Praha – Komunální volby v hlavním městě budou v nejméně jednom ohledu rekordní. Zatímco před čtyřmi lety na magistrát kandidovala jen tři regionální politická uskupení, letos jich v říjnu změří síly nejméně 13.
Ačkoliv místní volby menším hnutím – která mnohdy kandidují jen s jedním tématem – nahrávají, takový počet zájemců o zastupitelské židle není rozhodně obvyklý.
Pražské regionální kandidátky pojí zejména nechuť vůči zavedeným politickým stranám. Často také lidem nabízí líbivá, ovšem značně neurčitá, řešení.
Hnutí Pro Prahu například slibuje efektivní fungování magistrátu. Lídři formace s názvem Restart zase mluví o tom, že zatočí s dopravními zácpami. Padají i sliby jako bezplatná MHD.
Inspirace Babišem
Odborníci na komunální politiku si myslí, že za boom nových hnutí může i úspěch Babišova ANO v loňských parlamentních volbách.
"Důležitým pojítkem mezi novými subjekty je antistranickost. Budou zdůrazňovat, že politiky vůbec nejsou, že se jdou vlastně obětovat," myslí si politolog Ladislav Cabada. "Očekávám, že budou do jisté míry kopírovat rétoriku hnutí ANO a Andreje Babiše," dodává pedagog z Metropolitní univerzity Praha.
V posledních dvou parlamentních volbách navíc výrazně uspěly nové strany. "Nová hnutí se jejich úspěchem můžou cítit povzbuzena," říká politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého.
Tlak zezdola? Spíše ne
Zakládání politických formací ale může být spojeno i s prosazováním nejasných lobbistických zájmů.
Magistrát totiž rozhoduje o velkém balíku peněz a jeho rozpočet se dá srovnávat s objemem peněz, který obhospodařují významná ministerstva. I proto se o hlavním městě hovoří jako o "státu ve státě".
"Různé skupiny chtějí mít kontrolu nad tokem peněz, proto vytvářejí nebo sponzorují nová hnutí," upozorňuje politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. Podle něj není příčinou vzniku těchto subjektů skutečná voličská iniciativa zezdola.
Současné politické klima v hlavním městě nováčkům nahrává. Nevyplněný prostor, který chtějí nová uskupení zabrat, by podle oslovených odborníků mohl být zejména ve středu a na pravé straně politického spektra.
"Dá se říct, že lidé nemají koho volit. ODS je na tom velmi špatně, TOP 09 je už spíš za zenitem své popularity," říká Mlejnek.
Reálná šance existuje
Díky špatné kondici zavedených stran mohou nováčci uspět. "Obecně mají šanci poměrně výraznou, ovšem ne všichni. Je otázka, jaké osobnosti nebo programové body dokáží dostatečně oslovit voliče," vysvětluje Ladislav Cabada.
Příležitost jim však může zhatit chybějící vzájemná spolupráce. "Pokud kandiduje takovéto množství subjektů, mohou se hlasy roztříštit," uzavírá Tomáš Lebeda.
Letošní komunální volby se uskuteční 10. a 11. října. Pražané při nich na magistrát vyšlou celkem 65 zastupitelů. Hlavní město se po osmi letech opět stává jedním volebním obvodem.
Před čtyřmi lety totiž Praha byla rozdělena na sedm volebních obvodů, což hlasitě kritizovaly hlavně menší strany, které se tímto opatřením cítily znevýhodněné.
