Expert: Změn v pražské MHD je moc, odrazují cestující

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 28. 1. 2015 12:45
Dopravní expert Jan Spousta z Centra dopravního výzkumu odpovídal čtenářům.
Jan Spousta
Rozhovor skončil
Přečíst si rozhovor

Praha - Příliš mnoho změn, které mohou odrazovat cestující od používání hromadné dopravy. Tak hodnotí Jan Spousta z Centra dopravního výzkumu připravované změny MHD v Praze.

"Některé změny nedávají příliš smyslu. Stabilizace sítě je docela dobrým argumentem pro používání MHD, neustálé změny naopak odlákávají,"  uvedl v online rozhovoru na stránkách deníku Aktuálně.cz. A poukázal na to, že své trasy mají změnit například více než dvě třetiny tramvajových linek.

Trasy  tramvajových a autobusových linek v metropoli se mění opět po necelých třech letech. Ke změnám má dojít od 6. dubna současně s otevřením dalších čtyř stanic metra A z Dejvické do Motola a následným otevřením tunelu Blanka.

"Vracíme se k situaci před dvěma lety, kdy se nějaké změny udělaly a nyní se vyhodnotily a ukazuje se, že poměrně velká část z nich nebyla změnami k lepšímu," říká Spousta.

Ten sice kvituje, že se obnovují některá spojení, která při minulých úpravách zmizela, ale podle něj je těch změn příliš a lidem bude zase dlouho trvat, než se v nich zorientují. "Opětně se přečíslovávají zažitá čísla linek a některá spojení se bohužel zase úplně ztrácí nebo redukují," říká.

Komplikace i pro turisty

Přílišné množství změn nemusí zkomplikovat cestu jen Pražanům. Podle něj tyto změny ztíží život i turistům, především těm, kteří jezdí podle bedekru.

"Při jednorázové návštěvě nějakého města je vám dost jedno, zda se spojení z náměstí na Hrad jmenuje 1, 2 nebo 20. Ale ve všech průvodcích, prospektech muzeí, hospod je napsáno "dostanete se k nám linkou X nebo autem po téhle silnici". Takže turistický ruch vynaloží peníze trochu zbytečně," poukazuje expert.

Toto ilustruje například linka číslo 22, která jede z Pražského hradu do centra a bude míjet Malostranské náměstí, kam jezdí od roku 1975. Místo toho pojede kolem Staroměstské a Karlových Lázní.

Právě příklad linky 22 přitom není úplně černobílý. Z hlediska plynulosti dopravy tato změna může podle něj prospět. "Právě průjezd přes Malou Stranu je dost špatný, takže prohození může pomoci pravidelnosti," připouští.

Spousta se staví rezervovaně i ke vzniku nových dlouhých autobusových linek, které nahradí některé krátké „sídlištní výtahy“ na metro. "Super dlouhé autobusové linky jsou při dnešním silničním provozu velmi zranitelné, takže i já bych spíš podporoval zachování autobusových napaječů ze sídlišť k metru," přitakává diskutujícím.

Úspory jsou třeba

To, že je potřeba některé změny provést a zejména zkrátit autobusové linky tam, kde nově pojede metro, ale chápe. "Bohužel, změnám se nelze vyhnout, protože náklady na provoz metra jsou enormní (na novém úseku se uvádí 300 milionů/rok), zatímco zdroje financování omezené," poukazuje.

Spousta naopak oceňuje to, že Ropid oproti předchozím změnám dal své návrhy s větším předstihem k připomínkování městským částem i veřejnosti. A současný návrh tak nemusí být definitivní. Při změnách před třemi lety je totiž postavil prakticky před hotovou věc.

"Věřím, že konečný návrh linkového vedení bude takový, že bude většině Pražanů vyhovovat," uvedl Spousta.  "Snad je toto představení návrhu a otevření diskuse s obvody a veřejností předzvěstí lepších časů," dodal.

Zlevnění jízdného nové cestující nepřiláká

Spousta je navíc skeptický k předpokladům, že zlevnění roční tramvajenky o čtvrtinu, jež slíbila nová magistrátní koalice, přiláká více cestujících do MHD, kteří tento výpadek nahradí.

Šéf pražských zelených Petr Štěpánek přitom tento krok odůvodňoval zkušeností z Vídně, kde zlevnění roční jízdenky výpadek na jízdném neprovázel – začalo je používat více lidí.

"Opencard má asi většina Pražanů i těch, kteří do metropole denně dojíždějí, takže opakovat vídeňský stotisícový nárůst držitelů se asi v Praze nepodaří," říká Spousta s tím, že hlavní viditelnější změna podle něj bude ta, že dojde k přesunu z uživatelů měsíčních či čtvrtletních jízdenek do skupiny ročních.

Podle Spousty je jednou z budoucích priorit postavení metra D, stačí prý ale zatím v úseku z Písnice na Pankrác, případně k Náměstí Míru. "Trasování úseku od Náměstí Míru dál bych nechal na pozdější dobu. Vždyť původní návrh byl z Náměstí Míru přes Žižkov do Vysočan, kdy tam autobusy v minutových intervalech navážely tisíce pracujících, zatímco dnes jsou Vysočany částečně ve stadiu revitalizace, větší část ovšem ve stavu ruin,“ připomíná.

Jan Spousta

Rozhovor skončil
28. 1. 2015
Ptá se: Marek

Dobrý den, pan Štěpánek ze Zelených srovnával před volbami Prahu s Vídní a odůvodňoval tím slibované zlevnění ročního jízdného - že prý to tam přineslo mnohem více cestujících a to samé prý bude i v Praze. Myslíte, že opravdu tolik lidí začne kupovat roční jízdenky? Já totiž ve svém okolí skoro neznám nikoho, kdo by již opencard neměl....

Odpovídá: Jan Spousta

Marku, dobrý den Vám i ostatním čtenářům. Souhlasím s Vámi, Opencard má asi většina Pražanů i těch, kteří do metropole denně dojíždějí, takže opakovat vídeňský stotisícový nárůst držitelů se asi v Praze nepodaří. To spíš dojde k přesunu z uživatelů měsíčních či čtvrtletních jízdenek do skupiny ročních.

28. 1. 2015
Ptá se: Vasilij Grubozabojščikov

Dobry den,
ztotoznujete se s postojem Ropidu, ze cestujici verejnost je nutne udrzovat v neustale bdelosti, aby nezakrneli, napr. v tom, ze 11 vzdycky jezdila a bude jezdit na Sporilov, nebo ze 271 jezdi na minutu presne?
Chapete Vy sam duvody toho, proc Ropid s velkou slavou zavede zmeny jako novinky, aby o par let pozdeji zavedl jako novinku puvodni stav (napr. 207-133-dnes opet 207)? Toto se opakuje se zeleznou pravidelnosti jiz mnoho let.
Dokazal byste mi (bez toho, abych mel pocit, ze je to opet nejapny vtip) vysvetlit duvod ruseni/omezovani kratkych sidlistnich vytahu na metro (271, 154, 152, 235...) a jejich nahrazovani linkami, ktere objizdi nejlepe celou Prahu a tudiz jsou spolehlive asi jako autobusy na rumunskem venkove?

Predem dekuji.

Odpovídá: Jan Spousta

Síť veřejné dopravy by měla být stabilizovaná, na druhou stranu zprovoznění nové trasy metra znamená výrazný nárůst nákladů, takže nějakým způsobem se reagovat musí.
K Vašim konkrétním otázkám - tramvaj 11 "vždycky" jezdila z Vinohrad do Dejvic, ale po otevření metra A byla taková tramvaj proti metru nekonkurenceschopná (10-15 minut proti 45 minutám).
Naopak super dlouhé autobusové linky jsou při dnešním silničním provozu velmi zranitelné, takže i já bych spíš podporoval zachování autobusových napaječů ze sídlišť k metru.
Co se týká změn 133 a 207, to je asi v Praze trvalý stav ... od pradávna se upravovaly konečné linek na stejné trati - třeba ve Vršovicích se "pravidelně prohazovaly" linky končící v Minské, na Kubáni a jedoucí dál na Hostivař

28. 1. 2015
Ptá se: Petr Horálek

Proč tram. 18 a 6 s 22 i 20,10 a 11 s 5 a 26,
tyto trasy ?.
Co taková tram. č.7 až na Řepy ?
Bus 139 a 196 i 124.

Tyto změny nevím ?Co to je za úsporu a jednoduchost.(přestupy.)

Odpovídá: Jan Spousta

Dobrý den, souhlasím, že některé změny nedávají příliš smyslu (viz prohazování koncových úseků autobusů na Praze 10), naopak třeba zkrácení 124 na podolském konci je objektivně dáno nasazením kloubových busů, který by serpentinami mezi Zeleným pruhem a Jeremenkovou neprojely.
Přečíslování tramvají - znovu opakuji, že stabilizace sítě je docela dobrým argumentem pro používání MHD, neustálé změny naopak odlákávají.

28. 1. 2015
Ptá se: Hana

Před třemi lety mi jezdila do Vysočan 19, pak ji zrušili. Teď prý tam má jezdit znovu. To si dělá Ropid prdel, ne? Nedivím se, že jsou prý tisíce připomínek. Je vůbec někdo, kdo to plánuje a přemýšlí nad tím, nebo to jen tak plácnou, že to teďka pojede tudy?

Odpovídá: Jan Spousta

Nová trasa linky 19 je navrhována jen z Palmovky přes Vysočanskou na Lehovec - bude mít tedy fungovat jen jako napaječ k metru a místní obsluha. Pro spojení z Prahy 10 na Palmovku (tedy to, co především zajišťovala předchozí 19) by měla sloužit nová linka 2.
Co se týká procesu přípravy linkového vedení, je to velmi složité - výsledky dopravních průzkumů, požadavky úřadů městských částí, stížnosti cestujících, zatímco naopak spokojení lidé svoji spokojenost obvykle veřejně neprezentují.
Takže v rámci těch nyní navrhovaných změn naopak oceňuji to, že byly zveřejněny dříve a jsou otevřeny veřejné diskusi a je docela logické, že počet připomínek je velký. Hlavně doufejme, že výsledné řešení bude vyhovovat co nejvíce lidem.

28. 1. 2015
Ptá se: Mates

Dobrý den. Jak se díváte na plánovanou stavbu metra D? Je reálné, že se ho dočkáme výhledově v horizontu několika let? A kudy by podle Vás měla jeho trasa vést, aby to bylo pro Prahu i Pražany nejefektivnější a neopakovala se situace se stanicemi metra C?

Odpovídá: Jan Spousta

Metra D se snad dočkáme (hlavně občané sídlišť kolem Krče, kterým bylo slibováno "hned jak to půjde") po roce 2020. V dané chvíli je určitě efektivní trasa z jihu na Pankrác (neřeším přesné umístění stanic), naopak trasování úseku od Náměstí míru dál bych nechal na pozdější dobu. Vždyť původní návrh byl z NM přes Žižkov do Vysočan, kdy tam autobusy v minutových intervalech navážely tisíce pracujících, zatímco dnes jsou Vysočany částečně ve stadiu revitalizace, větší část ovšem ve stavu ruin.

28. 1. 2015
Ptá se: E.Václavíkova

Dobrý den, změny, které nastoluje Ropid mi připadají jako činnost pro činnost. Ale zejména doslova likvidace linky 22 mě rozlítila. Nejoblíbenější linka Pražanů, ale i ideální linka pro cizince má být zcela změněna. Rovněž 18, změněna tak, že z Nuselského údolí se cestující na Malou Stranu bez přestupů nedostane. Myslím, že to tentokrát podnik, velice dobře žijící z peněz poplatníků přepískl, a pro své živitele přichystal docela peklo. Omlouvám se za expresivní výrazy. E.V.

Odpovídá: Jan Spousta

Dobrý den, o likvidaci linky 22 bych nehovořil - tam je změna jen v tom, že pojede po pravobřežním nábřeží místo Malou Stranou. Moje zkušenost právě s průjezdem přes Malou Stranu je dost špatná - množství semaforů (nejen křižovatky, ale i signalizované přechody), kolona před výjezdem na Klárov ... takže zde bych řekl, že prohození pomůže pravidelnosti.
Co se týká turistů, oni se přizpůsobí (při jednorázové návštěvě nějakého města je Vám dost jedno, zda se spojení z náměstí na hrad jmenuje 1, 2 nebo 20) - ale znovu se vracím ke stabilizaci systému: ve všech průvodcích, prospektech muzeí, hospod je napsáno "dostanete se k nám linkou X nebo autem po téhle silnici". Takže turistický ruch vynaloží peníze trochu zbytečně.

28. 1. 2015
Ptá se: Karel

Dobry den,
vidite jako smysluplny soucasny hon na uzivatele osobnich vozidel po Praze? Ruzne hlasy neustale propaguji MHD, nicmene ja mam pocit, ze napr. metro C je ve spicce uz na hrane kapacity a ze svym zpusobem jako cestujici MHD muzu byt rad za vsechny ty, kteri jedou autem a ja se diky nim do toho precpaneho metra jeste vejdu. Neni to skutecne tak, ze kazdy si vybere jemu vyhovujici zpusob dopravy a umele hazeni klacku pod nohy je pouze obtezujici (a ziskove pro mesto), ale jinak nicemu nepomuze?

Diky Karel

Odpovídá: Jan Spousta

Dobrý den, mezi opatřeními na podporu veřejné dopravy a proti automobilismu by měla být určitá rovnováha. Jinak s Vámi souhlasím, že "díky těm, kteří jedou autem, se já relativně pohodlně svezu MHD"; a myslím, že se mnou a Vámi budou souhlasit všichni, kdo mohou srovnat denní dojíždění kolem roku 1980 a dnes.

28. 1. 2015
Ptá se: looki

Myslíte, že je normální, aby byla městem zřízená orgnizace naprosto bez kontroly, aby si dělala co chce a neslyšelo připomínky jednotlivých městských částí. Přesně toto ROPID totiž dělá. A zásadně měnit MHD v Praze co 2,5roku, to o jejich práci, blížící se generátoru náhodných čísel, leccos vypovídá.
Ale k otázce..myslíte, že mají v pražských podmínkách smysl tzv. "metrobusy" (ačkoliv o opravdových metrobusech nemůže být ani řeč, těm se to zdaleka nepodobá), kdy vede linka bez jakékoliv prefernce napříč Prahou. Stejně tak co si myslíte o tzv. páteřních svazcích v tramvajové síti a pásmování provozu, kdy jedna linka může mít klidně 5 různých konečných.

Odpovídá: Jan Spousta

Pravomoci ROPIDu a jeho kontrolu si musí vyjasnit především magistrát - třeba právě toto předložení návrhu změn je důsledkem měnícího se postoje magistrátu (nevím, jen uvažuji). V každém případě o ale dobrý krok je.
Co se týká metrobusů, jejich "definice" neexistuje, takže i ty pražské lze za "lepší autobusy" považovat. Bohužel pražská silniční síť moc dalších zlepšení neumožňuje, naopak většina lidí jezdí autem po stejných komunikacích jako MHD (protože vědí odkud-kam vedou).
Pásmování páteřních linek je bezesporu komplikace.

28. 1. 2015
Ptá se: Jiří

Dobrý den. Naprosto nechápu, proč mají být občané ze sídliště Barrandov trestáni za to, že se na Praze 6 postaví metro. Pánové z ROPIDU si asi spletli Prahu 5 s Prahou 6. K takové redukci tramvajové dopravy nedochází ani na trasách souběžných s novým metrem v oblasti Prahy 6.

Odpovídá: Jan Spousta

Trochu bych oponoval, na Barrandově zůstávají 3 linky (z toho 2 celodenní) + špičkový napaječ č. 15 k metru ... k němu bych ovšem řekl, že systém tramvajových napaječů byl zkoušen několikrát a vždy nevydržel ani rok.

28. 1. 2015
Ptá se: josef neumann

Chtěl jsem se zeptat proč od stanice metro Chodov
pokračuje do sídliště Jižní město směr Jarníkova ulice jen jedna linka autobusu a to 197 a všechny
ostatní končí na metru.Je to málo.Dřív jich tím směrem jezdilo více.

Odpovídá: Jan Spousta

V tomto případě by asi bylo vhodné připomínkovat k obvodnímu úřadu, protože ten by si měl takovéto konkrétní problémy ohlídat

28. 1. 2015
Ptá se: Barbora

Opravdu je nutné kvůli několika novým stanicím metra překopat zejména tramvajovou dopravu v celé Praze? Podle mého názoru by stačilo jen několik malých úprav v nejbližším okolí nových stanic. Trasování nového úseku metra je naprosto nesmyslné a je terčem kritiky od začátku celého projektu. Výsledné změny ve vední MHD jsou v zásadě vedeny jen snahou donutit lidi, aby jezdili metrem, které bylo za nesmírně velké peníze postaveno v místech, kde je prakticky nikdo nepotřeboval, zatímco byla zcela opominuta taková, kterým by metro pomohlo - např. sídliště Dědina nebo letiště, kam mělo původně metro vést. Je kvůli tomu tedy třeba tyto peníze někde ušetřit, a to tím, že se téměř úplně změní vedení tramvajových linek v Praze?

Odpovídá: Jan Spousta

Zase se dostáváme k transparentnosti naší veřejné správy, ale metro už je postaveno a nic s tím nenaděláme. Třeba by nám aspoň magistrát mohl říct, jaké byly podmínky pro podporu z unijních fondů a zda opravdu podmínkou bylo vedení k nemocnici a ne na letiště.
Bohužel, změnám se nelze vyhnout, protože náklady na provoz metra jsou enormní (na novém úseku se uvádí 300 milionů/rok), zatímco zdroje financování omezené.

28. 1. 2015
Ptá se: Hruska

Dobry den. Jak je mozne ze Ropid ma tak silnou pozici ze muze kupit hloupost na hloupost projde mu to. Opatreni Ropidu na me delaji dojem ze pouze chteji zduvodnit svou existenci a tak sve co nejvice komplikuji.
Normalni by prece bylo kdyby Ropid rok dopredu zacal jednat s magistratem mestkymi castmi hledat nejake dlouhodobe reseni. Takto radikalni zmena by mela probehnout 1 x za 10 - 20let.
Jeste pridam svou osobni zkusenost s Ropide. Je to jiz asi 15 let. Kdyz na Barrandov jeste nejezdila tramvaj resil jsem stiznost na autobusy. Po dlohe dobe jsem se dopracoval az k cloveku ktery mel oblast Barrandova nastarost. V rozhovoru jsem s hruzou zjistil ze tento clovek je ze Slaneho, nikdy na Barrandove nebyl a vse resi jen od pocitace.

Odpovídá: Jan Spousta

Už jsem částečně reagoval - práci ROPIDu si musí ohlídat magistrát. Snad je toto představení návrhu a otevření diskuse s obvody a veřejností předzvěstí lepších časů.
Co se týká dlouhodobého řešení - stabilita sítě je nezbytná, ale na druhou straně jaký je rozvoj města. Developeři se snaží zastavět zbylá místa ve vnitřním městě, naopak jiní se snaží město roztahovat, takže MHD musí reflektovat tento vývoj

28. 1. 2015
Ptá se: Julie

Dobrý den, z vlastních mnohaletých zkušeností (25+)se domnívám, že jízdní řády jsou k ničemu - v životě se mi nestalo, aby tram nebo bus přijely na stanici opravdu v tu hodinu a minutu, která je na jízdním řádu uvedená - zpoždění o dobrých 7-8 minut je normálním parametrem přijíždějících vozů, zrovna tak i vynechání spojů, a to i ve špičkách. Podle mě by stačilo na každou stanici umístit cedule, která linka tam jezdí, protože cestující tak jako tak čeká, až se tram nebo bus uráčí přijet a jízdní řád je v tu chvíli bezcenným kusem papíru. Dokážete si vůbec představit, kolik finančních prostředků by se ušetřilo? Dost, řekla bych.

Odpovídá: Jan Spousta

Jízdní řády s uvedením přesných časů jsou relativně "nové" - do 80.let se uváděly jen časy převyšující interval 10 minut. V mnoha evropských zemích je tomu tak dosud.
Co se týká dodržování jízdních řádů, průjezdnost Prahy trpí silným provozem a těžko lze očekávat velké zlepšení, pokud nedojde k nějakým radikálním krokům, které by ovšem zase musely být výsledkem veřejné diskuse (ne administrativní zákaz vjezdu apod).

28. 1. 2015
Ptá se: Marek

Na základějakého výzkumu dělal Ropid změny před 2 roky a nyní. Například uvedené zrychlení tramvje č. 22 přes Staroměstskou a Karlovy lázně je nesmysl, ve špičce jsou obě strany Vltavy zasekané stejně.

Odpovídá: Jan Spousta

V tom případě asi není dobré řešení, ale jen to méně špatné.

28. 1. 2015
Ptá se: Luděk

Komu nová trasa metra pomůže? Vokovice, resp. Veleslavín i Petřiny mají kapacitní tramvajové spojení. Stanice Motol není Motol, ale pouze nemocnice Motol. Není zde místo ani pro terminál autobusů o parkovišti ani nemluvě. Odpoledne po 17.00 hodině bude stanice prázdná. Proč nešla trasa rovnou směrem k letišti?

Dík Luděk

Odpovídá: Jan Spousta

Už jsem psal, že podmínky pro poskytnutí unijní dotace neznáme, ale v určité chvíli to bylo zdůvodňováno, že na metro k nemocnici podpora bude, na letiště ne

28. 1. 2015
Ptá se: Jirka

Nějakou dobu jsem strávil v mládí v Berlíně, kde měli a snad stále mají pásmový systém a z centra do Rahnsdorfu jsem jel třeba tři pásma a všechny tak platil. Je to tak třeba i v Brně. V Praze se to taky tak tváří - ale Praha je vlastně jedno velké pásmo. Je v nějakém jiném velkém městě normální, že za krátkou cestu v rámci centra zaplatíte stejně jako třeba za přejezd z jednoho koncena druhý? Nemohl by DP takhle získat výrazně víc peněz? A teď se mluví o zlevňování opencard - není spíš zbytečně levná? Třeba v porovníní s pásmy ČD?

Odpovídá: Jan Spousta

Asi by to určitý přínos byl, ale zase se dostáváme k jednání s veřejností. Praha se od konce 60.let (1968 a 1974) roztáhla, v těchto nových částech se postavila sídliště - třeba i pro lidi, kteří byli z důvodu stavby metra přestěhováni z Václaváku, takže shoda by asi nebyla jednoduchá.
Jízdné MHD v Praze určitě vysoké není, zejména ve srovnání s typickou jízdou autem. Chybí nám ovšem "velmi krátká" jízdenka, takže ve srovnání s vlakem jsou po Praze úseky, kdy se vyplatí jízdenka ČD než MHD. Totéž pak platí i pro krátké jízdy autem, zvlášť pokud řidič nemá problém s parkováním ani na jednom konci cesty.

Děkuji všem za otázky a věřím, že konečný návrh linkového vedení bude takový, že bude většině Pražanů vyhovovat. Pro tuto chvíli dobrou chuť a hezký zbytek dne

 

Právě se děje

Další zprávy