Inspirace ANO: Do voleb v Praze míří rekordní počet hnutí

Jan Hejl
16. 8. 2014 20:07
Do pražských komunálních voleb zasáhne nejméně třináct politických uskupení. Politologové však před nimi varují.
Voliči v říjnu vyberou 65 pražských zastupitelů.
Voliči v říjnu vyberou 65 pražských zastupitelů. | Foto: Vojtěch Marek

PrahaKomunální volby v hlavním městě budou v nejméně jednom ohledu rekordní. Zatímco před čtyřmi lety na magistrát kandidovala jen tři regionální politická uskupení, letos jich v říjnu změří síly nejméně 13.

Ačkoliv místní volby menším hnutím – která mnohdy kandidují jen s jedním tématem – nahrávají, takový počet zájemců o zastupitelské židle není rozhodně obvyklý.

Pražské regionální kandidátky pojí zejména nechuť vůči zavedeným politickým stranám. Často také lidem nabízí líbivá, ovšem značně neurčitá, řešení.

Hnutí Pro Prahu například slibuje efektivní fungování magistrátu. Lídři formace s názvem Restart zase mluví o tom, že zatočí s dopravními zácpami. Padají i sliby jako bezplatná MHD.

Inspirace Babišem

Odborníci na komunální politiku si myslí, že za boom nových hnutí může i úspěch Babišova ANO v loňských parlamentních volbách.

"Důležitým pojítkem mezi novými subjekty je antistranickost. Budou zdůrazňovat, že politiky vůbec nejsou, že se jdou vlastně obětovat," myslí si politolog Ladislav Cabada. "Očekávám, že budou do jisté míry kopírovat rétoriku hnutí ANO a Andreje Babiše," dodává pedagog z Metropolitní univerzity Praha.

V posledních dvou parlamentních volbách navíc výrazně uspěly nové strany. "Nová hnutí se jejich úspěchem můžou cítit povzbuzena," říká politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého.

Tlak zezdola? Spíše ne

Zakládání politických formací ale může být spojeno i s prosazováním nejasných lobbistických zájmů.

Magistrát totiž rozhoduje o velkém balíku peněz a jeho rozpočet se dá srovnávat s objemem peněz, který obhospodařují významná ministerstva. I proto se o hlavním městě hovoří jako o "státu ve státě".

"Různé skupiny chtějí mít kontrolu nad tokem peněz, proto vytvářejí nebo sponzorují nová hnutí," upozorňuje politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. Podle něj není příčinou vzniku těchto subjektů skutečná voličská iniciativa zezdola.

Současné politické klima v hlavním městě nováčkům nahrává. Nevyplněný prostor, který chtějí nová uskupení zabrat, by podle oslovených odborníků mohl být zejména ve středu a na pravé straně politického spektra.

"Dá se říct, že lidé nemají koho volit. ODS je na tom velmi špatně, TOP 09 je už spíš za zenitem své popularity," říká Mlejnek.

Reálná šance existuje

Díky špatné kondici zavedených stran mohou nováčci uspět. "Obecně mají šanci poměrně výraznou, ovšem ne všichni. Je otázka, jaké osobnosti nebo programové body dokáží dostatečně oslovit voliče," vysvětluje Ladislav Cabada.

Příležitost jim však může zhatit chybějící vzájemná spolupráce. "Pokud kandiduje takovéto množství subjektů, mohou se hlasy roztříštit," uzavírá Tomáš Lebeda.

Letošní komunální volby se uskuteční 10. a 11. října. Pražané při nich na magistrát vyšlou celkem 65 zastupitelů. Hlavní město se po osmi letech opět stává jedním volebním obvodem.

Před čtyřmi lety totiž Praha byla rozdělena na sedm volebních obvodů, což hlasitě kritizovaly hlavně menší strany, které se tímto opatřením cítily znevýhodněné.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy