Libeňský most musíme zbourat, demolice je nejrychlejší a nejlevnější řešení, tvrdí Dolínek

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 4. 2018 19:26
O osudu Libeňského mostu pražští radní rozhodnou v úterý.
Libeňský most.
Libeňský most. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - O osudu pražského Libeňského mostu by mohlo být jasno v úterý. Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) chce pražským radním předložit ke schválení plán zbourání a výstavby nového mostu. Dolínek to napsal na svém facebookovém profilu.

Jako důvod uvedl, že je to nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Most je ve špatném stavu a kvůli nutnosti podepřít některé konstrukce byl letos šest týdnů zavřený. Proti bourání se v minulosti postavila Praha 7 nebo občanská sdružení. Most z roku 1928 nebyl nikdy opraven.

"Zítra (v úterý) navrhnu radě hlavního města, aby se šlo cestou zbourání a stavby nového Libeňského mostu. Ze všech podkladů expertů vychází tato možnost jako nejrychlejší a nejefektivnější s ohledem na životnost, funkčnost a bezpečnost mostu, a rovněž nejekonomičtější z hlediska budoucích nákladů," napsal Dolínek.

Pokud Dolínkův plán radní schválí, město by nový most stavělo v režimu tzv. žlutého fidicu, tedy způsobu zadání zakázky, kdy je garantována její cena. "Objednatel popíše ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a další například výkonová kritéria. Cena je pevná i termín je pevný. Ve světě jsou stavby v režimu žlutého fidicu běžné, v Česku zatím spíše výjimečné," uvedl Dolínek.

Záměr podpořila i primátorka Adriana Krnáčová (ANO). "To rozhodnutí musí být pro město co nejlepší a zatím vše ukazuje na to, že to znamená stavbu nového mostu. Bude mít nesrovnatelně delší životnost, náklady na údržbu budou samozřejmě nižší a celkové náklady vychází v podstatě stejně při stavbě nového mostu i rekonstrukci stávající konstrukce," sdělila.

Proti zbourání mostu je naopak náměstkyně primátorky pro územní rozvoj a územní plánování Petra Kolínská. "Most by se měl opravit. Je to jediný kubistický most na světě, od slavného architekta Janáka. Desítky let zanedbávaná údržba nemůže být důvodem pro zbourání. Je to příliš společensky nebezpečný příklad pro ostatní majitele nemovitostí," uvedla. 

Plně funkční most potřebuje město podle Dolínka jednak pro případ povodní, kdy je zavírán jako poslední, nebo kvůli opravám dalších mostů, například Hlávkova, který je také ve velmi špatném stavu. "Už nyní vím, že mne čeká střet se starostou Prahy 7 (Janem) Čižinským, zřejmě i Zelenými a nejrůznějšími aktivisty, kteří mají jiné priority. V zájmu všech Pražanů a pražské dopravy věřím, že uspěju a most postavíme," uvedl.

O způsob rekonstrukce mostu se už roky vedou spory. Část politiků a obyvatel prosazuje rekonstrukci toho současného, který považují za architektonicky cenný. Proti bourání vznikla petice.

Osud mostu řešilo rovněž ministerstvo kultury, které jej neprohlásilo památkou. Národní památkový ústav v půlce dubna uvedl, že chce znovu otevřít otázku prohlášení Libeňského mostu za kulturní památku, a podal proto na ministerstvo podnět k přezkoumání jeho rozhodnutí.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Související video: Vyplatí se postavit nový most, říká Dolínek

Podle nové zprávy je potřeba Libeňský most k dodržení dosavadní zatížení kompletně zrekonstruovat, nebo postavit nový most, říká Dolínek. | Video:
 

Právě se děje

před 16 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy