědictví, nikoho jiného," dodává Goryczková.

Pražští plánovači dávají projektu zelenou

Penta se vůči kritice brání tím, že původní projekt, se kterým přišla před čtyřmi lety, od té doby značně přepracovala tak, aby vyšla vstříc požadavkům města. To se firmě skutečně vyplatilo, protože už zmíněný pražský Institut plánování a rozvoje, který má usměrňovat výstavbu ve městě, developera v projektu podporuje a potvrzuje jeho slova.

"Z hlediska výšky, objemu a měřítka staveb došlo od původního návrhu k částečné redukci a snížení na úroveň, se kterou souhlasíme. Zlatá věž v průčelí nově vznikajícího náměstíčka u Masarykova nádraží bude tvořit jeho novou dominantu, atraktivní svou architektonickou formou i detailem," říká Vácha.

Institut si od projektu Penty slibuje i novou tvář celé ulice Na Florenci, kam přibudou stromy i cyklopruhy. Jako přínos městská organizace chápe i zastřešení kolejiště Masarykova nádraží. "Půjde o zcela nový typ veřejného prostranství nad kolejištěm, který dosud nemá v Praze obdoby a který umožní dnes tolik scházející pěší propojení ulic Na Florenci a Opletalova, ale třeba také s křižovatkou U Bulhara," dodává Vácha.

Podle Zaorálka se firma kryje slavným jménem

Ať už stavební úřad Prahy 1 rozhodne jakkoliv, vzhledem k tomu, že jde o stavbu v památkové zóně, jedním z odvolacích úřadů bude i ministerstvo kultury. Právě proto signatáři petice svůj dopis adresovali přímo jemu. 

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) na Facebooku na petici reagoval slovy, že zatím nemůže dělat žádné závěry. Ještě v polovině prosince však projekt Zahy Hadid uvedl jako příklad toho, jak se developeři zaštiťují známými jmény architektů, aby prosadili projekty, které se do Prahy nehodí. Za druhý takový projekt označil rezidenční komplex architektky Evy Jiřičné na Žižkově, kterému mají dominovat tři vysoké rozvlněné věže.

Z jeho výroků se dá odvodit, že podobným developerským záměrům není úplně nakloněn, a tudíž by mohly plány Penty narazit i na ministerstvu kultury. K tomu je sice ještě daleko, ale ilustruje to skutečnost, že společnost před sebou skutečně má ještě několik překážek, než začne "lít beton", jak očekává Dospiva.

Když už je řeč o architektce Evě Jiřičné, ani ona není projektu Penty příliš nakloněna. A to přesto, že sama chce v Praze stavět výškové budovy a po čtyřicet let byla blízkou přítelkyní architektky Hadid.

"Není dne, kdy bych si na ni nevzpomněla. Myslím si, že to byla jedna z nejnadanějších osob na celosvětové úrovni. Kdyby mě ale někdo požádal, abych podpořila projekt u Masarykova nádraží, musela bych se přiklonit k negativní straně. Byla by to skutečně velká věc, kdyby tady byla architektura Zahy Hadid, ale zrovna u tohoto projektu si myslím, že nešlo o dobré pochopení města. Je ale také možné, že se hluboce mýlím," řekla Hospodářským novinám před lety Jiřičná.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy