Stavbu komerčního centra Sparty na Letné magistrát hájí

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 5. 2014 7:15
Investor učinil ústupky a celý projekt předělal podle našich připomínek, říká Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Galerie Sparta
Galerie Sparta | Foto: Pelčák a partner architekti

Praha - Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) si stojí za svojí podporou víceúčelového centra, které chce v těsné blízkosti svého stadionu na Letné stavět fotbalová Sparta. Kritici se přitom obávají, že spolu s dalšími plánovanými projekty přivede do dosud klidné čtvrti dopravu, kterou měl odvést tunel Blanka.

„Obchod je jedním ze základních důvodů vzniku měst, do města ze své podstaty patří a není správné jej umisťovat na periferii Prahy,“ hájí projekt  mluvčí IPR Marek Vácha. Polyfunkční budova vedle stadionu Sparty je podle něj umístěna v lokalitě, která nabízí dostatečnou dopravní kapacitu.

IPR již dříve ve vydaném stanovisku projekt ocenil a jako hlavní přednost uvedl to, že zakrývá vjezd do tunelu Blanka.

A tři patra pro ubytování

Zatímco samotná Sparta odmítá připravovaný projekt komentovat, IPR poskytl nové vizualizace projektu. Ty jsou prý výrazně upravené proti původnímu návrhu, který Sparta předložila se žádostí o vyjádření.

„IPR Praha v roli účastníka řízení aktivně s investorem o podobě projektu komunikoval. Výsledkem debat s investorem je výrazná úprava studie,“ uvádí Vácha. Poukázal například na to, že vjezd pro zásobování se přemístil z třídy Milady Horákové do boční ulice.

„IPR Praha také v průběhu řízení přesvědčil investora k zapojení prostor pro ubytování,“ podotýká Vácha. Aktuální verze tak počítá s tím, že horní tři patra budou sloužit k ubytování.

„Jsou to jen kosmetické změny. Podstata, že se do toho místa přivádí doprava, kterou měl přitom tunel Blanka odvést, zůstává,“ reaguje ředitel Ústavu pro dějiny umění Karlovy univerzity Richard Biegel, který je současně jednatelem Klubu za starou Prahu.

Spustí se lavina

Podle něj hrozí ještě jedno nebezpečí: že poté, co město na Letnou pustí podle jeho slov monolitní, výrazně předimenzovanou stavbu, se spustí další komerční projekty. Těžko se už zachrání dosavadní charakter vilové čtvrti se zelení.

„IPR přistoupilo na hru investora, který to velké obchodní centrum maskuje nápisem galerie. Ale ta hmota, to poškození charakteru čtvrti zůstává,“ dodává Biegel, podle něhož měla IPR nejdříve nechat zpracovat koncepci budoucí podoby celé Letné.

„Budova je umístěna v těsné návaznosti na Pražský okruh, což minimalizuje vliv na zatížení Letné dopravou,“ reaguje Vácha na Biegelovy obavy.

„Letenská pláň je koncipovaná jako volné prostranství a má mít ohraničenou a srozumitelnou urbanistickou formu. Navrhovaná budova dotvoří severní hranu letenského parku a zároveň otevře veřejnosti dosud nepřístupnou oblast soukromého areálu, který AC Sparta Praha z hygienických důvodů nevyužívá,“ hájí navrhovanou podobu Vácha s tím, že vedle služeb bude vybudována veřejně průchozí ulice mezi stadionem a polyfunkčním domem, která nově propojí třídu Milady Horákové a ulici Nad Královskou oborou.

Investor stále mlčí

Paradoxně tím, kdo mlčí, je samotný investor – tedy fotbalová Sparta. „V tuto chvíli to komentovat nebudeme,“ uvádí mluvčí Sparty Ondřej Kasík.

A nechtěl se ani vyjádřit k možnému datu zahájení stavby či sumě, kterou by komplex o rozloze 15 000 metrů měl stát.

Sparta má přitom problémy s pozemky, na nichž chce stavět. Před lety je sice koupila od státu, ale soud následně řekl, že kupní cena 20 milionů byla nedostatečná a stát na transakci tratil 178 milionů korun. Stát následně podal žalobu o jejich vydání či doplacení, a pozemky jsou tak nyní do skončení sporu zablokované.

V jakém stavu spor o pozemky je, ale ani jedna strana nechce říct. „Probíhají mimosoudní jednání se státem, kdy jsme se zavázali, že ta jednání komentovat nebudeme,“ uvedl Kasík.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy