Praha - Příliš mnoho změn, které mohou odrazovat cestující od používání hromadné dopravy. Tak hodnotí Jan Spousta z Centra dopravního výzkumu připravované změny MHD v Praze.
"Některé změny nedávají příliš smyslu. Stabilizace sítě je docela dobrým argumentem pro používání MHD, neustálé změny naopak odlákávají," uvedl v online rozhovoru na stránkách deníku Aktuálně.cz. A poukázal na to, že své trasy mají změnit například více než dvě třetiny tramvajových linek.
Trasy tramvajových a autobusových linek v metropoli se mění opět po necelých třech letech. Ke změnám má dojít od 6. dubna současně s otevřením dalších čtyř stanic metra A z Dejvické do Motola a následným otevřením tunelu Blanka.
"Vracíme se k situaci před dvěma lety, kdy se nějaké změny udělaly a nyní se vyhodnotily a ukazuje se, že poměrně velká část z nich nebyla změnami k lepšímu," říká Spousta.
Ten sice kvituje, že se obnovují některá spojení, která při minulých úpravách zmizela, ale podle něj je těch změn příliš a lidem bude zase dlouho trvat, než se v nich zorientují. "Opětně se přečíslovávají zažitá čísla linek a některá spojení se bohužel zase úplně ztrácí nebo redukují," říká.
Komplikace i pro turisty
Přílišné množství změn nemusí zkomplikovat cestu jen Pražanům. Podle něj tyto změny ztíží život i turistům, především těm, kteří jezdí podle bedekru.
"Při jednorázové návštěvě nějakého města je vám dost jedno, zda se spojení z náměstí na Hrad jmenuje 1, 2 nebo 20. Ale ve všech průvodcích, prospektech muzeí, hospod je napsáno "dostanete se k nám linkou X nebo autem po téhle silnici". Takže turistický ruch vynaloží peníze trochu zbytečně," poukazuje expert.
Toto ilustruje například linka číslo 22, která jede z Pražského hradu do centra a bude míjet Malostranské náměstí, kam jezdí od roku 1975. Místo toho pojede kolem Staroměstské a Karlových Lázní.
Právě příklad linky 22 přitom není úplně černobílý. Z hlediska plynulosti dopravy tato změna může podle něj prospět. "Právě průjezd přes Malou Stranu je dost špatný, takže prohození může pomoci pravidelnosti," připouští.
Spousta se staví rezervovaně i ke vzniku nových dlouhých autobusových linek, které nahradí některé krátké „sídlištní výtahy“ na metro. "Super dlouhé autobusové linky jsou při dnešním silničním provozu velmi zranitelné, takže i já bych spíš podporoval zachování autobusových napaječů ze sídlišť k metru," přitakává diskutujícím.
Úspory jsou třeba
To, že je potřeba některé změny provést a zejména zkrátit autobusové linky tam, kde nově pojede metro, ale chápe. "Bohužel, změnám se nelze vyhnout, protože náklady na provoz metra jsou enormní (na novém úseku se uvádí 300 milionů/rok), zatímco zdroje financování omezené," poukazuje.
Spousta naopak oceňuje to, že Ropid oproti předchozím změnám dal své návrhy s větším předstihem k připomínkování městským částem i veřejnosti. A současný návrh tak nemusí být definitivní. Při změnách před třemi lety je totiž postavil prakticky před hotovou věc.
"Věřím, že konečný návrh linkového vedení bude takový, že bude většině Pražanů vyhovovat," uvedl Spousta. "Snad je toto představení návrhu a otevření diskuse s obvody a veřejností předzvěstí lepších časů," dodal.
Zlevnění jízdného nové cestující nepřiláká
Spousta je navíc skeptický k předpokladům, že zlevnění roční tramvajenky o čtvrtinu, jež slíbila nová magistrátní koalice, přiláká více cestujících do MHD, kteří tento výpadek nahradí.
Šéf pražských zelených Petr Štěpánek přitom tento krok odůvodňoval zkušeností z Vídně, kde zlevnění roční jízdenky výpadek na jízdném neprovázel – začalo je používat více lidí.
"Opencard má asi většina Pražanů i těch, kteří do metropole denně dojíždějí, takže opakovat vídeňský stotisícový nárůst držitelů se asi v Praze nepodaří," říká Spousta s tím, že hlavní viditelnější změna podle něj bude ta, že dojde k přesunu z uživatelů měsíčních či čtvrtletních jízdenek do skupiny ročních.
Podle Spousty je jednou z budoucích priorit postavení metra D, stačí prý ale zatím v úseku z Písnice na Pankrác, případně k Náměstí Míru. "Trasování úseku od Náměstí Míru dál bych nechal na pozdější dobu. Vždyť původní návrh byl z Náměstí Míru přes Žižkov do Vysočan, kdy tam autobusy v minutových intervalech navážely tisíce pracujících, zatímco dnes jsou Vysočany částečně ve stadiu revitalizace, větší část ovšem ve stavu ruin,“ připomíná.