Starostům Letňan a Kbel se nelíbí plány na vládní čtvrť. Silou nás neprorazí, slibují

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 1. 2019 18:28
Starostové Letňan a Kbel jsou rozčarováni z toho, že o záměru výstavby vládní čtvrti v Letňanech se jedná bez nich. V příštím týdnu se kvůli možné výstavbě chtějí sejít se starosty dalších dotčených městských částí, tedy se starosty Prahy 9 a Čakovic, s nimiž budou řešit možné dopady na severovýchodní část Prahy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20 tisíc občanů naší městské části," uvedl starosta Letňan Zdeněk Kučera.

Dodal, že s dalšími starosty chtějí získat přístup na jednání o výstavbě. Stejně to vidí i starosta sousedních Kbel Pavel Žďárský, podle kterého se o jednáních radnice dozvídá pouze z médií.

"Skutečně si připadáme jako vazalové velké Prahy, která o nás naprosto nedemokraticky rozhoduje," uvedl Kučera. Na městských částech pak podle něho bude, aby řešily problémy související s výstavbou vládní čtvrti, nemocnice nebo bytů.

"V Čakovicích má vzniknout 1000 bytů, pan Hřib si naplánoval 1300 bytů tady, hned v sousedství je dalších 800 bytů a nám se může stát, že Kbely, Satalice, Vinoř a potažmo i Čakovice budou úplně odříznuté od hlavního města Prahy, protože se na příjezdech všechno ucpe. A to nikdy nepřipustíme. A jestli si někdo myslí, že to prorazí silou moci v kombinaci se silou peněz, tak to se šeredně plete," řekl Žďárský.

Pokud by byly městské části přizvány k jednáním, mohly by podle starosty Čakovic Jiřího Vintišky prezentovat skutečné potřeby místních obyvatel, s nimiž se při dlouhodobém působení na radnici setkávají.

Podle starosty Prahy 9 Jana Jarolíma by se Praha měla rozvíjet s ohledem na zájmy obyvatel. "Nechceme, aby se stala předmětem podivných dohod, o nichž nic nevíme," uvedl Jarolím.

Za umožnění výstavby vládní čtvrti chce město po státu zaplatit dostavbu pražského okruhu. To je podle Žďárského podmínka, kterou je třeba upřesnit, protože městská část potřebuje záruky a plán rozvoje dopravy.

Opačně se k výstavbě areálu postavil místostarosta Letňan Pavel Sehnal(ODA/Krásné Letňany). Podle něho je záměr pro městskou část výhodný, ale je třeba vyřešit řadu otázek, jako je doprava, parkování a vliv na místní obyvatele. Sehnal mimo jiné vlastní i letňanské výstaviště, které s dotčenými městskými pozemky sousedí.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se ve středu sešel s Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky.

Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

 

Právě se děje

Další zprávy