Praha chce prolomit tramvajovou dobu temna. Nová trať v metropoli nevznikla už 16 let

Jakub Heller Jakub Heller
23. 10. 2019 5:30
Poslední skutečně novou tramvajovou tratí, která v Praze vznikla, je ta z Hlubočep na Barrandov. Tři a půl kilometru dlouhá trať, které dal podobu architekt Patrik Kotas, byla však na dlouho poslední. Už 16 let se s výjimkou několika kratších prodloužení nové tratě v Praze nestaví. To chce však nyní metropole změnit. Do čtyř let mají vzniknout hned čtyři nové tratě o celkové délce 6,9 kilometru.
Koncepce pražské MHD do roku 2029
Koncepce pražské MHD do roku 2029 | Foto: Ropid

Trať z Divoké Šárky na Dědinu

Délka: 2,4 kilometru. Náklady: 893 milionů. Dokončení: 2022.

Prodloužení tramvajové trati u Divoké Šárky do oblasti sídliště Na Dědině je připravováno již od 80. let minulého století. Má nabídnout obyvatelům sídliště Na Dědině přímé spojení s Dejvicemi, Strossmayerovým náměstím, Malou Stranou i centrem města.

V lokalitě jsou navíc časté kolony, a tramvaj tudíž zajistí rychlejší spojení k nejbližší stanici metra Nádraží Veleslavín. Oproti autobusům také nabídne přibližně dvojnásobnou kapacitu. Ta bude v těchto místech obzvláště potřebná kvůli plánovanému rozvoji blízkého území Ruzyně.

Na Dědině však mají být i po prodloužení tramvajové tratě zachována všechna důležitá přímá autobusová spojení ve směru na Petřiny, Řepy a Stodůlky. Zachování spojení na trase autobusu 225 podmiňují plánovači dopravy vybudováním autobusového obratiště v zastávce Sídliště Na Dědině.

Do nového úseku tramvajové trati však nebude z důvodu překročení hlukových limitů zajíždět noční tramvajová linka 91, která bude nadále končit v obratišti Divoká Šárka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 40 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy