Pražští starostové se bouří proti vedení města, chtějí víc peněz

ČTK ČTK
16. 10. 2015 16:23
Starostové nesouhlasí s návrhem magistrátu, který chce na chod jednotlivých pražských městských částí rozdělit 3,7 miliardy. Částka na jednoho obyvatele by se měla zvýšit ze stávajících 2500 korun na minimálně 2900 korun. Náměstkyně zodpovědná za finance Eva Kislingerová (ANO) výtky odmítá.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Pražští starostové nesouhlasí s plánem hlavního města, které chce v příštím roce na chod úřadů rozdělit mezi městské části 3,7 miliardy korun. Podle starostů je to málo. Částka na jednoho obyvatele by se měla zvýšit ze stávajících 2500 korun na minimálně 2900 korun, řekl předseda svazu starostů, starosta městské části Praha-Lysolaje Petr Hlubuček (STAN).

Své stanovisko v pátek starostové přednesli na jednání s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO). Vyjádření primátorky ČTK zjišťuje. Náměstkyně zodpovědná za finance Eva Kislingerová (ANO) výtky odmítla.

Praha chce v příštím roce rozdělit mezi radnice o čtyři procenta více, než letos. "S návrhem zásadně nesouhlasíme, shodla se na tom většina starostů," řekl Hlubuček. Podle něj je systém nespravedlivý a rozdělené peníze nestačí radnicím na pokrytí nákladů na běžný chod úřadu, škol nebo na úklid ulic a údržbu zeleně. "Praha dostane od státu na každého obyvatele 32 000 korun, radnicím dá ale jen 2500 korun," uvedl. "Radní jsou odtrženi od reality, nechápou, jak městské části fungují," doplnil. "Rozhodně se nenaplnila vstřícnost a sliby, které ANO a ČSSD deklarovaly před volbami," řekl Hlubuček na adresu pražské koalice.

"Tuto argumentaci považuji za naprosto účelovou a v mnoha ohledech demagogickou," reagovala Kislingerová. "Ti, kteří takto napadají vedení města, totiž zapomínají dodat, že ze svých rozpočtů nijak nepřispívají na financování třeba městské hromadné dopravy, svozu a zpracování odpadů, fungování městské policie," uvedla náměstkyně. Podle ní i investice hlavního města směřují především do městských částí, mimo jiné do výstavby vodovodů, kanalizací, komunikací a škol.

Po zvýšení částky na jednoho obyvatele volají radnice delší dobu. Tvrdí, že se stále zvyšují náklady na administrativní chod úřadu. Vedení Prahy proto od letošního ledna tuto částku zvýšilo z 2400 na 2500 korun. V magistrátním návrhu, který tento týden i přes odpor koaliční Trojkoalice schválila rada, má příští rok dotace na jednoho obyvatele vzrůst na 2600 korun.

Příspěvky, které slouží k pokrytí nákladů na chod radnic, jsou součástí rozpočtu hlavního města. Rozdělení peněz mezi 57 radnic musí ještě schválit zastupitelstvo. Rozpočet by měli zastupitelé projednat v prosinci.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy