Volební kampaň, nebo chyba lékařů? Proč se odmítají pacienti

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
9. 7. 2014 12:50
Nedostatek lůžek, nezájem lékařů nebo zveličování problému. Jaké jsou možné důvody sporu mezi pražskou záchrankou a nemocnicemi.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pražský magistrát i politici už několik měsíců řeší spor mezi záchrannou službou a nemocnicemi. Pražská záchranka si stěžuje, že nemocnice pravidelně odmítají přijmout dovezené pacienty. Vedení pražských nemocnic tato tvrzení popírají a shodují se, že ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz problém zveličuje a využívá jej jako předvolební kampaň pro svoji obhajobu senátorského postu.  

V rámci České republiky se přitom jedná o unikátní spor. Podle ankety, kterou provedlo Aktuálně.cz, v jiných městech podobné problémy neřeší.

"My tento problém nepociťujeme," přiznává například mluvčí královéhradecké záchranky Ivo Novák. Pacienta se podle něj podaří většinou umístit hned napoprvé. Stejně reagovali také záchranáři na severu či na jihu Moravy.

"Skutečně jde o chronický problém Prahy," potvrzuje ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Personál špitálů podle něj žije v mylném přesvědčení, že je v metropoli postelí dost. A že si záchranka vždy s pacientem poradí. "Jenomže tak to není," varuje před fatálním koncem Schwarz. 

Ředitel pražské záchranky na konci června obvinil Nemocnici Na Bulovce z opakovaného odmítnutí pacienta. Šéfka nemocnice Andrea Vrbovská ale pochybení odmítla, kritika ze strany šéfa záchranky podle ní může souviset s tím, že bude na podzim obhajovat post v Senátu. Připojila se tak k dalším ředitelům pražských nemocnic, podle kterých Schwarz případy zkresluje a dělá si před volbami reklamu.

Proč se tedy Praha nedokáže o pacienty postarat?

Pražské "akademiky" rutinní medicína nezajímá

Podle bývalého šéfa resortu zdravotnictví Leoše Hegera za to mohou především "akademici" v pražských nemocnicích.

"Bude to hlavně o lidech. Pražské nemocnice jsou plné strašně důležitých a slavných doktorů, které nezajímá banální medicína, jakou do nemocnic vozí záchranka. Je jedno, jestli jsou pacienti v sanitě ohroženi na životě," domnívá se Heger.

V ostatních částech země se podle něj lékaři bez problémů domluví.

"Všude se může teoreticky stát, že nemocnice nemá místo a nemůže ho ani okamžitě uvolnit. V mimopražských nemocnicích si ale příjem lidí zorganizují," tvrdí Heger. V krajním případě se prý postarají o pacienta na lehátku či observačním lůžku. "Nechat to jenom na záchrance je totiž opravdu hanebnost," komentuje Heger.

Díl viny přesto vidí i u záchranářů – ve stížnostech prý nejsou konkrétní. Nikdy ministerstvu nepředali dostatek informací k tomu, aby se pochybení některého z lékařů prokázalo. "Přitom dokud někdo kvůli tomu nevyletí, bude problém přetrvávat dál," domnívá se bývalý šéf resortu.

Lůžka se škrtala bez rozmyslu

Šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz souhlasí, ale jen částečně. Za problémy podle něj mohou také špatně nastavené zákony a živelné rušení akutních lůžek, kvůli kterému teď v některých nemocnicích kapacity chybí.

"Z nemocnic zmizela celá řada akutních lůžek – a to bez sebemenší koncepce. Nikdo nikdy nepředložil data, podle kterých by se dalo spočítat, kolik je v nemocnicích pacientů a kolik kvůli nim potřebujeme postelí. Někdo zkrátka přišel a řekl, že je jich moc," připomíná Schwarz.

Lůžka ve špitálech škrtalo ministerstvo zdravotnictví spolu s pojišťovnami.

Ze zdravotní mapy se současně neměla ztratit část iktových center jen proto, že nesplnila administrativní náležitosti. "Například centrum na pražské Bulovce," upřesňuje Schwarz.

Bezzubý magistrát a děravé zákony

Vedení resortu si také mělo dát větší práci se zákony. "Ty současné, které byly přijaty za exministra Hegera, totiž situaci ještě víc zhoršily," tvrdí Schwarz. Zatímco dřív stanovila povinnost přijmout urgentního pacienta alespoň vyhláška, dnes podle něj nikoho k odpovědnosti nic nenutí. Zákon se totiž dá vyložit různě.

"Nová legislativa je plná chyb a nedostatků, čehož nemocnice hojně využívají," domnívá se Schwarz.

Šéf záchranky ale upozorňuje ještě na jeden problém: pražský magistrát, který by měl mít situaci pod kontrolou, je naprosto bezzubý. Nemá žádné "páky" na to, aby donutil nemocnice spolupracovat.

"Zodpovídá sice za síť, ale všechny špitály patří někomu jinému. Většina z nich spadá pod ministerstvo zdravotnictví, další jsou buď městské části, církevní, nebo resortu obrany," upozorňuje Schwarz. Ministerstvo se přitom podle něj ke spolupráci nikdy nemělo.

To chce nyní změnit současný šéf resortu Svatopluk Němeček. Ten se v úterý na schůzce s pražským primátorem Tomášem Hudečkem dohodl, že založí společný pracovní tým ministerstva zdravotnictví a magistrátu, který bude spolupráci pražské záchranné služby a nemocnic v hlavním městě kontrolovat.

V chystané komisi bude polovina zástupců jmenovaných ministerstvem a polovina magistrátem. Pokud doporučí navýšení počtu akutních lůžek, ministr už předjednal s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny, že na to nemocnice dostanou zvýšené úhrady. Na budování urgentních příjmů chce získat ministr peníze ze státního rozpočtu na příští rok.

Případy zanedbání péče se minulý týden zabývala komise na ministerstvu zdravotnictví, pochybení ale nezjistila. Dál už pracovat nebude, ministerstvu chybí ze zákona oprávnění zřizovat "odbornou znaleckou komisi", která by se případy možného zanedbání péče zabývala. Ministr Svatopluk Němeček již plánuje změnu zákona, která mu tuto pravomoc vrátí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy