Příběh autora referenda. Porazit radnici mu trvalo rok

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
11. 1. 2013 14:13
Na Praze 7 se na občany kašle, říká Jan Čižinský. I kvůli tomu hodlá kandidovat
Argentinská hvězda je jednou z budov, kam by se radnice mohla přestěhovat.
Argentinská hvězda je jednou z budov, kam by se radnice mohla přestěhovat. | Foto: PPF Real Estate

Praha - "Na Praze 7 se na občany naprosto kašle," zahajuje konverzaci politik a aktivista Jan Čižinský.

Čtyřiatřicetiletý učitel strávil posledních dvanáct měsíců bojem za vypsání referenda, ve kterém by občané rozhodli, zda souhlasí s plánem politiků na stavbu radnice za miliardu korun.

Jednoduchá práce to nebyla. Radnice využila každé právní možnosti, jak referendum zastavit. Dokonce se obrátila i na Ústavní soud, který jí ale nevyhověl. Referendum tak proběhne společně s prezidentskými volbami.

"Jeden den si myslím, že to dopadne dobře, druhý den o tom pochybuji," svěřuje se Čižinský jen několik dní před tím, než těžce vydobyté hlasování občanů začne.

Mladý otec dvou dětí byl politicky aktivní ještě předtím, než se přistěhoval na sedmou městskou část. V roce 2006 kandidoval do zastupitelstva Prahy 1 jako předseda lidovců, ale neuspěl.

Dostatečnou podporu voličů neměl ani ve volbách v roce 2010. "Předsedou lidovců na Praze 7 jsem se stal 2 měsíce před volbami a měl jsem málo času na kampaň," vysvětluje Čižinský.

Tyhle doby jsou teď ale zapomenuty. V Praze 7 by se dnes těžko hledali lidé, kteří o něm nebo o jeho referendu neslyšeli. Co pedagoga k protestu přivedlo a díky čemu vydržel dlouhotrvající boj?

"Otřáslo mnou, když sdružení Letná sobě přineslo petici proti nákupnímu středisku na pozemku nad Parkhotelem, na které bylo 6 tisíc podpisů, a zastupitelé odmítli dát organizátorce slovo, protože není občankou Prahy 7. Chtěli ten pozemek prodat pod cenou. Viděl jsem, že ti zastupitelé jsou ochotní jedním hlasováním okrást lidi o 150 milionů," popisuje Čižinský.

Tehdy prý také pochopil, že sepisovat petici nemá žádný smysl a že věc může ovlivnit jen referendum, které je právně závazné. "Styl politiky v Praze 7 je dramaticky špatný. Nevěřím, že to tihle lidé jsou schopní změnit," myslí si Čižinský.

Referendum proti drahé radnici. Podívejte se, jak by mohla vypadat:

Proto při příštích komunálních volbách hodlá znovu kandidovat. "Rád bych s občanskými subjekty, které hodně pomohly, udělal koalici. Chci se soustředit na Prahu 7, je tu ještě spousta věcí, které je třeba udělat," plánuje. A už dva roky před volbami má jasno, jak by úřad otevřel veřejnosti.

"Otevřenost je tu jenom u blbostí. Když se rekonstruují tři prvky na dětském hřišti, tak se udělá veřejné jednání. Ale když se upravují koeficienty zastavitelnosti, které se zvýší třeba dvakrát, tak developer napíše jeden týden dopis a druhý týden je to schválené," popisuje dosavadní fungování.

Stejné to prý bylo i s radnicí. Kdo informace sám nesháněl, žádné nedostal. "Proběhlo jedno setkání, ale to jsme si museli zorganizovat sami. Bylo to legrační, pan starosta tam na každou otázku odpověděl, že o tom rozhodne zastupitelstvo, a nic vlastně neřekl," směje se Čižinský.

Lidi jsou perfektní

Co organizátor referenda postrádal u politiků, to mu prý bohatě vynahradili občané. "Lidi jsou perfektní, je to úžasný pocit. Dali jsme výzvu na Facebook, aby nám lidi pomohli, a přišlo jich 40, já myslel, že přijdou čtyři. To referendum aktivně podporovalo třeba sto lidí. Kontaktovalo nás 10 nebo 11 obchodů, ať u nich necháme petici. Pak se přidávali lidi, kteří třeba oběhli s peticí celý svůj dům," popisuje.

Starosta Prahy 7 Marek Ječmének.
Starosta Prahy 7 Marek Ječmének. | Foto: www.praha.eu

Přesto musel on sám strávit v ulicích řadu dní, i na úkor vlastní rodiny a zaměstnání. "Jednou když zastupitelstvo trvalo do pěti do rána, chtěla žena volat na policii, že mě někdo sprovodil ze světa. Lidi se trošku bojí, já ale ne. Takové věci se u nás nedějí," dodává s tím, že někdy se přece jen dostal do vyhrocených situací.

"Chtěl bych povzbudit lidi, kteří třeba o referendu uvažují, že se ty podpisy nakonec seberou. Může to vypadat blbě, ale když to lidi opravdu štve, nakonec se chytí," dodává Čižinský.

Teď je jeho největší starostí to, aby k referendu dorazilo dost lidí. Kdyby to nevyšlo, byl by zklamaný, ale veřejně by se angažoval dál. "Zmírnilo by to ale můj optimismus, že je možné věci změnit," vzkazuje aktivista.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy