Praha - Praha 7 chce vypsat sbírku na stravování pro sociálně slabé žáky, protože někteří rodiče nemají na školní obědy pro své děti.

Podle Aleny Strosserové, která se školním stravováním zabývá dlouhodobě, ale děti často nechodí na obědy spíš proto, že si kupují svačiny jinde, nebo že mají jídlo z domova.

Obědy pro školáka stojí měsíčně 450 až 500 korun, pokud je rodina opravdu chudá, může dostat například sociální příspěvky.

Ministerstvo školství k tomu uvedlo, že tato problematika nespadá do jeho kompetence.

Podle serveru Týden.cz ukázal průzkum na Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka na Praze 7, že některé děti nesnídají, nesvačí ani neobědvají. "Stravování dětí je často omezeno finanční situací rodiny," uvedl mluvčí sedmé městské části Martin Vokuš.

Městská část proto chce zřídit transparentní sbírkový účet, kam by mohli lidé přispívat na obědy pro chudé děti. S nápadem přišel zástupce starosty Daniel Štěpán (ČSSD), který už dříve inicioval například nošení školních uniforem na jedné ze základních škol ve svém obvodu.

Sbírka by podle Vokuše mohla začít fungovat do dvou měsíců. Nyní ve spolupráci s místními školami zjišťují, kolik takto potřebných dětí na školách je.

Někteří dávají přednost pekárně

Podle Strosserové, která působí na školském odboru Prahy 3, ale žáci do jídelen často nechodí ani ne tak kvůli nedostatku peněz, ale protože jim třeba v jídelně nechutná nebo jim vaří doma.

Jako příklad uvedla školu ve svém obvodu s množstvím dětí ze sociálně slabých rodin, které do jídelny chodí minimálně. Zároveň si prý ale po škole kupují svačiny a sladkosti v nedaleké pekárně třeba za 50 korun denně, ačkoliv za poloviční cenu by mohly mít plnohodnotný oběd v jídelně.

"Dá se to řešit i přes sociálku," dodala Strosserová k případům skutečně velmi chudých rodin. Obědy jsou přitom dotované a z peněz, které zaplatí rodiče, se hradí jen potraviny. Platy kuchařek a provozní výdaje platí stát.

V Česku je přes 8000 školních jídelen, stravují se v nich asi tři čtvrtiny žáků.