Příprava obou pražských okruhů vázne. Babiš s Hřibem se nedokážou dohodnout

Jakub Heller Jakub Heller
16. 6. 2020 19:30
Snad žádné dvě stavby Praha nepotřebuje víc než dokončení Městského a Pražského okruhu. Jenže se zdá, že zahájení těchto staveb se s každým rokem o další rok posune. Přispívají k tomu spory mezi pražským primátorem Zdeňkem Hřibem a premiérem Andrejem Babišem, kteří nemohou najít společnou řeč. Stejně teď skončilo i poslední kolo jejich vyjednávání o spolupráci mezi Prahou a státem - nezdarem.
Oba nedokončené okruhy brzdí mnoho dalších projektů v metropoli. Jedním je třeba humanizace magistrály, která město přetíná jako jizva.
Oba nedokončené okruhy brzdí mnoho dalších projektů v metropoli. Jedním je třeba humanizace magistrály, která město přetíná jako jizva. | Foto: Vojtěch Marek

Kvůli první části Městského okruhu kopli dělníci do země už v roce 1978, když pokládali základy Barrandovského mostu. Mimochodem nejvytíženějšího kusu silnice v celém Česku. I první úsek vnějšího neboli Pražského okruhu ještě stihli slavnostně otevřít komunističtí pohlaváři - a to sice v září 1983 mezi Slivencem a dálnicí D5 na Plzeň.

Po čtyřiceti letech přesto není dokončený ani jeden z nich. Pražský okruh není hotový ani z poloviny, a ač z Městského okruhu zbývá dostavět třetina, je to část s přehledem nejdražší, vedle jejíž ceny bledne i ve své době dechberoucí faktura za tunelový komplex Blanka.

Foto: Aktuálně.cz

Obě stavby léta brzdí spory, pomalá příprava a pražští i celostátní politici, kteří si na radnicích podávají dveře a pokaždé přijdou s vlastním řešením situace. A stejně je tomu i dnes, kdy se asi nejvíce pod osud obou staveb podepisují dva muži - pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a premiér Andrej Babiš (ANO).

Začněme u Městského, tedy vnitřního okruhu. Poslední jednání dvou zmíněných mužů o jeho osudu totiž nedávno zkrachovalo. Podle zjištění Aktuálně.cz jsou to asi tři týdny, co premiér Babiš odmítl návrh memoranda o spolupráci mezi Prahou a státem. Ten vyšel z Hřibovy kanceláře a měl nastavit majetkové vztahy mezi metropolí a Českou republikou, a to včetně financování Městského okruhu.

Jenže u premiéra tenhle dokument tvrdě narazil. Babišovi se nelíbilo, co všechno v něm Praha požadovala, ani to, že podle něj v memorandu chyběly dostatečné záruky, že metropole dodrží svou část dohody. Zejména mu však vadilo, že Praha jako by zapomněla, že premiér chce na okraji Prahy stavět vládní čtvrť.

"Memorandum rovněž neobsahuje ani jeden ze zásadních požadavků České republiky, tedy převod městských pozemků v okolí stanice metra Letňany na stát. Naopak návrh otevírá celou řadu jiných témat, která se týkají čtyř vládních resortů," napsal premiér v dopise primátorovi z 25. května letošního roku.

Praze na dokončení okruhu chybí peníze

Městský okruh by měl, zjednodušeně řečeno, z širšího centra města vysát desítky tisíc aut a vypustit je co nejblíže místu, kam si řidiči přejí dojet. Ve výsledku by se tak v Praze mělo lépe dýchat a zkrátit by se měly i tradiční ranní a odpolední kolony. Jenže na východě města není okruh dokončen, a řidiči si tak stále krátí cestu přes město ulicemi, které na to nejsou stavěné.

Praha si dostavbu okruhu připravuje sama a nemusela by se tak o ní s nikým dalším dohadovat, když tedy pomineme městské části a zdejší opozici. Ostatně vloni nová koalice představila přepracovaný návrh okruhu, který tuhle silnici téměř celou poslal do tunelů. Co víc, minulý týden Praha zahájila první průzkumné vrty a geofyzikální měření.

Mohlo by se tak zdát, že jde vše jak na drátkách. Problém je ale v tom, že dokončení východní části Městského okruhu nebude nic levného. Podle zatím hrubých odhadů vyjde přepracovaný návrh okruhu na těžko představitelných 80 až 90 miliard korun - tedy asi dvakrát dráž než tunel Blanka, na který má v Troji nový úsek navázat. 

V přibližně stejném časovém období chce navíc Praha stavět i metro D, které vyjde na dalších minimálně 70 miliard korun. V součtu přes 150 miliard na obě tyto stavby však Praha na účtu nemá - má sotva polovinu, a potřebuje navíc investovat peníze i do řady jiných věcí, než je metro a okruh. Proto se na pražském magistrátu mluví o tom, že i kdyby se metropole zadlužila jako nikdy předtím, nemůže minimálně jeden z těchto projektů sama zaplatit.

Proto nejrůznější pražští politici na každém kroku zmiňují, že je potřeba, aby Praze s okruhem pomohl stát. Podobně jako je tomu v Brně, kde financuje stavbu Velkého městského okruhu. Že to bez vládní injekce půjde jen stěží, si je vědom i primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Ten na dotaz, zda je město připraveno okruh zaplatit samo, odpověděl jen stroze: "Počítáme s tím, že stát se na této důležité investici bude podílet." 

Jenže to je zatím spíše zbožné přání než realita. Dost podstatný dílek do celé skládačky totiž asi před rokem a půl přidal premiér Babiš, když oživil plán na vybudování takzvané vládní čtvrti v pražských Letňanech. Aby však mohl sídla pro více než deset tisíc úředníků postavit, potřeboval by k tomu získat pozemky, které vlastní město.

"Na okruh přispějeme, ale chceme Letňany"

Tím začalo dohadování mezi Hřibem, kterému se administrativní a úřednické pojetí nové čtvrti nelíbí, a Babišem, který si v Letňanech chce postavit svůj vysněný projekt. Tato často vyhrocená přetahovaná pokračuje už téměř rok a minimálně z posledního odmítavého dopisu premiéra se nezdá, že by byl byť jeden z mužů připraven ustoupit. 

Přitom Babiš v dopise sám přiznává, že stát by miliardy na Městský okruh v rozpočtu našel, kdyby se mu trochu chtělo. "Nabídl jsem vám, že by se stát v případě komplexní dohody mohl výrazněji podílet na financování výstavby Městského okruhu," píše konkrétně premiér v dopise. Je ale jasné, že si dohodu představuje jinak než pražský primátor. 

Zejména pokud jde o už zmíněné Letňany. Hřib totiž v návrhu memoranda jen opatrně navrhuje, aby město se státem na rozvoji tohoto území spolupracovalo. "Území Letňan může sloužit jak k bydlení, tak splňovat administrativní, obchodní a další speciální funkce nebo služby," píše primátor a spíše tak mimochodem dodává, že "potenciál celé lokality je velký a možnosti jejího využití mohou zahrnovat také část administrativy pro určité složky ČR". Dále pak uvádí, že je lepší si nechat otevřené dveře pro všechny možnosti. O převodu pozemků státu, což požaduje premiér, nikde ani slovo.

To je podle Babišovy odpovědi zřejmě hlavní důvod, proč memorandum odmítl. Svou roli ale sehrály i další požadavky Prahy, které si v dokumentu vytyčila. Hřibovo memorandum se totiž ani zdaleka netýkalo jen okruhu a vládní čtvrti. Primátor v dokumentu navrhuje řadu změn, které by v některých případech vyžadovaly i přepsání zákona. 

Chce například zcela změnit způsob, jak se při výměně majetku mezi Českou republikou a Prahou takový majetek oceňuje. Dnes je to zjednodušeně tak, že když stát něco pořizuje, kupuje to ze zákona za takzvanou cenu administrativní, ale když majetek převádí někomu jinému, dělá to už za cenu obvyklou, jinými slovy tržní. A cena administrativní je zpravidla nižší než tržní.

Město však ze zákona nakupuje i prodává za cenu obvyklou, a vyměnit tak cokoliv mezi Prahou a státem je velmi obtížné. Výjimky ze zákona sice může schválit ministerstvo financí, ale to podle Prahy už tak dlouhý proces výměny majetku prodlužuje.

"K téhle změně skutečně musí dojít, protože při minulých směnách přišla Praha o desítky milionů korun," vysvětluje Hřib a v dokumentu současně navrhuje, aby musel stát majetek v dané obci nejdříve nabídnout městu či vesnici k odkoupení a až pak ho mohl nabízet třetím stranám.

"Panu premiérovi jsme za Prahu nabídli spolupráci v celé řadě témat, které se týkaly dlouhodobě plánovaných majetkových směn, mezi nimi byla například i výzva ke společnému řešení tristní situace s Nemocnicí na Bulovce směnou majetku Prahy se státem. Naši nabídku spolupráce pan premiér ale teď v dopise odmítl," shrnuje poslední vývoj situace Hřib.

O tom, že by se vláda nějak hrnula do výměny majetku, který chce Praha získat, si tak metropole zatím může zřejmě jenom nechat zdát. Stejně jako o tom, že by vláda přispívala desítky miliard na vnitřní okruh.

Neblokujte obchvat Prahy, hřímá Babiš

Městský okruh ale není jedinou zásadní stavbou, kde spolupráce mezi městem a vládou vázne a oddaluje začátek výstavby. Podobně chladné vztahy panují i na jednáních o Pražském okruhu.

"Já vás žádám, abyste neblokovali obchvat Prahy," hořekoval nedávno ve sněmovně premiér Babiš směrem k pirátským poslancům. Nelíbilo se mu totiž, jak Praha pokročila ve výkupu pozemků pro východní část vnějšího okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Pražský okruh totiž sice staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), tedy státní organizace, ale město se s vládou v dalším memorandu dohodlo, že na své náklady vykoupí pozemky v okolí okruhu. Na nich by měly vzniknout pruhy zeleně, které mají dálnici odstínit od okolí.

Jenže tenhle dokument už v šanonech leží podepsaný téměř rok a půl a Praha dodnes pro zelené pruhy nevykoupila ani jediný metr čtvereční. "Práce na jejich výkupech začaly vloni a výsledky v podobě získaných pozemků čekáme letos," říká nyní Scheinherr. Loni přitom tvrdil, že první pozemky by město mělo mít už začátkem letošního roku.

Celý loňský rok se podle něj však Praha s ŘSD dohadovala, jak to udělat, aby obě strany mohly pozemky nakupovat společně. "Tak, aby majitelé nemuseli absolvovat jednání se zástupci magistrátu a potom zvlášť i s ŘSD. Pro mě to byla tvrdá srážka s rychlostí rozhodování celostátních aparátů. Memorandum ale nakonec schválilo ministerstvo dopravy, ŘSD a také pražští zastupitelé," dodává Scheinherr.

Přesto se však s výkupem pozemků nepokročilo a část problému tkví v tom, že od ŘSD dostane majitel za svůj pozemek velmi zajímavou nabídku, vedle které se ta z pražského magistrátu zdá být nicotná. A to právě kritizuje premiér. "Když ŘSD vykupuje ty pozemky za 1500 korun, tak není možné, aby Praha vykupovala za dvě stovky. Hřib podepsal memorandum, tak vás prosím, neblokujte obchvat Prahy," instruoval pirátské poslance premiér.

Jenže Praha upozorňuje na to, že za pozemky majitelům víc peněz nabídnout nemůže. A to proto, že na těch, které vykupuje ŘSD, totiž skutečně vznikne obchvat Prahy - tedy podle zákona veřejně prospěšná stavba, pro kterou je možné pozemky vyvlastňovat. To však současně znamená, že ŘSD může podle zákona nabídnout mnohem lepší cenu, která je až osmkrát vyšší, než kolik by za parcely vlastníci dostali na běžném trhu.

"Zelené pásy ale nejsou veřejně prospěšnou stavbou, proto se budou pásy vykupovat za cenu, kterou řekne soudní znalec. Prosadily si je městské části a jsou nad rámec samotné stavby, tudíž je nemůžeme vykupovat nebo vyvlastňovat dle zákona. Tím pádem vykupujeme za běžnou tržní cenu. Jinými slovy, pole se vykoupí za cenu pole," vysvětluje Scheinherr.

I tak podle něj jednání s majiteli pokračují slibně, byť Praha ještě nic nevykoupila, a celý proces prý naopak zdržují neustálé výměny šéfů nejen na ministerstvu dopravy.

"Mění se ředitelé ŘSD, mění se ministři dopravy a tyto změny vždy celý proces úplně zastaví. Referenti musí vždy čekat, zda bude nové vedení souhlasit s předchozím postupem a bude na něj chtít navázat," říká Scheinherr. Dodává ale, že asi třicet procent potřebných pozemků už Praha vlastní z dřívějška.

Tak jako tak se čas na vykoupení pozemků pomalu krátí. Začátek výstavby úseku 511 mezi Běchovicemi a D1 totiž není daleko, alespoň v měřítku velkých infrastrukturních staveb. Stavaři by měli u Běchovic podle ŘSD poprvé kopnout do země na konci roku 2022. 

U Pražského okruhu však není radno na podobné termíny spoléhat. Ještě před tři čtvrtě rokem například bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) zarytě tvrdil, že se začne stavět už letos. Nakonec však musel svá slova odvolat a vinu svedl na úředníka, který podle něj špatně podal žádost o územní rozhodnutí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy