reklama
 
 

Věřící pravoslavné církve si nechali vysvětit pokrmy

24. 4. 2011 13:08
Pro požehnání si zašli do kostela Zvěstování přesvaté Bohorodice v pražské ulici Na Slupi

Praha - Pro požehnání "božích darů" si v neděli lidé ze Zakarpatské oblasti a východního Slovenska žijící v České republice zašli stejně jako v předchozích letech do kostela Zvěstování přesvaté Bohorodice v pražské ulici Na Slupi.

Stovky věřících všech generací si dříve, než odpoledne zasednou ke slavnostnímu obědu, nechaly podle zvyku pravoslavné církve symbolicky vysvětit pokrmy.

V koších si na nedělní dopolední bohoslužbu věřící přinesli mazance, vajíčka, tvaroh, máslo, ale také salám, klobásu, ovoce, zeleninu nebo lahve s vínem. Zatímco někteří měli krásné ozdobené košíky pokryté krajkovou látkou, jiní své pokrmy dali do obyčejné igelitky.

Lidé trpělivě čekali dlouhé minuty ve frontě před kostelem, v němž se konala mše vedená metropolitou Kryštofem. Podle pravoslavných zvyklostí měly mnohé z přítomných žen na hlavě šátek, věřící zapalovali svíčky, zpívali, líbali ikony a na předtištěné lístky psali žádosti o zdraví.

U chrámu se si pak po modlitbě a zapálení svíček nechali přítomní pokropit svěcenou vodou své pokrmy. "Věděla jsem, že je pravoslavná mše dlouhá, proto jsem se svým košíkem přišla stejně jako každý rok až později," řekla Marina Svetlajevová, která nedaleko Prahy pracuje jako uklízečka.

Mše v ukrajinštině, staroslověnštině i v češtině

Historie chrámu Zvěstování přesvaté Bohorodice a přilehlého kláštera sahá do 14. století. Římskokatolická církev se vzdala jeho užívání v roce 1995. První pravoslavné bohoslužby se v tomto chrámu konaly téhož roku o Velikonocích.

Věřící chodící na Velikonoce do kostela Na Slupi tvrdí, že jejich tradice jsou poněkud jiné než v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Mše slouží v ukrajinštině, staroslověnštině i v češtině. Ortodoxní Rusové dávají přednost chrámu na Olšanských hřbitovech, který se řídí tradicemi moskevské pravoslavné církve. Věřící řeckokatolické církve se pak scházejí v katedrále svatého Klimenta v Karlově ulici.

Rozdíl mezi oslavou řeckokatolických a římskokatolických svátků není příliš velký. Odlišný je pouze obřad. Pravoslavní a řeckokatoličtí věřící jsou zvyklí světit pokrmy. Podobné zvyky jsou také v Polsku, na východním Slovensku nebo v Rakousku.

Pravoslavní věřící většinou dodržují před Velikonocemi přísný půst. Mezi pokrmy, které se pak objevují na slavnostní tabuli, jsou kromě obarvených vajíček také masné výrobky, zejména uzeniny. Má to být jakási odměna za odříkání, které předchází oslavám vzkříšení Krista. Všechno, co bylo posvěcené, se musí ochutnat. Vyhazovat do odpadu se nic nesmí, například skořápka z vajíček se má zakopat na zahrádce.

autor: ČTK | 24. 4. 2011 13:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama

    Praha

    reklama
    reklama
    reklama