Praha chce vrtat do Blanky. Zajímá ji, za co vlastně zaplatila

Marek Pokorný Lukáš Prchal Marek Pokorný, Lukáš Prchal
19. 1. 2016 0:00
Praha chce zjistit, za co při stavbě tunelu Blanka zaplatila bezmála čtyřicet miliard korun – tedy o třetinu více, než měla podle smluv s firmami Metrostav a ČKD DIZ. Plánuje proto forenzní audit, který by měl zjistit, zda si zhotovitelé Blanky nakonec nenechali zaplatit něco, co ve skutečnosti v Blance není. Auditoři by měli udělat i sondy do základů tunelu. K již tak velkému účtu za samotnou stavbu tak přibudou desítky milionů za její kontrolu.
Den D. Primátorka Adriana Krnáčová spolu s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a náměstkem primátorky Petrem Dolínkem otvírají  tunel Blanka.
Den D. Primátorka Adriana Krnáčová spolu s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a náměstkem primátorky Petrem Dolínkem otvírají tunel Blanka. | Foto: ČTK

Praha – Hlavní město připravuje forenzní audit tunelu Blanka. Hloubkovou prověrku celé stavby prosazuje podle informací Aktuálně.cz primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Účet za již tak nákladnou stavbu tím vzroste o další desítky milionů za její kontrolu.

"Pochyby o tom, že se veřejné prostředky nepoužívaly hospodárně, tady pořád jsou," uvedla Krnáčová. Podle primátorky je nutné zkontrolovat faktury a další dokumentaci k tunelu, aby se vyjasnilo, jak to s financováním největšího tunelového komplexu v zemi skutečně bylo. "Jinak se ty příběhy mohou opakovat a nikdy se z toho nepoučíme," dodala Krnáčová.

Že se stavba zřejmě šidila, ukázal už třetí propad Blanky v červenci 2010 u budovy ministerstva kultury ve Střešovicích. Kvůli němu se ražba na několik měsíců zastavila a příčinu propadu vyšetřoval Český báňský úřad. Dospěl k závěru, že ke zhroucení tunelu přispělo i to, že Metrostav šetřil a lil do Blanky méně betonu, než bylo v projektu. Firmě za to dal milionovou pokutu.

Prověří smlouvy i beton

Hloubková kontrola dokumentace nezůstane jediná. Již nyní běží standardní kontrola nové stavby. "Zatím je Blanka ve zkušebním provozu a díváme se, zda se tam projevují nějaké nedostatky, které by musel zhotovitel odstranit," uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), zodpovídající za dopravu.

Současně začíná i první část hloubkové prověrky: kontrola všech smluv a faktur. Během ní úředníci Odboru strategických investic vytipují problematické části, které by se měly zkontrolovat důkladněji. Například i sondami do základů tunelu, aby se zjistilo, kolik se použilo betonu a zda v základě není lacinější a méně kvalitní materiál.

Na firmu, která forenzní audit provede, vypíše město ještě do prázdnin veřejnou soutěž. Cena auditu může jít až do desítek milionů korun, bližší sumu ale Krnáčová ani Dolínek nejsou schopni odhadnout.

Chybí personální paměť

Vše komplikuje fakt, že v Odboru strategických investic, který má Blanku na starosti, není žádný úředník, který miliardovou stavbu v minulosti řešil. Během posledních let všichni odešli. Jen ředitelů odboru se od voleb v roce 2010 vystřídalo pět. "Personální paměť nám sahá maximálně do začátku roku 2015," připustil Dolínek.

Podle Metrostavu je ale audit zbytečný a nelze očekávat, že něco zásadního odhalí. "Po celou dobu výstavby byla stavba pod technickým dozorem a byla na ní provedena celá řada kontrol, šetření a auditů, a to jak administrativních, tak i faktických," uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Podobně reaguje i Inženýring dopravních staveb (IDS), který za město stavbu tunelového komplexu organizoval a dělal i stavební dozor. "Firma IDS si není vědoma jakéhokoliv pochybení a vítá objasnění jakýchkoliv sporných kauz," uvedl její mluvčí Pavel Kočiš.

Podmínka: Blanka až po okruhu

Celkový účet za Blanku stále není uzavřen. Dodavatelé požadují po hlavním městě ještě 1,3 miliardy korun. Více než polovinu částky nárokuje ČKD DIZ. Většinu z této sumy tvoří navýšení ceny; ČKD tvrdí, že za to může město, protože mu předalo stavbu se zpožděním. Dvacet milionů korun pak představuje výměna kabelů – i tady se město s ČKD pře, kdo ji má platit.

Dalších 263 milionů požaduje IDS. Loni v červenci přitom arbitři rozhodli, že z tehdy požadované částky 300 milionů korun má nárok "jen" na 169 milionů a k tomu 14 milionů úroků. Výsledky hloubkového auditu tak může Praha využít ve sporu s oběma firmami.

Blanka byla uvedena do provozu loni 19. září. Formálně zatím jen zkušebního, protože podmínkou stavebního povolení bylo, že bude otevřena až po zprovoznění severní části Pražského okruhu. Ten je však stále v nedohlednu. Zkušebním provozem město tuto podmínku obešlo.

 

Právě se děje

Další zprávy